Představitelé zemí bukurešťské devítky vyzvali k posílení pomoci Ukrajině

Devět členských států NATO včetně Česka očekává, že červencový summit Aliance ve Vilniusu rozhodne o posílení politické a praktické podpory Ukrajiny, která se od loňska brání ruské invazi. Ve společném prohlášení to uvedli vrcholní politici zemí východního křídla NATO, kteří se v úterý sešli na společném jednání v Bratislavě. Česko na setkání zastupoval prezident Petr Pavel, podle kterého by si měli spojenci vyjasnit postoj k Rusku již před skončením války. Na summitu promluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Naším cílem je větší, víceletý a komplexní balík podpory pro Ukrajinu, který posílí její obranné způsobilosti i prostřednictvím implementace standardů aliance a zvýšením její interoperability s NATO,“ píše se v prohlášení prezidentů takzvané bukurešťské devítky (B9).

Státníci za opodstatněnou označili iniciativu k vytvoření společného analytického, výcvikového a vzdělávacího centra s Ukrajinou, které bude sídlit v Polsku. S ohledem na ruskou agresi slíbili pokračování podpory schopnosti Ukrajiny ubránit se a zmírnit humanitární katastrofu.

Představitelé zemí podporují cestu Ukrajiny do NATO

Vrcholní politici zemí B9 podpořili snahy Ukrajiny o integraci do euroatlantických struktur. „V této souvislosti očekáváme, že ve Vilniusu zvýšíme politické vztahy s Ukrajinou na novou úroveň a bude spuštěn nový politický formát, který přivede Ukrajinu k členství v Alianci tehdy, když to podmínky dovolí,“ píše se v prohlášení. Někteří prezidenti po jednání řekli, že Ukrajina by měla vstoupit do NATO po skončení nynějšího konfliktu s Ruskem.

Prezidenti vyjádřili naději, že Čína v souvislosti s válkou na Ukrajině bude postupovat odpovědně ve své pozici stálého člena Rady bezpečnosti OSN. „Jakékoliv poskytnutí smrtící pomoci ruskému agresorovi ze strany Číny by bylo nepřijatelné a jen by prodloužilo trvání konfliktu a prohloubilo globální nestabilitu,“ uvedli.

Rovněž vyzvali Rusko, aby zastavilo všechny vojenské aktivity a bezpodmínečně stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Odsoudili také Bělorusko za to, že pomáhá ruské agresi, a vyslovili se pro vyvození odpovědnosti vůči těm, kteří jsou v konfliktu na Ukrajině odpovědní za agresi, krutosti a válečné zločiny.

Prezidenti vyjádřili přesvědčení, že příslib investic ve výši dvou procent hrubého domácího produktu do obrany se na summitu NATO stane základem, a nikoliv stropem. Vyjádřili rovněž plnou podporu Švédsku, aby se zanedlouho stalo plnohodnotným členem NATO. Schůzky ve slovenské metropoli se zúčastnila také maďarská prezidentka Katalin Nováková, jejíž země stejně jako Turecko vstup Švédska do Aliance ještě neschválila.

Členy uskupení B9, které vzniklo v roce 2015, jsou kromě Česka, Maďarska a Slovenska také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Rumunsko.

Nahrávám video
Jednání prezidentů takzvané bukurešťské devítky
Zdroj: ČT24

Na summitu promluvil Zelenskyj

Na schůzce zemí bukurešťské devítky promluvil prostřednictvím videokonference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se věnoval zničení Kachovské přehrady. V prohlášení následně zveřejněném na Twitteru Moskvu obvinil, že způsobila „největší ekologickou katastrofu za poslední desetiletí“.

„Svět musí zareagovat,“ zdůraznil Zelenskyj. „Tohle je jen jeden den ruské agrese,“ uvedl. Ohradil se také proti tvrzení ruských představitelů, podle kterých přehradu zničila naopak ukrajinská strana.  „Každý náš krok, rozhodnutí a summit nás všechny musí posílit v obraně proti ruskému teroru,“ doplnil.

Podle Zelenského je důležité, aby se Ukrajina stala členem NATO, a měla by proto dostat pozvánku ke vstupu. O členství v Alianci Kyjev velmi stojí a formálně o něj požádal loni v září. NATO, stojící na principu, že útok na jednoho člena je útokem na všechny země bloku, se však podle řady členských států nemůže rozšířit o zemi, která je aktuálně ve válečném stavu.

Hostitelka schůzky, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, po jednání novinářům řekla, že zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny je dalším příkladem brutality ruské agrese v sousední zemi. „Prioritou pro nás všechny je mír v Evropě. Největším ohrožením je ruská agrese u našeho východního souseda,“ prohlásila. Podobně jako její lotyšský kolega Egils Levits se vyslovila pro posílení protivzdušné obrany na východním křídle NATO.

Také polský prezident Andrzej Duda odsoudil Rusko v souvislosti s vyhozením Kachovské přehrady do vzduchu. „Je to další tragédie, kterou Rusové Ukrajině způsobili. Rusko musí zaplatit za to, co udělalo,“ uvedl.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková ruský postup na Ukrajině odsoudila. Řekla, že Ukrajina má legitimní právo na sebeurčení a že je potřeba udržovat perspektivu členství Ukrajiny v NATO. Maďarsko na rozdíl od řady dalších zemí odmítá vojenskou pomoc Kyjevu a vláda premiéra Viktora Orbána se snaží na evropské úrovni blokovat některé protiruské sankce.

Pavel: Je třeba si rozmyslet přístup k poválečnému Rusku

Prezident Pavel na summitu upozornil, že už před koncem války na Ukrajině by měli mít spojenci jasno, jaký budou mít postoj k poválečnému Rusku. Řekl, že stejně jako bude poválečná Ukrajina, bude i poválečné Rusko. Spojenci by proto měli začít uvažovat, jak budou se zemí komunikovat. V minulosti mnohé snahy západních zemí s Ruskem komunikovat selhaly, připomněl.

„Musí nám být jasné před koncem války, jaký bude náš společný přístup k Rusku,“ řekl. Podobně to podle něj platí i pro Čínu, která také představuje „jednu z proměnných komplikované bezpečnostní rovnice“.

Zopakoval, že pokud Aliance na Ukrajině nechá zvítězit Moskvu, prohraje i ona sama. Je podle něj důležité to vysvětlit občanům. Podotkl, že nejde o otázku volby, ale nevyhnutelnosti. Posílení obranných kapacit NATO není podle něj nutné kvůli nařízení z bruselského ústředí, ale kvůli agresivní politice Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 6 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...