Polsko si zahrává s ohněm, zní z Lucemburku. Naše místo je v EU, ujišťuje Morawiecki

Nahrávám video
Události: Spory o platnost unijního práva v Polsku
Zdroj: ČT24

Verdikt polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva nad polskými zákony je útokem na Evropskou unii a možnou reakcí bloku je uvalení sankcí vůči Varšavě. Prohlásil to francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna si Polsko zahrává s ohněm. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že místo jeho země je a bude v EU.

„Je to nesmírně vážné (…) Je tu de facto riziko (polského) odchodu z Evropské unie,“ řekl francouzský ministr pro evropské záležitosti Beaune televizi BFM TV a dodal, že by si takový krok Varšavy nepřál.

„Vývoj v Polsku je velice, velice znepokojivý. Musíme jasně říci, že si tato vláda zahrává s ohněm,“ poznamenal šéf lucemburské diplomacie Asselborn při příchodu na unijní setkání v Lucemburku. „Nadřazenost evropského práva je zásadní pro evropskou integraci a společný život v Evropě. Pokud bude tento princip porušen, pak Evropa tak, jak ji známe, jak byla vybudována Římskými smlouvami, přestane existovat.“

Německý ministr zahraničí Heiko Maas v médiích skupiny Funke řekl, že „být členem Evropské unie znamená, že máme stejné hodnoty, profitujeme ze silného společného vnitřního trhu a mluvíme jedním hlasem“. „Znamená to ale také, že se i se všemi důsledky, které z toho vyplývají, držíme společných pravidel, která tvoří základy Evropské unie,“ dodal.

Rakouská ministryně pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerová verdikt považuje za „dramatický“, neřekla by ovšem, že Polsko je na cestě z EU, protože jeho obyvatelé jsou „jasně proevropští“. Je potřeba se pokusit přivést Polsko na cestu dodržování principů právního státu. Je to věc, „která nás kromě demokracie a lidských práv v Evropské unii spojuje. Na jejich dodržování je třeba tlačit všemi dostupnými prostředky, včetně těch finančních,“ řekla Edtstadlerová.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Dolanský: Karta, kterou teď EU drží, jsou peníze
Zdroj: ČT24

Von der Leyenová: EK zajistí dodržování unijního práva v Polsku

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že verdikt je hluboce znepokojující a Komise po jeho rychlém prostudování rozhodne o dalších krocích. „Naší zásadní prioritou je zajistit, že jsou chráněna práva polských občanů a že mohou polští občané využívat výhod plynoucích ze členství v Evropské unii, stejně jako občané dalších zemí,“ prohlásila ve své první reakci na verdikt von der Leyenová.

Lidé i firmy podnikající v Polsku by podle ní také měli mít jistotu, že v zemi platí unijní zákony a rozhodnutí soudu EU. Evropská komise podle ní udělá vše pro to, aby dodržování smluv evropského bloku v Polsku zajistila.

Také šéf unijní diplomacie Josep Borrell připomněl, že princip přednosti unijního práva před zákony jednotlivých členských zemí je „jedním z pilířů Evropské unie“.

Brusel má teoreticky možnost zahájit s Varšavou řízení kvůli porušování práva EU, což může po několika letech vést k udělení pokuty. Polsko však například finanční sankci vyměřenou za neuposlechnutí verdiktu unijní justice v české žalobě na rozšíření Dolu Turów ignoruje.

Komise může sáhnout i k využití nového pravidla umožňujícího zastavit unijní financování zemím porušujícím principy právního státu. Podle unijních činitelů se tak chystá učinit již tento měsíc.

Morawiecki: Místo Polska je v evropské rodině národů

Ústavní soud, ve kterém mají většinu soudci loajální vůči současné polské vládě, ve čtvrtek rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě, čímž zpochybnil jeden ze základních pilířů evropské integrace a vyhrotil dlouhodobou roztržku mezi Bruselem a Varšavou. Evropská komise v reakci uvedla, že využije všech prostředků, aby ochránila dodržování principů práva Evropské unie.

Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že místo jeho země je a bude v EU. „Vstup Polska a zemí střední Evropy do Evropské unie je jednou z nejdůležitějších událostí posledních desetiletí, získali jsme na tom všichni. Proto jasně říkám: místo Polska je a bude v evropské rodině národů,“ napsal Morawiecki na Facebooku. 

„Rozsudek ústavního soudu potvrdil, co doslova vyplývá z obsahu ústavy Polské republiky. A konkrétně to, že ústavní právo má přednost před jinými zdroji práva,“ uvedl Morawiecki, který tvrdí, že k takovým závěrům v posledních letech došly i ústavní soudy v jiných zemích.

„Máme ta samá práva jako jiné země. Chceme, aby ta práva byla respektována,“ uvedl polský premiér a dodal, že Polsko nepřistoupí na to, aby s ním bylo zacházeno jako se zemí druhé kategorie. „Chceme společenství respektu, a ne sdružení rovných a rovnějších.“

Tusk vyzývá k protestům

Bývalý polský premiér a expředseda Evropské rady Donald Tusk po vyhlášení verdiktu Ústavního soudu vyzval „všechny, kteří chtějí bránit evropské Polsko“, aby v neděli vpodvečer přišli na protest do centra Varšavy. Tusk, šéf Evropské lidové strany, je nyní úřadujícím předsedou Občanské platformy, největší opoziční strany v Polsku.

Také většina Poláků chce v Unii setrvat. Nedávný průzkum veřejného mínění naznačil, že 88 procent obyvatel země se domnívá, že by stát měl zůstat v EU; jen sedm procent podporuje případný odchod z bloku.

Evropské instituce už nyní nemohou neudělat nic. Evropská komise se například bojí, že by mohla být zažalována europarlamentem za nečinnost.
Lukáš Dolanský
zpravodaj ČT při EU

Německá média: EU by měla pozastavit pomoc z fondu obnovy

I německá média nicméně informují o verdiktu jako o dalším kroku Polska k odchodu z Evropské unie či o úderu proti právu. 

„Ústavní soud, který nyní v choulostivé otázce rozhodoval, sám čelí podezření z předpojatosti, neboť jeho personální složení bylo změněno v rozporu s předpisy,“ upozornila stanice Deutsche Welle.

Süddeutsche Zeitung a Der Tagesspiegel míní, že by EU měla na Varšavu zatlačit pozastavením miliard eur unijní koronavirové pomoci.

Na fond obnovy po pandemii nemoci covid-19 poukázal i deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Že je Polsko jedním z největších příjemců koronavirové pomoci, to polská vláda PiS vydávala v minulých měsících za úspěch svého tvrdého postupu v EU. Peníze se nyní stanou základem rozsáhlého sociálního programu, který by mohl PiS pomoci vyhrát parlamentní volby v roce 2023,“ napsal deník.

To, že Polsko svým postupem učinilo další krok k odchodu z EU, se domnívá řada německých médií včetně právě FAZ či Der Tagesspiegel. „Polská vláda chce zničit právní řád EU a míří k soudnímu polexitu,“ napsal Der Tagesspiegel s použitím anglického výrazu pro odchod Polska z EU. Deník v komentáři uvádí, že evropský blok by se s odchodem dalšího velkého členského státu po Británii nedokázal vyrovnat.

Polský tisk: Vláda využije verdikt k vnitřním cílům

Polská média v komentářích píší, že tamní vláda využije verdikt ke svým vnitřním cílům. Rzeczpospolita napsala, že rozhodnutí může být základem pro disciplinární řízení s těmi soudci, kteří se dosud odvolávali na rozsudky unijního tribunálu ve věci soudů.

Podle portálu onet.pl se verdikt stane záminkou pro politiky vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), aby se řídili výlučně těmi rozsudky Soudního dvora EU, které se jim zamlouvají. „Jiné budou ignorovat a alibi k tomu jim dá rozhodnutí ústavního soudu,“ předpovídá onet.pl.

„Samozřejmé je, že ignorována budou hlavně ta rozhodnutí Soudního dvora, která míří přímo na změny v soudnictví prosazované Právem a spravedlností a která tyto změny označují za odporující unijnímu právu,“ uvádí onet.pl. „Následkem neuznávání rozsudků unijního soudu bude to, že v Polsku bude pokračovat obrovský právní chaos, jehož projevy už můžeme sledovat,“ tvrdí portál.

Autor komentáře v liberálním deníku Gazeta Wyborcza napsal, že je ochoten uvěřit, že PiS polexit neplánuje a nechce ho. „Ale tak nějak to vyšlo, že Polsko nabralo kurs směrem z Evropské unie a ústavní soud svým čtvrtečním nálezem k tomu dal povel ,plnou parou vpřed',“ uvádí list, který se ostře staví proti politice současné vlády.

Gazeta Wyborcza obviňuje PiS, že se v politice chová jako padouch a v podobném stylu chce jednat i s Evropskou unií, protože si myslí, že se jí lekne a do posledního centu vyplatí Polsku to, na co má nárok. „EU nemůže ustoupit, protože by ztratila tvář. Po čtvrtečním verdiktu je jisté, že proud unijních peněz mířící do Polska bude vysychat.“

List připomíná, že EK ještě nedala zelenou polskému plánu obnovy ekonomiky po koronavirové krizi, že Varšavě každým dnem narůstá pokuta kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU k Dolu Turów u hranic s Českem a že Brusel varuje před dalšími tresty a zastavením jiných dotací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 56 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...