Přelomová dohoda v Tichomoří. Filipíny umožní Američanům využívat další vojenské základny

Nahrávám video

Filipíny umožní americké armádě přístup do nových oblastí, díky čemuž v zemi Spojené státy po třiceti letech výrazně posílí vojenskou přítomnost. Země tak konají v rámci příprav na hrozící čínskou invazi na Tchaj-wan. K ní může podle vojenských expertů dojít v roce 2027, nebo dokonce dřív.

Americká armáda mohla doposud využívat pět filipínských základen, nyní získá přístup na další čtyři. Na společné tiskové konferenci v Manile to oznámili americký ministr obrany Lloyd Austin a jeho filipínský protějšek Carlito Galvez.

Dlouhodobí spojenci Filipíny a USA vyjadřují obavy z rozpínavosti Číny v oblasti Jihočínského moře a z napětí, jež vyvolává čínský tlak na Tchaj-wan, který Peking považuje za svou odštěpeneckou provincii.

„Neusilujeme o trvalé základny na Filipínách,“ ujistil Austin. Rozšíření spolupráce s Filipínami je podle něj příležitostí k posílení interoperability. „A také skýtá možnost účinně reagovat na humanitární události,“ dodal. 

„Naše aliance přispívá k bezpečnosti obou našich demokracií a pomáhá udržovat indicko-pacifickou oblast svobodnou a otevřenou,“ řekl šéf americké obrany. „Toto úsilí je zvlášť důležité v době, kdy Čína pokračuje v prosazování nelegitimních nároků v západofilipínském moři.“

Jihočínské moře si téměř celé nárokuje Čína, proti čemuž se bouří Filipíny, Vietnam, Brunej, Malajsie a Tchaj-wan. Peking ve čtvrtek uvedl, že větší americký přístup na filipínské vojenské základny narušuje stabilitu regionu a vyvolává napětí. „Země v oblasti by měly být bdělé a neměly by se nechat využívat Spojenými státy,“ prohlásila mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.

Austin a Galvez neupřesnili, které filipínské základny budou nově Spojeným státům otevřeny. Bývalý filipínský šéf obrany uvedl, že Spojené státy žádaly o přístup na základny na hlavním filipínském ostrově Luzon, který je blízko Tchaj-wanu, a na ostrově Palawan poblíž sporných Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři.

Před schůzkou s Galvezem se šéf Pentagonu setkal rovněž s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším a ujistil ho o americké podpoře. Austin také slíbil, že do rozvoje infrastruktury na doposud Spojenými státy využívaných filipínských základnách investuje Washington více než 82 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 1,8 miliardy korun).

Kritika z Pekingu

V osmdesátých letech minulého století měly Spojené státy na Filipínách patnáct tisíc vojáků a dvě největší základny v Asii. V roce 1991 jim ale Manila vypověděla dohodu v rámci cesty k demokracii po diktatuře prezidenta a otce nynější hlavy státu Ferdinanda Marcose. Aktuální podoba americko-filipínské spolupráce tak sice není návratem do starých kolejí, ale po třiceti letech výrazně zvýší americkou přítomnost v zemi.

Čína, která sama prudce zbrojí a na umělých ostrovech vybudovala vojenské základny, kvůli americkému kroku nyní obviňuje Washington z ohrožování míru a stability. „Bezpečnostní spolupráce mezi zeměmi má přispívat k regionálnímu míru a stabilitě a neměla by mířit proti zájmům třetí strany ani je poškozovat. USA nadále posilují své vojenské nasazení v regionu kvůli vlastním zájmům,“ reagovala mluvčí čínské diplomacie. 

Váleční stratégové předpokládají, že pokud dojde k čínské invazi na Tchaj-wan, stane se tak do roku 2027. Si Ťin-pching završí třetí funkční období v čele Komunistické strany Číny a bude se rozhodovat, co dál. Američtí generálové nevylučují dokonce dřívější konflikt.

Sud střelného prachu v Indopacifiku

Čína nyní razantně zbrojí a v jejím vleku navyšují obranné rozpočty i další asijské země. Podle analytiků, se kterými mluvila Česká televize, se Indopacifik mění v geopolitický sud střelného prachu. Japonský analytik Genki Fudži tvrdí, že čínský vůdce Si potřebuje ukázat sílu před nacionalisty, a proto je hrozba invaze reálná.

„Manévry jsou jen politickou show. K vojenskému konfliktu dojde, i když může mít různé formy. Tchaj-wan si nárokuje ostrůvek v Jihočínském moři. To může být dobrý cíl pro komunisty k invazi, tedy nikoliv hlavní tchajwanský ostrov,“ myslí si Fudži. 

Z pěti smluvních spojenců Washingtonu v Asii jsou Filipíny a Japonsko Tchaj-wanu nejblíž. Nejsevernější filipínský ostrov od něj dělí jen 150 kilometrů. Rozšířenou dohodou s Filipínami tak Washington zaplní mezeru v oblouku spojenectví, který sahá od Jižní Koreje a Japonska na severu až po Austrálii na jihu.

Spojené státy se už ale ohlížejí i po dalších styčných bodech. Na ostrově Tinian, který je pod americkou správou, budují základnu pro případ, že by Čína vyřadila z provozu Guam. Prostory pro americké bombardéry s jadernými zbraněmi vznikají i v severní Austrálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...