Před třinácti lety začaly protesty proti Asadovi. Dnes humanitární pomoc potřebují tři čtvrtiny obyvatel

Nahrávám video
Horizont ČT24: Třináct let od začátku protestů proti Asadovi
Zdroj: ČT24

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Už třináct let zažívá Sýrie násilí a nestabilitu. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu: celé tři čtvrtiny obyvatel. Financování je přitom na svém minimu. Spolu s tím, jak se svět soustřeďuje na boje v Gaze a na Ukrajině, zůstává Sýrie v pozadí.

Za vraty, kterými se před třinácti lety každý den vracel k rodině Mohammad Turki, obyvatel severní Sýrie, leží jen ruiny. Občanská válka v Sýrii zničila Mohammadův dům i celou zemi. A návrat k normálu je v nedohlednu. „Ostřelování stále pokračuje. Jsme bez domova už dvanáct let. Všechno toto způsobil režim svým bombardováním,“ říká.

Vzpoura Syřanů začala 15. března 2011. „Syřané se nenechají ponižovat! Syřané se nenechají ponižovat!,“ skandovali tehdy během vůbec první protivládní demonstrace. Vyvolalo to poplach v prezidentském paláci. Bašár Asad nařídil protesty po celé zemi tvrdě potlačit.

Od té doby zemřelo několik set tisíc lidí. Do bojů o moc se v nepřehledném konfliktu zapojily různé skupiny. Spojené státy a Turecko pomohly potlačit radikální Islámský stát. Rusko, Írán a Hizballáh zase podržely u moci Bašára Asada. Dnes je země rozdělená na části pod kontrolou režimu a ty, které ovládají rozličné opoziční síly. A násilí pokračuje.

Střetů letos ještě přibylo


Loni dokonce střetů přibylo. Konflikt pokračuje hlavně na severozápadě, který je pod kontrolou rebelů. A kde při úderech syrské vlády za pomoci letadel či dronů umírají především civilisté. „Není tu žádná stabilita. Vrátíme se do našeho města, a když začnou s ostřelováním, zase odejdeme. A po návratu je všechno zničené. Pořád dokola,“ říká obyvatel oblasti pod kontrolou rebelů Ali Al Ahmad.

Situaci loni v únoru ještě zhoršilo ničivé zemětřesení. Odpovídají tomu i čísla žadatelů o azyl v Evropě. V roce 2023 mezi nimi počet Syřanů stoupl o 38 procent.

Humanitární katastrofa


V rozvrácené zemi žije v chudobě 90 procent populace. Humanitární pomoc potřebuje přes 16,5 milionů lidí. Víc než 650 tisíc dětí ve věku do pěti let trpí chronickou podvýživou. A polovina těch, které by měly být ve škole, zůstává doma. Pomoci ze zahraničí přitom ubývá.

„Plán humanitární pomoci na rok 2023, který žádal víc než pět miliard dolarů, získal nakonec jen 38 procent prostředků, což je v procentním vyjádření zatím nejméně,“ řekl koordinátor humanitární pomoci OSN v Sýrii David Carden.

Problémy jsou přitom podobné ve všech částech Sýrie. Kvůli vysokým cenám a chudobě se proti režimu znovu protestuje i na území pod vládou Bašára Asada. Ve městě Suwayda vyšli lidé do ulic i v pátek, tedy přesně třináct let od chvíle, kdy válka začala.

Sýrie coby narkostát

Sýrie nepředstavuje pro region jen zdroj nestability, ale také jiný druh nebezpečí. V posledních letech se jejím největším vývozním artiklem stala droga captagon. Vysoce návykové narkotikum nazývané kokainem chudých vyrábí armáda Bašára Asada. A s pomocí libanonského Hizballáhu jím zaplavuje okolní státy.

V kapsách komand Hamásu zlikvidovaných po teroristickém útoku na Izrael ze 7. října se našly pilulky captagonu. Na vysoce návykové látce se stal závislý i její největší producent, syrská vládnoucí dynastie Asadů. Vloni si jejím vývozem vydělala 2,5 miliardy dolarů.

„Obchod s amfetaminem se pro syrskou vládu stal obchodním modelem. Obohacuje nejbližší okolí režimu a poskytuje mu příjmy, které přispívají k udržení represivní politiky vůči civilnímu obyvatelstvu,“ uvedla k tomu Evropská rada.

Syntetická látka podobná pervitinu se ale stává zhoubou i pro statisíce civilních obyvatel Blízkého východu. Miliony tabletek pravidelně zabavují celníci od Saúdské Arábie přes Irák a Jordánsko po libanonské přístavy. Odtud začaly proudit do jižní Evropy. Ilegální sítě dodal libanonský Hizballáh, který má na pašování drog hlubokou expertizu. Díky obrovským ziskům se zatím zpustošená Sýrie rychle proměňuje v narkostát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...