V newyorském sídle OSN začal klimatický summit, který svolal generální tajemník OSN António Guterres. Při zahájení prohlásil, že když nezměníme způsob života, riskujeme život samotný. Na konferenci promluvila i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která světové vůdce ve velmi emotivním projevu zkritizovala za jejich nečinnost, pokud jde o boj se změnami klimatu.
Generální tajemník OSN, který summit do New Yorku svolal, ve své řeči vyjmenoval hned několik katastrof, které Zemi zasáhly za poslední měsíce, a zdůraznil rovněž, že letošní červenec byl vůbec nejteplejším měsícem v historii.
„Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící,“ zmínil Guterres a směrem ke státníkům vzkázal, že lidé chtějí vidět „konkrétní činy“. „Máme povinnost zastavit klimatickou krizi, čas se krátí, ale ještě není příliš pozdě,“ dodal.
Guterres již dříve vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo do roku 2030 snížit emise o 45 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Motto pondělní konference OSN zní „Závod, který můžeme vyhrát; závod, který musíme vyhrát“.
„Příroda je naštvaná. A klameme sami sebe, když si myslíme, že můžeme oklamat přírodu, protože příroda vždycky udeří zpátky,“ prohlásl šéf OSN. „Všechno něco stojí a nejvíce nás stojí nedělat nic. Nejvíce nás stojí dotovat umírající průmysl fosilních paliv, stavět více a více uhelných elektráren a popírat, co je naprosto jasné, a sice že jsme v hluboké klimatické díře a abychom se dostali ven, musíme nejdřív přestat kopat,“ dodal Guterres.
Thunbergová: Ukradli jste mé sny a dětství
„Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu,“ řekla během své předem připravené řeči mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,“ dodala třesoucím se hlasem. Mladí lidé ale podle ní již začínají „rozumět zradě“ politiků. Světové vůdce vyzvala, aby okamžitě jednali a řekla: „Budeme vás sledovat.“
Thunbergová začala již před více než rokem pravidelně v pátek protestovat u švédského parlamentu. Svou činností inspirovala vznik studentského hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), v jehož rámci studenti místo pátečního vyučování stávkují a požadují důraznější postup proti zhoršování životního prostředí.
„Jestliže nás necháte na holičkách, nikdy vám to neodpustíme,“ vzkázala mladá Švédka světovým vůdcům. „Změna ale přichází, ať se vám to líbí, nebo ne,“ uzavřela.
Do poslední celosvětové série stávek a demonstrací za lepší ochranu klimatu se minulý pátek zapojily více než čtyři miliony lidí. Protestní akce se uskutečnily ve 163 zemích.
Vystoupí Čína či Indie, Austrálie či Česko nikoliv
Na klimatickém summitu mělo vystoupit asi šedesát světových vůdců, včetně britského premiéra Borise Johnsona a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Vzhledem k citlivému tématu, kterým je uhlí, nicméně nedostali prostor ani lídři zemí, jako je například Japonsko či Austrálie.
Japonský ministr životního prostředí ale informace, že Japonsko na konferenci nemůže vystoupit, odmítl. Tokio podle něj dostalo pozvánku, nicméně premiér Šinzó Abe se akce nemohl zúčastnit.
Jak poznamenala britská BBC, státy jako Čína a Indie v New Yorku prostor dostaly i navzdory tomu, že patří mezi největší znečišťovatele na světě. Podobně i Rusko. Vystoupila rovněž i německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země má s plněním klimatických cílů problémy. Minulý týden však Berlín schválil balíček opatření ke snížení emisí CO2.
Českou republiku na summitu zastupuje premiér Andrej Babiš, ani on ale s projevem nevystoupí.
Babiš: Česko chce být lídrem v inovacích
Praha přitom podle Babiše na rozdíl od jiných zemí plní závazky, které ve vztahu ke klimatu slíbila v minulosti, a nemusí oznamovat další. Babiš tvrdí, že Česko má jasný plán, jak oproti roku 1990 snížit do roku 2050 emise o 80 procent.
Babiš odmítl, že by Česko mělo přispívat do mezinárodního fondu pro ochramu klimatu, ze kterého by čerpaly chudší země. „Nevidím důvod, proč bychom přispívali. My budeme potřebovat desítky, možná stovky miliard, abychom řešili klimatické změny u nás. Musíme transformovat energetiku, investovat do jádra, vysadit až 18 miliard stromků, zadržovat vodu v krajině,“ uvedl.
Později na doprovodném fóru Concordia Summit Babiš prohlásil, že Česko chce být lídrem v inovacích.
Berlín zvýší příspěvky méně rozvinutým zemím
Německá kancléřka Merkelová na summitu oznámila, že Berlín zdvojnásobí příspěvek do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami. Namísto dvou miliard eur (51,8 miliardy korun) půjde o čtyři miliardy eur (přes 103,6 miliardy korun).
Zatímco prezidenti a premiéři několika zemí hovořili zejména o tom, co mají v plánu dělat u nich doma, francouzský prezident Emmanuel Macron svým kolegům připomněl, že je třeba, aby boj s klimatickými změnami zahrnuli i do svých obchodních a finančních politik. Státy by podle něj neměly dovážet zboží, které zvyšuje znečištění ovzduší v jiných zemích.
Jednotlivé země pak poprosil, aby po vzoru Německa navýšily své příspěvky do takzvaného Zeleného klimatického fondu, což je největší mezinárodní fond poskytující finance pro opatření na ochranu klimatu v rozvojových státech. O zvýšení příspěvků už rozhodlo právě Německo, Francie, ale i Británie, Norsko, Dánsko či Švédsko.
„Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl. Úspěšné to ale bude jen tehdy, když se zvýší blahobyt všech lidí, i těch nejzranitelnějších,“ řekla v projevu slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Nejvíce ji prý trápí, když někdo popírá klimatické změny. „Jsme první generací, která cítí dopad svých bezohledných činů. A můžeme být posledními, kteří s tím mohou něco udělat,“ dodala podle Denníku N.
Videovzkaz zaslal i papež František, který vyzval k zodpovědnosti a odvaze čelit „jednomu z nejvážnějších a nejvíce zneklidňujících fenoménů naší doby“. „I když situace není dobrá a planeta trpí, okno příležitostí je stále otevřené. Stále máme čas,“ upozornil papež. „Nenechme ho, ať se zavře,“ dodal s tím, že je třeba pracovat na zajištění lepšího života pro příští generace. „Je to jejich budoucnost, nikoli naše,“ doplnil.
- Podle zprávy EU z roku 2018 jsou mezi deseti největšími znečišťovateli Čína (29 procent všech emisí), USA (14 procent), EU jako celek (9,6 procenta), Indie (6,6 procenta), Rusko (4,8 procenta), Japonsko (3,6 procenta), Německo (2,2 procenta), Jižní Korea a Írán (1,8 procenta) a Saúdská Arábie (1,7 procenta).
- Zdroj: ČTK
