Pověření sestavit novou izraelskou vládu dostal dosavadní premiér Netanjahu, má na to 28 dní

Izraelský prezident Reuven Rivlin pověřil sestavením nové vlády dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua. Předčasné volby se konaly v březnu a nepřinesly výsledek, který by jakémukoli z politiků umožnil sestavit většinový kabinet. Netanjahu má nyní ve 120členném parlamentu podporu 52 poslanců.

Rivlin od pondělka konzultoval s vůdci třinácti politických stran, jež se ve volbách 23. března do parlamentu dostaly. Zjišťoval, kterého z politiků podpoří do funkce příštího ministerského předsedy. „Nikdo z kandidátů nemá bohužel reálnou šanci kabinet sestavit,“ sdělil Rivlin s tím, že se nakonec rozhodl svěřit úkol Netanjahuovi, protože ten má podporu největší, byť nikoli většinovou.

Netanjahu, který bude vládu formovat za posledních 25 let poosmé, má na úkol 28 dní s možností dvoutýdenního prodloužení. V případě neúspěchu může prezident pověřit jiného politika nebo může úkol vybrat kandidáta předat parlamentu.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT David Borka má Netanjahu čistě matematicky cestu ke koalici možnou ale velice složitou. „I když Netanjahu znovu ukázal, že je dominující silou izraelské pravice a politiky, jeho koaliční potenciál během posledních čtyř voleb klesá,“ říká zpravodaj.

Můžou za to z určité části odštěpené pravicové strany, které se proti dosavadnímu premiérovi vymezují a chtěly by ho ve vedení země vystřídat, tvrdí Borek.

Dva politické tábory

Tábor stran, které se proti Netanjahuovi vymezují, dá dohromady nyní 45 mandátů, ale tři strany nikoho jako kandidáta na premiéra nejmenovaly. Jaira Lapida, jehož strana Ješ Atid skončila ve volbách se 17 mandáty druhá, při konzultacích s Rivlinem podpořily strany, jež mají v Knesetu dohromady 45 mandátů. Lapid prezidentovu volbu komentoval tak, že Rivlin neměl na výběr. Poskytnout příležitost Netanjahuovi, který je souzen za korupci, je ale podle něj ostudné. „Poškozuje to Izrael a naši pověst země, která dodržuje zákony,“ řekl.

Pravicové strany by byly podle Borka v normálních podmínkách logičtí koaliční partneři, ale kvůli některým roztržkám a neshodám nechtějí znovu vidět vládu s Netanjahuem v čele. 

Prezident Rivlin při zdůvodňování svého výběru řekl, že nemůže nahradit soudce. Narážel na proces s premiérem, který pokračuje, a v němž Netanjahu čelí obvinění ve třech korupčních kauzách. „Podle zákona může ve funkci pokračovat i premiér, který je stíhán. Nebylo to snadné rozhodnutí,“ řekl prezident.

Netanjahu má možnost přizvat do koalice i jednu ze dvou arabských politických stran. V izraelské historii zatím ve vládě nikdy nebyly. Pro izraelskou pravici by to byl velice kontroverzní krok, který ale je krajní možností.

„Premiér může také vystrčit tykadlo směrem k centristické a levicové scéně, kde je ale problém, že nejenom Netanjahua neschvalují, ale jsou také Likudu ideologicky velmi vzdáleny,“ vysvětluje Borek.

Zabránit pátým volbám

Odpoledne před novináře přestoupil Naftali Bennett, jehož strana má sedm mandátů a pro funkci premiéra nepodpořila zatím Netanjahua ani Lapida. Bennett vyzval k sestavení „stabilní pravicové vlády, která Izrael ušetří pátých voleb a propadání se do spirály zmatku a nenávisti“. Březnové volby byly čtvrté za minulé dva roky.

„Vláda, která vznikne, musí odrážet názory lidí, národní shodu,“ uvedl Bennett. Izraelci si podle něj přejí pravicovou, nacionalistickou, ale nikoli extremistickou vládu. „To je vůle lidu: Vytvoření stabilní pravicové národní vlády,“ sdělil. 

S poukazem na stranu Nová naděje odpadlíka od Netanjahuova Likudu Gideona Saara řekl, že jsou v Izraeli takoví, „kteří si říkají pravice, ale kteří nemají problém se zatahováním Izraele do dalších strašných voleb“. „Nemají názor, pouze ambice,“ sdělil na adresu Nové naděje. K politikům kolem Lapida řekl, že jsou tací, „kteří věří, že povedou levicovou vládu a budou znehodnocovat jeho (Bennettovy) názory“.

„Bennett navrhl při návštěvě prezidenta Rivlina na post premiéra sám sebe. Je si totiž velmi dobře vědom své role pomyslného jazýčku na vahách a nebude se s ní bát hrát. Jamina by mohla rozhodnout sestavení potencionální koalice v obou táborech,“ říká zpravodaj Borek.

Podle izraelských médií Lapid při vyjednávání s potenciálními koaličními partnery oslovil i Bennetta a za účast v jeho vládě mu nabídl rotující režim předsedy vlády, v němž by první na řadě byl Bennett. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...