Předsedou německé CDU se stal Armin Laschet

Nahrávám video

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Delegáti sjezdu vybírali ze tří kandidátů. V rozhodujícím kole podpořilo Lascheta 521 delegátů, Merzovi jich dalo hlas 466. Nejmenší podporu z trojice uchazečů získal šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který tak vypadl už po prvním kole.

„Jsem si vědom zodpovědnosti, se kterou je tato funkce spojena,“ prohlásil Laschet po svém zvolení. Chce se zaměřit na to, aby CDU obstála v nadcházejících zemských volbách a na podzim také ve volbách do Spolkového sněmu, „aby mohla CDU/CSU mít svého kancléře“.

Laschet poděkoval svým dvěma vyzyvatelům za férový boj během uplynulých deseti měsíců. Do budoucna hodlá spolupracovat s Merzem, který byl považován za mírného favorita volby.

Merz i Röttgen Laschetovi ke zvolení pogratulovali a v nadcházejícím volebním roce mu popřáli mnoho úspěchů. Merz připomněl, že „všechny čeká enormně náročné období“. Zda se hodlá v CDU po své porážce dál výrazněji angažovat, ale neuvedl. Naopak Röttgen Lascheta ujistil, že jej bude ze všech sil podporovat: „Můžeš se na mě spolehnout. Musíme být teď jeden tým.“

Armin Laschet a Friedrich Merz
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Laschetovi k vítězství již pogratulovala Merkelová, jejíž blahopřání zveřejnil oficiální twitterový účet CDU. „Těším se na spolupráci,“ uvedla kancléřka. Gratulace zaslali také Laschetova předchůdkyně v čele strany Annegret Krampová-Karrenbauerová nebo bavorský premiér a šéf bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. „Těším se na spolupráci! Společně budeme pokračovat v úspěšné historii unie,“ napsal na Twitteru Söder.

Jako unie je v Německu označována tradiční koalice CDU a CSU. Obě strany budou nyní vybírat společného kandidáta na kancléře. Analytici uvádějí, že zájem o tuto funkci má Söder, ačkoli sám říká, že jeho místo je v Bavorsku.

Laschet obdržel gratulace rovněž od konkurenčních stran, například od spolupředsedkyně německé ekologické strany Zelení Annaleny Baerbockové nebo od vicepremiéra Olafa Scholze, který v září povede sociální demokraty SPD do voleb jako kancléřský kandidát.

Šéfka parlamentní frakce pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová prohlásila, že CDU se zvolením Lascheta odsoudila k politickému lockdownu. „Svobodně smýšlející konzervativci ale ještě mohou najít politickou vlast v AfD,“ uvedla.

Jens Spahn
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Spahnovy kancléřské šance pohasínají

Vedle nového předsedy ještě delegáti vybírali další funkce ve vedení strany. O pět míst místopředsedů se ucházeli Volker Bouffier, Silvia Breherová, Julia Klöcknerová a Thomas Strobl, kteří post dosud zastávali, a ministr zdravotnictví Jens Spahn, který kandidoval na uvolněné místopředsednické křeslo po Laschetovi.

Spahn, který se v Německu těší mimořádné popularitě, křeslo místopředsedy získal, ale s nejslabším výsledkem z pěti kandidátů. To by podle komentátorů mohlo ohrozit jeho možné vládní ambice. Podle některých spekulací by se místo Lascheta mohl chtít ucházet o kancléřskou kandidaturu, Laschet ale již před sjezdem prohlásil, že chce být kancléřem.

Laschet: Nejsem člověk ideálního střihu, jsem Armin Laschet

Ve svém kandidátském projevu hovořil Laschet o důvěře. „Můj otec byl horník. Vždy říkal, že v podzemí tisíc metrů pod povrchem je úplně jedno, jaký člověk vedle vás je, odkud pochází a jakou má víru. Za důležité považoval to, zda se na toho člověka můžete spolehnout,“ řekl.

Dosluhující americký prezident Donald Trump důvěru národa podle Lascheta zklamal a národ rozdělil. „To je ale snadné, to umí každý,“ uvedl s tím, že je nezbytné naslouchat, spojovat a hledat kompromisy.

Laschet je zastáncem kontinuity s érou kancléřky Merkelové, která se v zářijových parlamentních volbách o post šéfky vlády po 16 letech v úřadu již ucházet nebude. „Za posledních 16 let jsme Německo pozvedli. Nikdo už neříká, že Německo je nemocným mužem Evropy,“ zdůraznil. Delegáty v závěru ujistil, že se na něj mohou spolehnout, že Německo povede k dalšímu rozvoji a k silným transatlantickým vztahům.

„Možná nejsem člověk perfektního střihu, jsem ale Armin Laschet,“ uvedl v závěru, kdy straníkům ukázal hornickou identifikační známku po svém otci, který mu ji věnoval pro štěstí a jako důkaz toho, že je na něj spolehnutí.

Merz: Držme se středu

Důvěra je nezbytná i podle Merze. Ten poukázal na to, že obyvatelé Německa jsou národem, na který je spolehnutí. Jako důkaz slouží i to, že jedna ze schválených vakcín proti nemoci covid-19 pochází z Německa. Další německé vakcinační látky pak procházejí slibným vývojem. Merz ujistil, že německé hospodářství nynější pandemii přečká a začne opět růst.

„Čelíme ale také klimatickým změnám, což je jedna z největších výzev dneška,“ řekl Merz. Řešení vidí i v moderních technologiích, které lidstvu pomohou. „Svět se zítra nezhroutí,“ uvedl.

Na straníky Merz apeloval, aby CDU nadále hledala kompromisy a konsenzus a držela se středu. Dodal, že o střed musí CDU bojovat s ekologickou stranou Zelení. „Ale úctyhodně a s respektem,“ uvedl.

V závěru doplnil, že pod jeho předsednictvím se již nebude opakovat situace v Durynsku, kde CDU hlasovala společně s pravicově populistickou Alternativou pro Německo, aby podpořila premiérem liberála Thomase Kemmericha. Hlasování s AfD bylo vnímáno jako porušení tabu.

Röttgen: Musíme se změnit

Röttgen v projevu zdůraznil nezbytnost rozvoje, modernizace, digitalizace, ochrany životního prostředí a také podpory žen do vedoucích funkcí. I přes změny ale chce, aby CDU zůstala lidovou stranou. „A tou zůstaneme jen tehdy, když se změníme,“ řekl.

„Nabízím vám společnou cestu,“ prohlásil Röttgen. Straníky ujistil, že od něj mohou očekávat nápady, vedení, orientaci i schopnost spojovat ostatní. V proslovu ocenil Merkelovou, jakým způsobem dokáže Německo vést v době krizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...