Podpora Orbána slábne, míní Gregorová. David označil zákaz budapešťského pochodu za chybu

Nahrávám video

Vládní zákaz sobotního pochodu hrdosti v Budapešti byl velkou politickou chybou, řekl europoslanec Ivan David (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Liberální vedení hlavního města přesto akci povolilo a pochod přerostl v protest proti vládě Viktora Orbána. Podle médií se ho zúčastnilo na sto tisíc lidí, organizátoři mluví dokonce o dvou stech tisících. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že podpora maďarského premiéra slábne.

Policie proti sobotnímu pochodu hrdosti v Budapešti, který byl vládou zakázaný, nezasáhla a dohlížela na jeho bezproblémový průběh. Podle agentury Reuters musela pouze držet zpět malou skupinku příznivců krajní pravice, která se pokusila akci narušit. Trasa pochodu byla odkloněna tak, aby k žádným střetům nedošlo.

Europoslankyně Gregorová připomněla, že se neočekávalo, že pochod projde bez problémů. „Nejen, že (...) ho povolil pouze primátor města (Gergely Karácsony), ale navíc byly povoleny čtyři neonacistické pochody, takže se očekávaly různorodé střety,“ popsala Gregorová, která se akce účastnila.

Vládní zákaz pochodu byla chyba, míní David

Zákaz budapešťského pochodu hrdosti ze strany vlády na základě zákona schváleného parlamentem ovládaným Orbánovou stranou Fidesz byl podle europoslance Davida velkou politickou chybou. „Překvapilo mě, že politici s tak dlouhou politickou zkušeností přistoupí na to, že by se snažili nějakým způsobem takovou akci omezovat, protože to samozřejmě povede ke zvýšení zájmu,“ podotkl.

„Obsahem protestní akce bylo něco jiného, než co bylo v minulých letech, čili ti, kteří zvolili cestu zákazu, si na sebe vlastně ušili bič,“ míní europoslanec.

Podpora Orbána zcela zjevně slábne, říká Gregorová

„Vzkaz je jasný, nemají nad námi žádnou moc,“ řekl davu v sobotu budapešťský liberální primátor Karácsony. Podle Gregorové Orbán v Maďarsku „zcela zjevně slábne“. „Hlavní opoziční strana Tisza má momentálně o deset procent víc v průzkumech než Fidesz, a to i ve chvíli, kdy Fidesz v roce 2011 překreslil hranice volebních okrsků,“ uvedla europoslankyně.

David se naopak domnívá, že „když stoupenci Viktora Orbána uvidí tyto masové akce, aktivizuje je to a může to posílit jeho podporu“.

Maďarské zákony

Maďarští poslanci v roce 2021 schválili návrh zákona, který zakázal šířit mezi mladými lidmi do osmnácti let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Norma mimo jiné znemožňovala osvětu ve školách týkající se sexuálních menšin.

Maďarský parlament, který ovládá Fidesz, pak letos v březnu přijal další zákon, který zakazuje pořádat shromáždění, která jsou považovaná za škodlivá pro děti, a podle něhož má ochrana dětí přednost před právem na shromažďování.

David se domnívá, že co se týče sexuální identity, má mít každý právo „jednat podle vlastních tendencí“. Je ale proti tomu, aby byl „předmětem indoktrinace člověk“.

„Pokud se budou sdílet informace nebo se vzdělávat o homosexuálních vztazích či transgenderové identitě, bylo by to indoktrinací jenom v případě, že by u toho zároveň bylo zakazováno i informování o heterosexuálních vztazích,“ podotkla Gregorová.

Podle ní maďarský zákon cílí pouze na homosexuály, transgender osoby a obecně lidé patřící k LGBT+ komunitě. „Tím pádem je diskriminační, rozporuje Listinu základních práv a svobod, konkrétně článek 11,“ uvedla s tím, že jde pouze o kulturní válku proti právům LGBT+ osob.

David však poznamenal, že děti takové informace nepotřebují a jsou jim vnucovány. „Například do škol ve Švédsku či Finsku přicházejí osoby, které mají odlišnou sexuální identitu a vyprávějí o tom dětem v mateřské školce. To si myslím, že je poněkud nevhodné. Něco jiného je to u lidí, kteří už jsou vyspělejší, jsou v pubertě. Samozřejmě informace o tom nějaké mít mají a je potřeba je upřesnit, aby neměli vůči osobám s jinou orientací předsudky,“ řekl David.

Gregorová však připomněla, že Orbánův zákon mluví o zákazu lidem do osmnácti let věku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...