Předseda polské státní volební komise (PKW) Sylwester Marciniak upozornil, že kvůli technickým a organizačním těžkostem i kvůli chybějícím právním předpisům hrozí, že nebude možné uspořádat prezidentské volby v celém rozsahu. Úřady přesto hlasování připravují, i když opozice tvrdí, že volby ohrožují život a zdraví občanů. Poláci přitom mají o nové hlavě státu rozhodovat už 10. května.
Volby se v Polsku mají v situaci pandemie způsobené koronavirem konat výhradně korespondenčně. Tuto novinku prosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), jejíž blízký spojenec, prezident Andrzej Duda, se uchází o znovuzvolení.
Kvůli možnému porušení podmínek pro spravedlivé konání voleb ale PiS kritizuje polský ombudsman, právní experti, opozice i mezinárodní instituce, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
O novele volebního zákona, který se podle dřívějšího verdiktu ústavního soudu nesmí měnit půl roku před konáním voleb, což vláda v tomto případě udělala, ještě nehlasoval Senát, v němž má většinu opozice. Norma už v horní komoře leží přes tři týdny a senátoři se jí mohou zabývat ještě týden. „Pořádání voleb na vrcholu epidemie, to je ohrožování života a zdraví Polek a Poláků,“ prohlásil maršálek Senátu Tomasz Grodzki.
Marciniak v rozhovoru s tiskovou agenturou PAP připomněl, že už koncem března vyzvala státní volební komise příslušné vládní orgány a úřady i volební štáby všech uchazečů o post hlavy státu, aby spolupracovaly při organizaci voleb nejen „s ohledem na zdraví a životy voličů, ale i pro blaho Polska“. „Bohužel se to nesetkalo s odezvou,“ poznamenal šéf komise. „Máme dosud nevídanou situaci, musíme se povznést nad partikulární politické zájmy,“ vzkázal polským politikům.
Přesto se přípravy na hlasování rozjely, místo státní volební komise je bude mít na starosti Polská pošta a ministr pro státní majetek. „Souhlasím, že zákon ještě neplatí, ale předpokládáme, že platit bude,“ vzkázal Senátu ministr pro státní majetek Jacek Sasin.
Další překážku do cesty volbám 10. května postavili někteří starostové a primátoři. Poště odmítli vydat osobní údaje voličů. Ta je nakonec získala od ministerstva digitalizace, podle expertů ale nemusí být přesné.
Opoziční kandidátka zvažuje svou účast
To, že v korespondenčních prezidentských volbách hlasovat nebude, oznámil v úterý bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk a po něm i Malgorzata Kidawová-Blońská, prezidentská kandidátka středové Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany v Polsku. Rozhodnutí, zda se bude o prezidentský post vůbec ucházet, oznámí 7. května. Právě v tento den se má Sejm zabývat změnami, které do novely volebního zákona případně prosadí Senát.
Kidawová-Blońská svoji kandidaturu podmiňuje tím, že volby budou pro voliče bezpečné a budou tajné, demokratické a v souladu s polskými zákony.
Ve čtvrtek vyzvalo voliče k bojkotu hlasování devět bývalých polských prezidentů a premiérů. Kromě Tuska je v této skupině mezi jinými i exprezident Lech Walesa, který se podílel na svržení komunistického režimu v zemi jako vůdce odborového hnutí Solidarita.
„Postup hlasování prostřednictvím pošty v této formě a čase, jak navrhuje vládnoucí strana, jsou pseudovolby. Nezúčastníme se,“ uvedli politici ve společném prohlášení. „Ústava umožňuje ve výjimečné situaci posunout termín voleb při zachování politické stability,“ dodali.
Podle průzkumu by nyní vyhrál Duda
Podle průzkumu agentury CBOS, o němž informuje polská tisková agentura PAP, by korespondenční volby vyhrál současný prezident Duda s 52 procenty hlasů. Za ním by se 14 procenty skončil nezávislý kandidát Szymon Holownia a na třetím místě kandidát krajně pravicové strany Konfederacja Krzysztof Bosak se sedmi procenti. Shodně šestiprocentní podporu mají Kidawová-Blońská a lidovec Wladyslaw Kosiniak Kamysz.
Jednadvacet procent dotázaných uvedlo, že se voleb určitě zúčastní, 16 procent bude hlasovat „možná“. Naopak 33 procent respondentů uvedlo, že se voleb určitě nezúčastní a dalších 13 procent spíše svůj hlas neodevzdá.
