Polský ombudsman kritický k vládě skončí. Umožnil to ústavní soud

Polský ústavní soud rozhodl, že zákon, který dosud umožňoval dosavadnímu ombudsmanovi setrvat v úřadu i po vypršení pětiletého mandátu až do zvolení nástupce, odporuje ústavě. Nález ústavního soudu, nakloněného nynější vládě konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), otevírá cestu k odvolání nynějšího veřejného ochránce práv Adama Bodnara, jehož mandát vypršel v září a který je kritický k reformám tamní justice.

Podle nálezu ústavního soudu je zákon, umožňující setrvat ombudsmanovi ve funkci, nepřesný a chybějí mu časové limity. „Funkční období je jasně definováno a jeho prodlužování je nepřijatelné,“ uvádí se v nálezu. Soud dal zákonodárcům tři měsíce na to, aby zákon změnili.

Pro kritiky vládnoucích nacionalistů by odvolání Adama Bodnara představovalo konec jedné z posledních nezávislých institucí, které se odvažují čelit vládním reformám podkopávajícím nezávislost polské justice, píše agentura Reuters. Kromě ochrany justičního systému Bodnar patřil k předním zastáncům práv žen a menšin.

„Je to další rozhodnutí ústavního soudu, kterým plní politické plány strany vládnoucí v Polsku,“ řekl portálu onet.pl profesor práva Marcin Matczak působící na Varšavské univerzitě. „Předpis, který ombudsmanovi po vypršení funkčního období umožňuje zůstat v úřadu, je zcela normální a platí v mnoha zemích,“ uvedl.

Evropská komise vyjádřila znepokojení nad čtvrtečním verdiktem. „Je prvořadě důležité zajistit této instituci, která brání občanská práva a hraje podstatou roli v dodržování vlády práva, nezávislost. Její aktivitě nesmí být bráněno a musí být zajištěno její efektivní fungování,“ prohlásil mluvčí Komise na adresu kanceláře ombudsmana.

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová na Twitteru napsala, že „dnešní nález ústavního soudu vytváří nebezpečnou mezeru ve fungování instituce ombudsmana mezi jednotlivými funkčními obdobími a v ochraně lidských práv v Polsku“. Dodala, že nástupce Adama Bodnara musí být vybrán „s plným respektem k polské ústavě a právním a mezinárodním standardům“.

Politická objednávka, hodnotí ústavní právníci

Nález podle opozičního listu Gazeta Wyborcza přesně odpovídá očekáváním vládní strany PiS. Ta podle listu bude moci po třech měsících ombudsmana nahradit komisařem, který bude úřad spravovat a jehož jmenuje prezident či jej dosadí poslanci, mezi nimiž má PiS většinu. Bodnar urgoval vládu, aby jeho nástupce vybrala rychle.

Dolní komora polského parlamentu ještě ve čtvrtek večer schválila coby příštího ombudsmana právníka a poslance PiS Bartlomieje Wroblewského. Ten podle agentury AP uvedl, že se bude chtít ve funkci zaměřit na vyloučené a diskriminované obyvatele Polska, jako jsou lidé s postižením, senioři nebo málo placené ženy. Jeho jmenování však ještě musí posvětit Senát, kde má většinu opozice, a podle agentury Reuters se očekává, že Wroblewského neschválí.

Deník citoval názor ústavních právníků, podle kterých ústavní soud, postupně ovládnutý PiS, rozhodoval na politickou objednávku. Podobná ustanovení, umožňující setrvat ve funkci až do výběru nástupce, jsou totiž i v zákonech o nejvyšším kontrolním úřadu či centrální bance. A nikomu ani nevadilo, že podobně přesluhovali i Bodnarovi předchůdci.

Výběr nového ombudsmana uvázl ve slepé uličce kvůli sporu mezi vládní stranou, která ovládá dolní komoru parlamentu, a opozicí, která má těsnou většinu mezi senátory.

Ombudsman jednal proti převzetí regionálních médií státní společností

Pozornost ke stávajícímu veřejnému ochránci práv se naposledy upřela začátkem tohoto týdne, když vyšlo najevo, že soud na jeho žádost pozastavil rozhodnutí antimonopolního úřadu (UOKiK) povolující petrochemické společnosti PKN Orlen koupit od německého vlastníka mediální skupinu Polska Press.

Skupina vydává dvě desítky regionálních deníků, zhruba stovku regionálních týdeníků a několik časopisů. Polská opozice tuto transakci kritizovala jako důkaz sílící snahy vlády získat vliv nad médii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...