Předsedou europarlamentu zvolen Ital Sassoli, Charanzová a Kolaja budou místopředsedy

Evropský parlament zvolil novým předsedou italského socialistu Davida-Mariu Sassoliho, získal 345 hlasů. Český konzervativec Jan Zahradil skončil druhý se 160 hlasy. Mezi 14 místopředsedy bude mít Česko hned dva zástupce. V prvním kole hlasování byla zvolena Dita Charanzová (ANO) z liberální frakce RE, ve druhém Marcel Kolaja (Piráti) zastupující evropské zelené.

Sassoliho podpořilo už v prvním kole tajné volby 325 poslanců nejsilnějších europarlamentních skupin. K potřebné většině z 662 odevzdaných hlasů mu chybělo sedm.

Druhý skončil český konzervativec Jan Zahradil, pro něhož hlasovalo 162 poslanců, třetí byla německá spolupředsedkyně frakce zelených Ska Kellerová se 133 hlasy a poslední Španělka Sira Regiová, kterou nominovala levicová skupina GUE/NGL a která dostala 42 hlasů.

Sassoli mluví o jednotě, migraci navzdory

Třiašedesátiletý politik italské Demokratické strany Sassoli měl vedle své frakce i podporu části početně nejsilnějších lidovců a o možnosti hlasovat pro něj hovořili i liberálové.

Před volbou prohlásil, že chce přispět k jednotě unijních zemí, které jsou v pohledu na řadu témat jako klimatické změny či migrace rozděleny. „Evropský parlament by měl stát v čele nutných změn, které musí posílit a modernizovat Evropu,“ řekl europoslancům.

EU podle Sassoliho musí brát ohled na rozdílnost svých jednotlivých regionů. „Nejsme lepší či horší, jsme jen jiní. A měli bychom být na svou rozdílnost hrdí,“ sdělil europoslancům nový předseda.

Za své priority pro 2,5 roku trvající volební období označil mimo jiné boj za svobodu, solidaritu či vládu práva. EU podle něho musí být připravena čelit klimatickým změnám a migraci a zároveň lépe než dosud pochopit potřeby obyvatel Evropy. „Musíme přijít se skutečnými odpověďmi na problémy občanů Unie,“ řekl Sassoli.

Nahrávám video

Zahradil vnímá svůj výsledek jako úspěch

Zahradil považuje svůj výsledek za úspěch vzhledem k tomu, že konzervativní skupina ECR má v parlamentu jen 62 poslanců. „Je vidět, eurorealistická pozice našla určitou odezvu,“ soudí český europoslanec, podle něhož politiky podporující Sassoliho úspěch pravicového oponenta překvapil a vedl k tomu, že navzdory dohodě největších frakcí nebyl Ital zvolen už v prvním kole.

„Podpořili mě spíše ti, kterým sedí méně federalistický pohled na evropskou integraci, a také ti, kteří nebyli součástí úterní dohody mezi lidovci, socialisty a liberály,“ dodal Zahradil s tím, že patrně získal i hlasy některých lidovců.

Ve svém kandidátském projevu zdůraznil, že je jediným politikem ze zemí střední a východní Evropy, který se po úterním summitu uchází o vrcholnou unijní funkci. „Zažil jsem již pět předsedů parlamentu, což mi dává jistou zkušenost,“ prohlásil český politik, který je členem unijního sněmu nepřetržitě od roku 2004.

Dita Charanzová
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Chraranzová a Kolaja zvoleni místopředsedy

Mezi 14 novými místopředsedy parlamentu jsou i dva čeští europoslanci. Hned v prvním kole byla zvolena Dita Charanzová (ANO), v druhém získal důvěru poslanců Marcel Kolaja.

„Důvěra kolegů mne samozřejmě velmi potěšila, vážím si toho, že mi tuto funkci svěřili. Vnímám to i jako ocenění mé dosavadní práce, s řadou z těch, kteří pro mne dnes zvedli ruku, jsem v minulosti spolupracovala,“ komentovala volbu Charanzová, která získala 395 hlasů. Ke zvolení bylo potřeba nejméně 331.

Marcel Kolaja, který zastupuje frakci evropských zelených, získal 426 hlasů od sedmi stovek přítomných poslanců.

Dosud byli do místopředsednického křesla europarlamentu zvoleni čtyři Češi. Prvním byl občanský demokrat Miroslav Ouzký (červenec 2004 až leden 2007), druhým sociální demokrat Libor Rouček (července 2009 až leden 2012) a třetím Oldřich Vlasák (ODS; leden 2012 až červen 2014). Čtvrtým místopředsedou EP byl Pavel Telička, zvolený za ANO (později hnutí Hlas), který v jednom ze 14 místopředsednických křesel seděl v minulém dvouapůlletém funkčním období. 

Vůbec nejúspěšnější kandidátkou se ve středu stala dlouholetá irská europoslankyně Mairead McGuinnessová. Členku nejsilnější lidovecké frakce podpořilo 618 ze 702 hlasujících poslanců. Mezi dalšími zvolenými jsou portugalský socialista Pedro Silva Pereira, německý europarlamentní veterán Rainer Wieland či bývalá polská premiérka Ewa Kopaczová.

Evropský parlament vznikl na základě římských smluv o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), které vstoupily v platnost 1. ledna 1958.

Smlouvy položily základní kámen ke vzniku současné Evropské unie a týž den k nim bylo připojeno již více než pět let existující Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), zároveň byly založeny Evropská investiční banka (EIB) a Evropské parlamentní shromáždění. To zasedalo poprvé mezi 19. a 21. březnem 1958 ve Štrasburku. Až v červnu 1979 se konaly první přímé volby, předtím byli europoslanci delegováni národními parlamenty.

Evropský parlament byl původně jen poradním a kontrolním orgánem. Jednotný evropský akt (1987) a Smlouva o EU (už první verze z roku 1993) ale jeho pravomoci rozšířily, takže nyní sbor s Radou EU přijímá a mění legislativu téměř ve všech oblastech.

Parlament schvaluje unijní rozpočet či složení Evropské komise, již může též později odvolat. Souhlas poslanců je nutný i při vstupu nových států či při schvalování dohod o přidružení. Předseda parlamentu je volen na dva a půl roku, tedy na polovinu volebního období celého sněmu, a jeho funkční období může být prodlouženo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...