Polsko-německé vztahy schytaly letos několik ran. Otázku reparací považuje Berlín za uzavřenou

Nahrávám video
Horizont ČT24: Polsko-německé vztahy nejsou bez problémů
Zdroj: ČT24

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve Varšavě po setkání se svým protějškem Zbigniewem Rauem znovu odmítla polský nárok na válečné reparace. Podle ní je již tato otázka uzavřena. Poláci podle Raua nicméně stále věří, že se německá pozice bude vyvíjet. Na poli německo-polských vztahů jde už o několikátou překážku za poslední dobu.

Polsko-německé vztahy schytaly letos hned několik ran. Varšava kritizovala zprvu opatrný postoj Berlína k protiruským sankcím a podpoře Ukrajiny, opačným směrem mířily výtky za způsobení ekologické katastrofy na Odře. Polský Sejm pak přijal rezoluci o nároku na odškodné za újmu způsobenou nacisty za druhé světové války.

„Otázka reparací je pro německou vládu již uzavřená,“ prohlásila Baerbocková. Německá ministryně na setkání s polským protějškem jen zopakovala dlouhodobý postoj Berlína. Podle Raua bude Polsko ve vymáhání reparací přesto pokračovat. „Jsem přesvědčený, že stanovisko německé vlády k této otázce se bude ještě v důsledku dialogu vyvíjet,“ komentoval.

Otázka reparace je právně už přes třicet let vyřešená a podle Německa není o čem jednat. V morální rovině se ale spolková republika hlásí k vině za to, co nacistické Německo v Polsku způsobilo. „Já to čtu jako politickou hru. Ta má na jednu stranu před nadcházejícími volbami rozměr vnitropolitický,“ hodnotí otázku reparací politolog Tomasz Smura.

Analytička Zuzana Lizcová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vysvětluje, že z právního hlediska se pohled na reparace liší. Německo podle ní argumentuje tím, že se Polsko vzdalo nároků na odškodnění poprvé v roce 1953, což později několikrát zopakovalo. Polská vládní strana Právo a spravedlnost však otázku v poslední době znovu otevírá, aby získala volební hlasy.

„Polsko nikdo nepodporuje. Ani Spojené státy nepovažují nároky na reparace v pořádku, stejně tak Izrael. Pokud vím, tak ani sousední země jako Česko nebo pobaltské země. Říkají: nechte toho,“ popisuje diplomatický zpravodaj deníku Tagesspiegel Christoph von Marschall. Napětí ve vztazích obou zemí není v době, kdy Rusko válčí na Ukrajině, vůbec žádoucí. Nejen z pohledu Berlína.

Pro řadu Němců již minulost není tolik zásadní, popisuje Lizcová. Německá společnost je navíc mnohem pestřejší. „V Německu je stále, oproti jiným státům, výrazně rozvinutý systém občanského vzdělání. O minulosti se vede diskuse a je to téma i třeba v té mladší generaci,“ komentuje.

Polsko není jedinou zemí, která se k poválečným náhradám vrací. Další je například Řecko, které téma otevíralo i v době finanční krize. „Řecko dostalo určité kompenzace začátkem šedesátých let minulého století, ale zpětně to hodnotí jako nedostatečné. V současné době tu otázku ze své strany neuzavírá,“ uvádí Lizcová. Atény ale volí mnohem diplomatičtější cestu, dodává.

Spory v EU

Polská vláda také nesouhlasí s Německem jako neformálním lídrem Evropské unie. Už od vystoupení polského tradičního konzervativního partnera Británie z EU. Varšava usiluje po daleko silnějším hlasu východních zemí. Některé spory, třeba ten o podobu právního státu v zemi, pak podle expertů využívá právě k nahlodání německé pozice.

„Hospodářská závislost Německa na Polsku a tím spíš Polska na Německu je tak silná, že zhoršení politických vztahů nebude mít žádný dramatický dopad,“ předpokládá nicméně politolog a bývalý polský ministr školství Michal Kleiber.

Smíření ale podle Německa před polskými volbami nenastane. Rétorika z Varšavy směrem k Berlínu může naopak přitvrdit. „Návrhy k dialogu a spolupráci jsou zpravidla zamítnuty, protože Polsko vnímá Německo stále více jako protivníka a ohrožení a méně jako partnera,“ tvrdí analytik Kai-Olaf Lang.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo podle úřadů zraněno deset lidí.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 8 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 13 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...