Polské protesty i přes menší rozsah neustávají. Proti demonstrantům posledně zasáhla i policie v civilu

V Polsku pokračují protesty proti zpřísnění protipotratové politiky. Neúčastní se jich už sice desetitisíce lidí jako v počátku, demonstrace ale neustávají a nově se rozšiřují i do menších měst, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Při poslední středeční demonstraci ve Varšavě policie zablokovala protestujícím přístup k Sejmu a použila proti nim slzný plyn. V davu se také objevili policisté v civilu, kteří proti lidem zasáhli teleskopickými obušky.

„Celý protest probíhal dost chaoticky, demonstranti se nedostali k Sejmu, který byl ohrazen kovovými bariérami i tisícovkami policistů. To nasazení bylo opravdu obrovské, něco, co v českém, nebo třeba i slovenském prostředí neznáme. Já jsem něco takového zažil jen v Maďarsku,“ přibližuje poslední větší protest z této středy Mathé.

Demonstranti se pak vydali na pochod přes centrum polského hlavního města. Policisté na některých místech pochod zablokovali, protestující s transparenty jako „To už přeháníte“ nebo „Ženy, jsme s vámi“ se snažili kordon překonat a vypukly menší potyčky. Jinde policisté použili slzný plyn, za což si vysloužili od demonstrantů výkřiky „Milice, milice!“.

Ministr vnitra použití síly hájil tím, že se policie jen bránila útokům protestujících, napsala agentura AP. Opozice podle ní označila ministrovo vyjádření za lež. 

„Asi nejvážnějším incidentem bylo, že se v davu najednou objevili lidé v civilu, kteří teleskopickými obušky zaútočili na protestující. Nejdříve si lidé mysleli, že jde o ultrapravicové radikály, případně fotbalové chuligány, kteří napadali protestující už v minulých dnech. Pak se ale ukázalo, že to byla policie v civilu,“ upozorňuje Mathé.

Jak agentura AP, tak polská Gazeta Wyborcza dodávají, že někteří měli na rukou žluté pásky umožňující jejich identifikaci, ne však všichni.

„Není jasné, co bylo vlastně úkolem této skupiny, zda měli vyprovokovat dav k nějaké ostřejší reakci. To se teď hodně řeší, jak v polské politice, tak samozřejmě v médiích. Hledají se odpovědi na to, kdo to vůbec byl, vypadá to, že to byla speciální protiteroristická jednotka, což samozřejmě vzbuzuje obrovskou vlnu kritiky v opozici i samozřejmě mezi aktivistkami, které protesty pořádají,“ vysvětluje Mathé.

Nahrávám video

Změna by znemožnila 98 procent potratů

Nebývalé protesty se na různých místech Polska konají od 22. října, kdy ústavní soud označil za protiústavní tu část zákona o potratech, která dovoluje přerušení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu. Za omezením možnosti podstoupit interrupci stojí politici vládnoucího národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), jehož blízkým spojencem je katolická církev. Protesty se konají i přes pandemii covidu, kvůli které je v zemi zakázáno shromažďování více než pěti osob.

Vicepremiér a předseda PiS Jaroslaw Kaczyński se ve středu v Sejmu obořil na opozici kvůli tomu, že demonstrace podporuje. Protesty podle něho stály život mnoha lidí. „Máte krev na rukou,“ obvinil opoziční poslance. Jeho strana pak obviňuje protestující, že rozšiřují koronavirus.

Vládní strana PiS už dříve varovala, že demonstrace povedou k nárůstu počtu případů, což zpochybňují někteří imunologové, podle nichž protestující nosí roušky, udržují rozestupy a demonstrují venku, což snižuje riziko šíření nemoci. Vůdci protestů se proti tvrzení vlády ohradili a obvinili ji, že se snaží na ně svalit vinu za to, že se jí nedaří pandemii zvládat. Prezident polské lékařské komory či někteří profesoři Jagellonské univerzity zase kritizovali načasování rozhodnutí.

Na interrupci kvůli vážným vývojovým vadám plodu v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů v Polsku. Nově mají zůstat povoleny interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Rozhodnutí zatím v platnost nevstoupilo.

Průzkum: Protesty podporuje přes 80 procent Poláků

Demonstrace jsou spíše menší, nejde už o desetitisíce lidí, lidé jsou ale odhodlaní chodit dál do ulic, uvádí Mathé. Podle něj to také vypadá, že postup policie bude nyní poněkud tvrdší, na druhou stranu se policie ve většině případů stále chová poměrně mírně. „Je to vždy chaotické, není to tak, že by protesty byly zcela pokojné,“ doplňuje Mathé.

Protesty podle něj nově probíhají i v poměrně malých městech. Podle různých průzkumů dokonce až 70 procent Poláků podporuje stav z doby před 22. říjnem, tedy před rozhodnutím ústavního soudu. Podle dalšího průzkumu podporuje protesty žen 83 procent Poláků, uzavřel Mathé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...