Polsko koupí tisíc tanků, stovky houfnic a letouny z Koreje. První dorazí ještě letos

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak podepsal tři zbrojní kontrakty s Jižní Koreou, na jejichž základě Polsko získá desítky lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 a přes šest set samohybných houfnic K9. Oznámila to polská média s odvoláním na ministerstvo obrany, které však nezmiňuje cenu zakázky. Server Polityka.pl ji odhaduje na čtrnáct miliard dolarů (téměř 340 miliard korun). To téměř odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany.

„Vyvozujeme závěry z toho, co se děje na Ukrajině. Důležitou roli na současném bojišti sehrávají tanky a děla. Musíme disponovat velkou silou,“ prohlásil podle serveru Gazeta.pl. Blaszczak.

„Dnešní rámcové smlouvy jsou pouze první fází naší spolupráce. Jsme přesvědčeni, že tato spolupráce je výhodná pro obě naše země, pomůže posílit polskou armádu. Nemáme čas, musíme vyzbrojit vojsko,“ řekl ministr. „Vybudujeme s našimi partnery takový potenciál, abychom mohli vybavit a posílit vojsko o 300 tisíc vojáků,“ dodal.

Nahrávám video

Vláda stamiliardovou objednávku obhajuje tím, že denně slýchá výhrůžky z ruských propagandistických kanálů, informuje zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Nejednou se například v ruské státní televizi objevil názor, že by Polsko mělo být po Ukrajině a Pobaltí další obětí agrese.

Polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost je proto vůči Moskvě podezřívavá. Tím také podle zpravodaje ospravedlňuje, proč zakázku zadala bez výběrového řízení. „Jde o odstrašení, aby se agresor neodvážil ohrozit Polsko. Je mimořádně důležité, že první tanky a houfnice dorazí do Polska ještě letos,“ dodal Blaszczak.

„Na druhou stranu polská opozice hovoří o tom, že peníze, které vláda zaplatí za zbraňové systémy z Jižní Koreje by mohly být rozloženy v čase, že by zkrátka mohly v té současné tíživé situaci být vynaloženy třeba na pomoc některým rodinám, které zasáhla energetická krize,“ uvádí Papadopulos.

Tanky K2 ve výzbroji armády Jižní Koreje
Zdroj: AP/Seung Il Ryu/ČTK

Varšava objednala tisíc tanků

Polsko si objednalo hned tisíc tanků K2, které patří mezi to lepší, co v současnosti jihokorejský obranný průmysl nabízí. Jejich dodávka je podle ministerstva rozdělena do dvou částí. Ještě letos Polsko obdrží 180 strojů. Druhá část počítá se zahájením výroby zbývajících kusů ve verzi K2PL od roku 2026 na polském území.

Kontrakt na houfnice je také rozdělen na dvě fáze. Prvních osmačtyřicet kusů dorazí tento rok, aby kompenzovaly techniku darovanou Ruskem napadené Ukrajině. Další dodávky více než šesti set houfnic začnou v roce 2024. Od roku 2026 se budou K9 také vyrábět v Polsku. Stejnou zbraň využívá například i finské dělostřelectvo.

Polští komentátoři připomínají, že tamní zbrojovky již produkují houfnici Krab na podvozcích jihokorejské K9. Část „krabů“ už země poskytla Ukrajině.

Třetí kontrakt se týká osmačtyřiceti letadel, z nichž dvanáct má být dodáno v polovině roku 2023. Blaszczak informoval, že FA-50 nahradí stárnoucí polské stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce. Bitevníky budou sloužit k výcviku pilotů, ale i k bojovým operacím.

Zbraně dodají také USA nebo Turecko

Varšava v poslední době uzavřela i řadu dalších zbrojních kontraktů. Počátkem tohoto měsíce podepsalo smlouvu o nákupu dvaatřiceti víceúčelových vrtulníků AW149, které vyvinul italský koncern Leonardo. Blaszczak také minulý týden podepsal dohodu o pořízení stíhačů tanků Ottokar Brzoza, využívající podvozek zkonstruovaný českou automobilkou Tatra.

Tanky M1A2 Abrams ve výzbroji armády USA
Zdroj: ZUMA/Tobias Cukale/ČTK

Na počátku minulého týdne pak ministr ohlásil, že do země dorazilo prvních osmadvacet starších amerických tanků Abrams a brzy začne výcvik tankistů, aby byli připraveni na dodávku jejich nejnovějších verzí. Polsko totiž počátkem dubna podepsalo s USA dohodu o koupi 250 kusů M1A2 Abrams typu SEPv3. První mají dorazit koncem letošního roku. Poslední pak v roce 2026.

Rovněž v dubnu totiž Varšava poskytla Kyjevu více než 240 tanků T-72 sovětské konstrukce, nedávno následovaly i tanky PT-91 Twardy, což je v podstatě modernizovaný T-72. Výzbroj polské armády mezitím doplní 116 starších tanků Abrams, aby vyplnily mezeru po předání polských tanků sousední Ukrajině.

Polská armáda ještě letos očekává také americký protiraketový systém Patriot a turecké bojové drony Bayraktar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...