Polsko chystá zákon na omezení moci Facebooku a Twitteru

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí, jako jsou Facebook a Twitter, mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony.

Mohla by také udělovat pokuty sahající od padesáti tisíc po 50 milionů zlotých (asi od 288 tisíc po 288 milionů korun), pohrozil ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

„Svoboda slova a svobodná debata je podstatou demokracie,“ prohlásil Ziobro. Stát podle něj musí zajistit polským občanům na internetu a v globálních sociálních sítích základní práva a svobody zaručené polskou ústavou. K tomu je nezbytný právní rámec, který umožní vynutit si respektování polského práva i globálními hráči.

Gazeta Wyborcza: Návrh může způsobit rozkol ve vládě

V současnosti to podle ministra není možné a sama sociální média svévolně a arbitrárně rozhodují, co budou cenzurovat, co odstraní a jaké účty zablokují. Rada by posuzovala odvolání uživatelů ohledně stanovisek sociálních sítí. Na rozhodnutí by měla mít sedm dnů. Proti němu bude možné odvolat se ke správnímu soudu.

Provozovatelé sociálních sítí by měli povinnost ustavit v Polsku své zástupce zplnomocněné k jednání s radou a soudy. Podobná pravidla podle polského ministerstva již platí v Německu a Francii. Návrhem by se vláda měla zabývat v příštích dnech.

Gazeta Wyborcza upozornila, že kvůli návrhu může vypuknout konflikt ve vládě, jejíž premiér Mateusz Morawiecki již dal najevo, že by si přál, aby se svobodou slova v sociálních médiích zabývala Evropská unie. Experti podle opozičního deníku pochybují, že by bylo možné vymáhat polské předpisy od firem sídlících ve Spojených státech.

Například společnost Facebook má v Polsku jen pobočku, která se stará výlučně o marketing. V Německu má Facebook mnohem větší zastoupení, které má částečně na starosti i moderování obsahu a správu údajů německých občanů.

Morawiecki chce, aby EU přijala právní normy

Přijetí polského zákona za takové situace by představovalo jen politické gesto, a ne zavedení reálného mechanismu, tvrdí podle deníku i nejmenovaný zdroj blízký Morawieckého vládě. Ziobro a jeho strana prý ve skutečnosti chtějí chránit přístup ke svým voličům poté, co přišli o prostor v provládní televizi TVP, a Facebook a Twitter představují nástroje k oslovení přívrženců krajní pravice.

Morawiecki tento týden kritizoval „korektnost“ amerických internetových gigantů, kteří zakázali končícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi vyjadřovat se na jejich sociálních sítích. Premiér slíbil, že bude bojovat za to, aby EU přijala právní normy chránící svobodu slova na těchto sítích.

Vyloučení prezidenta Trumpa ze sociálních médií vyvolalo i jinde v Evropě jisté obavy. Německá kancléřka Angela Merkelová to označila za „problematické“. Mnoho vlád požaduje větší regulaci amerických internetových gigantů, obviňovaných z příliš velké moci, dodala AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...