Před třinácti lety začaly protesty proti Asadovi. Dnes humanitární pomoc potřebují tři čtvrtiny obyvatel

Nahrávám video

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Už třináct let zažívá Sýrie násilí a nestabilitu. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu: celé tři čtvrtiny obyvatel. Financování je přitom na svém minimu. Spolu s tím, jak se svět soustřeďuje na boje v Gaze a na Ukrajině, zůstává Sýrie v pozadí.

Za vraty, kterými se před třinácti lety každý den vracel k rodině Mohammad Turki, obyvatel severní Sýrie, leží jen ruiny. Občanská válka v Sýrii zničila Mohammadův dům i celou zemi. A návrat k normálu je v nedohlednu. „Ostřelování stále pokračuje. Jsme bez domova už dvanáct let. Všechno toto způsobil režim svým bombardováním,“ říká.

Vzpoura Syřanů začala 15. března 2011. „Syřané se nenechají ponižovat! Syřané se nenechají ponižovat!,“ skandovali tehdy během vůbec první protivládní demonstrace. Vyvolalo to poplach v prezidentském paláci. Bašár Asad nařídil protesty po celé zemi tvrdě potlačit.

Od té doby zemřelo několik set tisíc lidí. Do bojů o moc se v nepřehledném konfliktu zapojily různé skupiny. Spojené státy a Turecko pomohly potlačit radikální Islámský stát. Rusko, Írán a Hizballáh zase podržely u moci Bašára Asada. Dnes je země rozdělená na části pod kontrolou režimu a ty, které ovládají rozličné opoziční síly. A násilí pokračuje.

Střetů letos ještě přibylo


Loni dokonce střetů přibylo. Konflikt pokračuje hlavně na severozápadě, který je pod kontrolou rebelů. A kde při úderech syrské vlády za pomoci letadel či dronů umírají především civilisté. „Není tu žádná stabilita. Vrátíme se do našeho města, a když začnou s ostřelováním, zase odejdeme. A po návratu je všechno zničené. Pořád dokola,“ říká obyvatel oblasti pod kontrolou rebelů Ali Al Ahmad.

Situaci loni v únoru ještě zhoršilo ničivé zemětřesení. Odpovídají tomu i čísla žadatelů o azyl v Evropě. V roce 2023 mezi nimi počet Syřanů stoupl o 38 procent.

Humanitární katastrofa


V rozvrácené zemi žije v chudobě 90 procent populace. Humanitární pomoc potřebuje přes 16,5 milionů lidí. Víc než 650 tisíc dětí ve věku do pěti let trpí chronickou podvýživou. A polovina těch, které by měly být ve škole, zůstává doma. Pomoci ze zahraničí přitom ubývá.

„Plán humanitární pomoci na rok 2023, který žádal víc než pět miliard dolarů, získal nakonec jen 38 procent prostředků, což je v procentním vyjádření zatím nejméně,“ řekl koordinátor humanitární pomoci OSN v Sýrii David Carden.

Problémy jsou přitom podobné ve všech částech Sýrie. Kvůli vysokým cenám a chudobě se proti režimu znovu protestuje i na území pod vládou Bašára Asada. Ve městě Suwayda vyšli lidé do ulic i v pátek, tedy přesně třináct let od chvíle, kdy válka začala.

Sýrie coby narkostát

Sýrie nepředstavuje pro region jen zdroj nestability, ale také jiný druh nebezpečí. V posledních letech se jejím největším vývozním artiklem stala droga captagon. Vysoce návykové narkotikum nazývané kokainem chudých vyrábí armáda Bašára Asada. A s pomocí libanonského Hizballáhu jím zaplavuje okolní státy.

V kapsách komand Hamásu zlikvidovaných po teroristickém útoku na Izrael ze 7. října se našly pilulky captagonu. Na vysoce návykové látce se stal závislý i její největší producent, syrská vládnoucí dynastie Asadů. Vloni si jejím vývozem vydělala 2,5 miliardy dolarů.

„Obchod s amfetaminem se pro syrskou vládu stal obchodním modelem. Obohacuje nejbližší okolí režimu a poskytuje mu příjmy, které přispívají k udržení represivní politiky vůči civilnímu obyvatelstvu,“ uvedla k tomu Evropská rada.

Syntetická látka podobná pervitinu se ale stává zhoubou i pro statisíce civilních obyvatel Blízkého východu. Miliony tabletek pravidelně zabavují celníci od Saúdské Arábie přes Irák a Jordánsko po libanonské přístavy. Odtud začaly proudit do jižní Evropy. Ilegální sítě dodal libanonský Hizballáh, který má na pašování drog hlubokou expertizu. Díky obrovským ziskům se zatím zpustošená Sýrie rychle proměňuje v narkostát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 57 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...