Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.
Pučisté podle svržené Nigerské strany pro demokracii a socialismus (PNDS) zatkli ministra těžby Ousseiniho Hadizatoua, ministra pro ropný průmysl Saniho Mahamadoua a předsedu strany Foumakoyeho Gadoa. Stejně tak vojenská junta podle informací PNDS zadržela i ministra vnitra, dopravy a jednoho poslance. Oznámení o jejich zadržení přichází poté, co zemi navštívil prozatímní prezident Čadu Mahamat Idriss, který se snaží dělat prostředníka mezi vládou svrženého Bazouma a generálem Abdourahamanem Tianim.
Čadská prezidentská kancelář v pondělí zveřejnila snímek Idrisse s Bazoumem. Jedná se o první fotografii nigerského lídra od jeho odstavení od moci. Na snímku se usmívá. Idriss do Nigeru podle čadské vlády přicestoval v sobotu, aby „zjistil, čím může přispět k řešení krize“. Setkal se také s vůdcem puče, generálem Abdourahamanem Tianim.
Paříž k možnému zásahu mlčí
V neděli stoupenci junty pochodovali ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovali protifrancouzská hesla a jméno ruského vládce Vladimira Putina. Nakonec zapálili dveře francouzské ambasády, než je rozehnaly bezpečnostní složky. Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví.
Francouzská diplomacie v pondělí na dotaz ohledně možného vojenského zásahu odpověděla, že uznává pouze Bazouma. „Naší prioritou je bezpečnost našich občanů a našich zařízení, která podle mezinárodního práva nemohou být terčem násilí,“ konstatovalo francouzské ministerstvo zahraničí v prohlášení poskytnutém Reuters. Zda Francie obdržela oprávnění k provedení úderu v Nigeru, ministerstvo nepotvrdilo ani nevyvrátilo.
Vojenské velení Nigeru obviňuje Paříž, že hodlá Niger napadnout, aby uvězněného Mohameda Bazouma osvobodila. „Francie, aby udržela svoji politiku hledání způsobů pro vojenský zásah v Nigeru, uspořádala s pomocí jistých Nigeřanů jednání v sídle Nigerské národní gardy, aby k tomu získala potřebný politický a vojenský souhlas,“ prohlásil mluvčí nigerské armády Amadou Abdramane.
Vojenská junta mezitím v zemi zrušila ústavu i rozpustila státní instituce. Narůstající chaos děsí západ, protože Niger byl dosud považován za posledního spolehlivého partnera v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu, upozornila agentura AP s tím, že Západ v oblasti s Ruskem soupeří o vliv v boji proti extremistům. Francie má v Nigeru 1500 vojáků, kteří vedou společné operace s Nigerci. Spojené státy a další evropské země také pomáhají s výcvikem tamních sil.
Jenže francouzské vlajky z ulic mizí a davy místo nich drží ty ruské. Západ se obává, že puč směřuje jednu z nejchudších zemí světa do náručí Moskvy, stejně jako tomu bylo po převratech v případě sousedního Burkina Fasa nebo Mali, ve kterých teď působí i wagnerovci.
Posílení Wagnerovy skupiny v Africe
Převrat na Telegramu ocenil šéf wagnerovců Prigožin, který zůstává aktivní i přes červnové neúspěšné ozbrojené povstání proti nejvyšším představitelům ruské armády. Podle Prigožina došlo k osvobození země od západních kolonizátorů, k němuž mělo dojít mnohem dříve. Prigožin nabídl pučistům služby svých bojovníků, aby nastolili pořádek.
„To, co se stalo v Nigeru, není nic jiného než boj lidu Nigeru s jejich kolonizátory. S kolonizátory, kteří se jim a jejich podmínkám snaží vnutit svá pravidla života a udržet je ve stavu, v jakém byla Afrika před stovkami let,“ stálo v hlasové zprávě zveřejněné ve čtvrtek večer. Podle Reuters měl řečník stejnou intonaci a používal podobné obraty v ruštině jako Prigožin, agentura ale nebyla schopna stoprocentně potvrdit, že šlo o šéfa wagnerovců.
„Dnes fakticky získali nezávislost. Zbytek bude nepochybně záviset na občanech Nigeru a na tom, jak efektivní bude vládnutí, ale hlavní je toto: zbavili se kolonizátorů,“ stálo dále ve zprávě zveřejněné na kanálech blízkých wagnerovcům.
Hlasová zpráva je znamením, že Prigožin a jeho muži zůstávají po vzpouře na kontinentu dále aktivní, upozorňuje Reuters. S některými zeměmi jako Středoafrická republika je pojí bezpečnostní smlouvy. Prigožin navíc před pár dny prohlásil, že jeho žoldnéři jsou připraveni zvýšit svou přítomnost v Africe. Před ústavním referendem podle něj dorazila do Středoafrické republiky nová várka jeho bojovníků.
Podle analytiků Prigožinovo vyjádření naznačuje, že wagnerovci budou i nadále hrát roli v prosazování zahraničně politické agendy Kremlu v Africe. Vzkaz jejich lídra měl zřejmě vyslat signál, že se po nepodařené vzpouře ve vztahu k nim nic nezměnilo.
Sám šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve čtvrtek zdůraznil, že v Nigeru by měl být obnoven ústavní pořádek. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí podle agentury AFP označil situaci v Nigeru za „důvod k vážnému znepokojení“ a vyzval k obnovení pořádku a ke „zdrženlivosti na všech stranách“.
Působení wagnerovců v Africe vzbuzuje obavy u západních vlád včetně Francie či Spojených států, které skupinu obvinily z páchání zvěrstev a uvalily na ni sankce. Prigožin tvrdí, že jeho skupina v zemích funguje v souladu s tamními zákony.
Přerušená spolupráce
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v sobotu oznámil, že Evropská unie kvůli převratu pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem. Rozvojovou a další finanční pomoc Nigeru v sobotu pozastavila také Paříž.
Africká unie (AU) mezitím vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli juntě dalo týdenní ultimátum a pohrozilo vojenským zásahem.
„V případě, že požadavky nebudou splněny do jednoho týdne, ECOWAS přijme nezbytná opatření k obnovení ústavního pořádku v Nigerské republice. Taková opatření zahrnují užití síly,“ řekl Omar Alieu Touray, předseda komise ECOWAS. Afričtí lídři s Nigerem uzavřeli hranici a pro komerční lety nad zemí vyhlásili bezletovou zónu.
Mluvčí německého ministerstva zahraničí podle agentury Reuters prohlásil, že situace v Nigeru je napjatá a stále existuje možnost, že převrat bude neúspěšný. Podle německých ministerstev zahraničí a obrany Berlín v tomto okamžiku neplánuje evakuaci německých občanů ani vojáků z Nigeru.
Niger patří mezi nejchudší země světa, současně má ale jedny z největších nalezišť uranu. V roce 1960 vyhlásil plnou nezávislost na Francii. Historii Nigeru od té doby provází státní převraty a četné pokusy o puč. Bezpečnostní situace v zemi je sice neutěšená, ale není tak špatná jako v sousedním Burkina Fasu nebo Mali, které rovněž bojují proti radikálům napojeným na teroristické skupiny al-Káida a Islámský stát.
