Ve vazbě v ruském Rostově na Donu zemřel za podezřelých okolností čtyřicetiletý aktivista Anatolij Berezikov. Ve městě vyvěšoval plakáty ukrajinské iniciativy s názvem Chci žít, která umožňuje ruským vojákům vzdát se do zajetí. Představitelé věznice prohlásili, že muž spáchal sebevraždu. Jeho právnička si ale myslí, že mohl zemřít na následky mučení.
Pronásledování Berezikova začalo v polovině května, kdy domů k aktivistovi přišli policisté. Za neposlušnost vůči policii skončil ve vazbě, kde ho měli navštívit příslušníci ruské tajné služby FSB a vyhrožovat doživotím za vlastizradu.
Muž si celou dobu stěžoval své právničce na mučení, nátlak a hrozby ze strany strážců zákona. „(Na těle) Berezikova jsem viděla stopy po použití paralyzérů. Stěžoval si, že mu vyhrožovali a že se bojí o svůj život,“ uvedla advokátka Irina Gaková.
Když za ním právnička přišla ve středu do vazební věznice, řekli jí, že tam není. Na dvoře pak uviděla lékařské auto, do kterého nesli tělo jejího klienta.
Iniciativa údajně zaujala tisíce Rusů
Podle ruské lidskoprávní organizace OVD-Info se Berezikov stal terčem pronásledování kvůli tomu, že po městě vylepoval plakáty ukrajinské iniciativy, která vyzývá ruské vojáky, aby na bojišti složili zbraň.
„Máte na výběr zemřít, nebo se zachránit. Na Ukrajině funguje státní projekt Chci žít, který pomáhá vojákům ruské armády. Naše speciální jednotky už evakuovaly stovky ruských vojáků přes frontovou linii. Jsou teď v bezpečí,“ prohlásil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.
V zajetí mají ruští vojáci několik možností – zůstat na Ukrajině, přidat se k dobrovolnickým oddílům nebo se vrátit domů v rámci výměny. Ukrajinská strana přitom ujišťuje, že se ruské úřady nedozví, jestli se voják vzdal v rámci projektu nebo byl vzat do zajetí v bojích. Projekt také pomáhá vojákům hledat příbuzné v Rusku.
Od spuštění pracovníci projektu dostali podle oficiálních informací tiskové služby Chci žít už přes dvacet tisíc žádostí. Ukrajinci tvrdí, že v souvislosti se zahájením ukrajinské protiofenzivy počet ruských vojáků ochotných se vzdát rychle roste.
Rusko naplno vojensky napadlo Ukrajinu loni v únoru, ruské úřady následně zintenzivnily represe proti opozici a potírají jakoukoliv veřejnou kritiku invaze na Ukrajinu. Ruští zákonodárci přijali krátce po únorovém vpádu ruských vojsk na Ukrajinu cenzurní zákony, které úřady využívají ke stíhání lidí, kteří se ve svých názorech odchylují od oficiální linie Moskvy ohledně ruské vojenské agrese.
