Prezidentem Bolívie bude centristický senátor Paz

Prezidentské volby v Bolívii vyhrál křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je „nezvratné“.

Nástup Paze do čela dvanáctimilionové jihoamerické země ukončí dvě desetiletí vlády levice, píší média. Inaugurace nové hlavy státu je v plánu 8. listopadu.

V projevu po zveřejnění výsledků Paz uvedl, že chce spolupracovat se všemi silami v zemi. „Je zapotřebí otevřít Bolívii světu a navrátit jí její (mezinárodní) roli,“ uvedl politik. Dal najevo, že stojí o zlepšení vztahů se Spojenými státy, které za dvě dekády vlád levice ochladly. Nový prezident bude však muset řešit i řadu hospodářských problémů.

Pazovi gratulovali ke zvolení zástupci dalších latinskoamerických států. Jeho zvolení přivítal rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dle něj je Washington otevřen spolupráci s Bolívií v oblastech potírání nelegální migrace či zločineckých gangů, nebo při podpoře zahraničních investic.

Oslavy zvolení nového bolívijského prezidenta
Zdroj: Reuters/Adriano Machado

Oba kandidáti slibovali odklon od MAS

Paz i Quiroga se prezentovali jako představitelé změny a slibovali voličům, že se odkloní od rozpočtově nezodpovědného populismu, který dominoval Bolívii za vlády Hnutí za socialismus (MAS), založeného Evem Moralesem, vůdcem svazu pěstitelů koky, jenž se v roce 2006 stal prvním domorodým prezidentem země.

Oba kandidáti ve druhém kole voleb také slíbili posílení diplomatických vztahů s Washingtonem – napjatých od roku 2009 – a úsilí o finanční podporu od USA ke stabilizaci křehké bolívijské ekonomiky.

Andská země se totiž od roku 2023 potýká s ekonomickou krizí doprovázenou vysokou inflací a hospodářství paralyzuje nedostatek pohonných hmot.

Nový prezident nemá v parlamentu spojence

Paz v programu, který agentura Reuters označila jako „umírněný“, slibuje zachování sociálních programů, zároveň podporu růstu taženého soukromým sektorem. To podle médií mělo cílit na levicově smýšlející voliče, kteří jsou zklamáni dosavadní vládnoucí stranou MAS, ale zároveň opatrní vůči Quirogovým navrhovaným úsporným opatřením.

Koncem září pak Paz představil plány na dohodu o hospodářské spolupráci s americkými představiteli v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, která má zajistit dodávky paliva.

„Oslovil ty, kteří sice chtějí změnu, ale nechtějí, aby byla radikální,“ řekla o Pazovi agentuře AFP politoložka Daniela Kesebergová. Podle ní si Paz udržel v kampani klidný tón. Nový prezident však bude muset hledat v parlamentu spojence, protože Křesťanskodemokratická strana (PDC), které šéfuje, má v dolní komoře jen 49 ze 130 poslanců.

„Tyto volby znamenají politický zlom,“ upozornila Glaeldys Gonzalez Calanche, analytička pro Jižní Andy v International Crisis Group. „Bolívie se vydává novým směrem,“ dodala.

Bolívie podobně jako další latinskoamerické státy má takzvaný rychlý systém sčítání, který umožňuje zveřejnit volební výsledky s relativně malou odchylkou v krátké době. Konečné výsledky by měly být k dispozici za několik dní. Volební orgány čelily v noci kritice, že výsledek rychlého sčítání není spolehlivý. V některých městech se proti výsledkům voleb konaly protesty, píše agentura EFE. Manipulaci však nejvyšší volební soud odmítl. Quiroga navíc uznal porážku a své příznivce vyzval, aby svými protesty zemi nepřinášeli další problémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...