Polsko si zahrává s ohněm, zní z Lucemburku. Naše místo je v EU, ujišťuje Morawiecki

Nahrávám video

Verdikt polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva nad polskými zákony je útokem na Evropskou unii a možnou reakcí bloku je uvalení sankcí vůči Varšavě. Prohlásil to francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna si Polsko zahrává s ohněm. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že místo jeho země je a bude v EU.

„Je to nesmírně vážné (…) Je tu de facto riziko (polského) odchodu z Evropské unie,“ řekl francouzský ministr pro evropské záležitosti Beaune televizi BFM TV a dodal, že by si takový krok Varšavy nepřál.

„Vývoj v Polsku je velice, velice znepokojivý. Musíme jasně říci, že si tato vláda zahrává s ohněm,“ poznamenal šéf lucemburské diplomacie Asselborn při příchodu na unijní setkání v Lucemburku. „Nadřazenost evropského práva je zásadní pro evropskou integraci a společný život v Evropě. Pokud bude tento princip porušen, pak Evropa tak, jak ji známe, jak byla vybudována Římskými smlouvami, přestane existovat.“

Německý ministr zahraničí Heiko Maas v médiích skupiny Funke řekl, že „být členem Evropské unie znamená, že máme stejné hodnoty, profitujeme ze silného společného vnitřního trhu a mluvíme jedním hlasem“. „Znamená to ale také, že se i se všemi důsledky, které z toho vyplývají, držíme společných pravidel, která tvoří základy Evropské unie,“ dodal.

Rakouská ministryně pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerová verdikt považuje za „dramatický“, neřekla by ovšem, že Polsko je na cestě z EU, protože jeho obyvatelé jsou „jasně proevropští“. Je potřeba se pokusit přivést Polsko na cestu dodržování principů právního státu. Je to věc, „která nás kromě demokracie a lidských práv v Evropské unii spojuje. Na jejich dodržování je třeba tlačit všemi dostupnými prostředky, včetně těch finančních,“ řekla Edtstadlerová.

Nahrávám video

Von der Leyenová: EK zajistí dodržování unijního práva v Polsku

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že verdikt je hluboce znepokojující a Komise po jeho rychlém prostudování rozhodne o dalších krocích. „Naší zásadní prioritou je zajistit, že jsou chráněna práva polských občanů a že mohou polští občané využívat výhod plynoucích ze členství v Evropské unii, stejně jako občané dalších zemí,“ prohlásila ve své první reakci na verdikt von der Leyenová.

Lidé i firmy podnikající v Polsku by podle ní také měli mít jistotu, že v zemi platí unijní zákony a rozhodnutí soudu EU. Evropská komise podle ní udělá vše pro to, aby dodržování smluv evropského bloku v Polsku zajistila.

Také šéf unijní diplomacie Josep Borrell připomněl, že princip přednosti unijního práva před zákony jednotlivých členských zemí je „jedním z pilířů Evropské unie“.

Brusel má teoreticky možnost zahájit s Varšavou řízení kvůli porušování práva EU, což může po několika letech vést k udělení pokuty. Polsko však například finanční sankci vyměřenou za neuposlechnutí verdiktu unijní justice v české žalobě na rozšíření Dolu Turów ignoruje.

Komise může sáhnout i k využití nového pravidla umožňujícího zastavit unijní financování zemím porušujícím principy právního státu. Podle unijních činitelů se tak chystá učinit již tento měsíc.

Morawiecki: Místo Polska je v evropské rodině národů

Ústavní soud, ve kterém mají většinu soudci loajální vůči současné polské vládě, ve čtvrtek rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě, čímž zpochybnil jeden ze základních pilířů evropské integrace a vyhrotil dlouhodobou roztržku mezi Bruselem a Varšavou. Evropská komise v reakci uvedla, že využije všech prostředků, aby ochránila dodržování principů práva Evropské unie.

Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že místo jeho země je a bude v EU. „Vstup Polska a zemí střední Evropy do Evropské unie je jednou z nejdůležitějších událostí posledních desetiletí, získali jsme na tom všichni. Proto jasně říkám: místo Polska je a bude v evropské rodině národů,“ napsal Morawiecki na Facebooku. 

„Rozsudek ústavního soudu potvrdil, co doslova vyplývá z obsahu ústavy Polské republiky. A konkrétně to, že ústavní právo má přednost před jinými zdroji práva,“ uvedl Morawiecki, který tvrdí, že k takovým závěrům v posledních letech došly i ústavní soudy v jiných zemích.

„Máme ta samá práva jako jiné země. Chceme, aby ta práva byla respektována,“ uvedl polský premiér a dodal, že Polsko nepřistoupí na to, aby s ním bylo zacházeno jako se zemí druhé kategorie. „Chceme společenství respektu, a ne sdružení rovných a rovnějších.“

Tusk vyzývá k protestům

Bývalý polský premiér a expředseda Evropské rady Donald Tusk po vyhlášení verdiktu Ústavního soudu vyzval „všechny, kteří chtějí bránit evropské Polsko“, aby v neděli vpodvečer přišli na protest do centra Varšavy. Tusk, šéf Evropské lidové strany, je nyní úřadujícím předsedou Občanské platformy, největší opoziční strany v Polsku.

Také většina Poláků chce v Unii setrvat. Nedávný průzkum veřejného mínění naznačil, že 88 procent obyvatel země se domnívá, že by stát měl zůstat v EU; jen sedm procent podporuje případný odchod z bloku.

Evropské instituce už nyní nemohou neudělat nic. Evropská komise se například bojí, že by mohla být zažalována europarlamentem za nečinnost.
Lukáš Dolanský
zpravodaj ČT při EU

Německá média: EU by měla pozastavit pomoc z fondu obnovy

I německá média nicméně informují o verdiktu jako o dalším kroku Polska k odchodu z Evropské unie či o úderu proti právu. 

„Ústavní soud, který nyní v choulostivé otázce rozhodoval, sám čelí podezření z předpojatosti, neboť jeho personální složení bylo změněno v rozporu s předpisy,“ upozornila stanice Deutsche Welle.

Süddeutsche Zeitung a Der Tagesspiegel míní, že by EU měla na Varšavu zatlačit pozastavením miliard eur unijní koronavirové pomoci.

Na fond obnovy po pandemii nemoci covid-19 poukázal i deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Že je Polsko jedním z největších příjemců koronavirové pomoci, to polská vláda PiS vydávala v minulých měsících za úspěch svého tvrdého postupu v EU. Peníze se nyní stanou základem rozsáhlého sociálního programu, který by mohl PiS pomoci vyhrát parlamentní volby v roce 2023,“ napsal deník.

To, že Polsko svým postupem učinilo další krok k odchodu z EU, se domnívá řada německých médií včetně právě FAZ či Der Tagesspiegel. „Polská vláda chce zničit právní řád EU a míří k soudnímu polexitu,“ napsal Der Tagesspiegel s použitím anglického výrazu pro odchod Polska z EU. Deník v komentáři uvádí, že evropský blok by se s odchodem dalšího velkého členského státu po Británii nedokázal vyrovnat.

Polský tisk: Vláda využije verdikt k vnitřním cílům

Polská média v komentářích píší, že tamní vláda využije verdikt ke svým vnitřním cílům. Rzeczpospolita napsala, že rozhodnutí může být základem pro disciplinární řízení s těmi soudci, kteří se dosud odvolávali na rozsudky unijního tribunálu ve věci soudů.

Podle portálu onet.pl se verdikt stane záminkou pro politiky vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), aby se řídili výlučně těmi rozsudky Soudního dvora EU, které se jim zamlouvají. „Jiné budou ignorovat a alibi k tomu jim dá rozhodnutí ústavního soudu,“ předpovídá onet.pl.

„Samozřejmé je, že ignorována budou hlavně ta rozhodnutí Soudního dvora, která míří přímo na změny v soudnictví prosazované Právem a spravedlností a která tyto změny označují za odporující unijnímu právu,“ uvádí onet.pl. „Následkem neuznávání rozsudků unijního soudu bude to, že v Polsku bude pokračovat obrovský právní chaos, jehož projevy už můžeme sledovat,“ tvrdí portál.

Autor komentáře v liberálním deníku Gazeta Wyborcza napsal, že je ochoten uvěřit, že PiS polexit neplánuje a nechce ho. „Ale tak nějak to vyšlo, že Polsko nabralo kurs směrem z Evropské unie a ústavní soud svým čtvrtečním nálezem k tomu dal povel ,plnou parou vpřed',“ uvádí list, který se ostře staví proti politice současné vlády.

Gazeta Wyborcza obviňuje PiS, že se v politice chová jako padouch a v podobném stylu chce jednat i s Evropskou unií, protože si myslí, že se jí lekne a do posledního centu vyplatí Polsku to, na co má nárok. „EU nemůže ustoupit, protože by ztratila tvář. Po čtvrtečním verdiktu je jisté, že proud unijních peněz mířící do Polska bude vysychat.“

List připomíná, že EK ještě nedala zelenou polskému plánu obnovy ekonomiky po koronavirové krizi, že Varšavě každým dnem narůstá pokuta kvůli rozhodnutí Soudního dvora EU k Dolu Turów u hranic s Českem a že Brusel varuje před dalšími tresty a zastavením jiných dotací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 8 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...