„Počkáme, uvidíme.“ Syrští uprchlíci zatím s návratem nespěchají

Občanská válka v Sýrii vyvolala kromě jiného jednu z největších uprchlických krizí moderní historie. Do zahraničí nebo jiné části samotné Sýrie uteklo přes 13 milionů lidí. Zhroucení Asadova režimu na konci roku 2024 otevřelo dveře pro návrat uprchlíků do jejich domovů. S ročním odstupem je ale zřejmé, že skutečně masové návratové migraci stojí v cestě celá řada překážek. Mnoho lidí se vzhledem k válečné destrukci nemá kam vrátit. Od návratu odrazuje také zoufalá humanitární situace v zemi. V neposlední řadě hraje roli fakt, že velká část uprchlíků si již vybudovala trvalý domov jinde, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.

Jedenáctého prosince 2024, tři dny po pádu Asadova režimu, se novináři listu Corriere dela Serra ptali v rozhovoru s právě jmenovaným syrským premiérem Muhammadem Bašírem na priority nové vlády.

Jako první cíl vytyčil Bašír obnovení bezpečnosti. Druhý definoval takto: „Přivést zpět miliony syrských uprchlíků, kteří jsou roztroušeni po celém světě. Jejich lidský kapitál a zkušenosti pomohou zemi znovu nastartovat. Moje výzva je určena všem Syřanům v zahraničí: Sýrie je nyní svobodnou zemí, která znovu získala svou hrdost a důstojnost. Vraťte se. Potřebujeme znovu vybudovat naši zemi, postavit ji na nohy a potřebujeme pomoc všech.“

O rok později zůstává představa hromadného návratu do Sýrie nenaplněná. Podle nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se zatím vrátilo 1,2 milionu uprchlíků, sotva pětina z těch, kteří za dobu občanské války utekli.

Data OSN svědčí o velké nevyrovnanosti návratů. Valná většina z nich se týká okolních zemí v čele s Tureckem, Libanonem a Jordánskem. Z nejdůležitějších destinací v Evropě jako jsou Německo, Rakousko nebo Švédsko, se naproti tomu dobrovolně vrátily jen stovky, maximálně jednotlivé tisíce lidí.

Návraty nanečisto

Rozpačité výsledky přinášejí i aktivní snahy některých států podpořit návraty pomocí vstřícněji nastavené migrační politiky. Dobrým příkladem je Turecko a jeho politika takzvaných „zkusmých” (go and see) návštěv. Díky ní získali Syřané možnost vycestovat do vlasti, zjistit, jaké jsou tam podmínky a rozhodnout se, zda se vrátí nebo ne – to vše bez rizika, že přijdou o status dočasné ochrany, který jim Turecko přiznává.

Politika zkusmých návratů zřejmě nebyla úplně neúspěšná: během léta 2025, kdy se blížilo její ukončení, počty navrátilců výrazně vzrostly a v říjnu hovořil turecký ministr vnitra o víc než půl milionu lidí.

Většina uprchlíků, aktuálně 2,5 milionu, ale v zemi zůstává. Odhadovat jejich další kroky je obtížné. Na jednu stranu by mnozí z nich chtěli utéct před nejistým právním postavením, přísnými zákony a hrozbou zatčení a deportace. Na druhou ale vnímají, jak moc je jejich domovská země zdevastovaná a jak těžké by bylo najít v ní bydlení a obživu.

Rozporuplné jsou i postoje samotného Turecka – nejen vlády v Ankaře, ale i místních úřadů a veřejnosti. Z nejvyšších politických míst, nevyjímaje prezidenta Erdoğana, v minulosti zaznívaly výroky o plánech na hromadné deportace Syřanů. V červnu 2024 se Tureckem prohnala vlna protiuprchlických nepokojů, při kterých byl ubodán patnáctiletý chlapec a dalších víc než sto lidí bylo zraněno.

V příhraničních regionech, kde žije Syřanů nejvíce, je ale veřejnost vůči jejich možnému odchodu opatrná. Pokud by nastal opravdový exodus, utrpěla by tím místní ekonomika. Koncem minulého roku pracovalo v Turecku oficiálně až půl milionu Syřanů, nepočítaje stovky tisíc zaměstnaných načerno. Zvlášť nepostradatelní jsou jako sezónní pracovníci v zemědělství, ale těžkou ranou by byl také jejich odchod ze stavebnictví, pohostinství či maloobchodu.

Největší bariéry návratu? Nestabilita a válečné škody

Podpořit dobrovolné návraty Syřanů se snaží i další blízkovýchodní země, ale výsledky jsou zatím podobně smíšené. Z Libanonu, kde repatriaci kromě vlády aktivně podporují i agentury OSN, odešla za necelý rok možná polovina z třičtvrtěmilionové uprchlické populace. V poslední době nicméně sílí proud běženců v opačném směru – nejčastěji příslušníků šíitské menšiny, kteří se obávají odvet ze strany provládních sunnitů. Ke konci září evidovala OSN už přes sto tisíc nových uprchlíků.

Strach mezi sunnity, ale také třeba Alávity, jasně odráží, jak nestabilní situace v Sýrii panuje. Masakry v pobřežních regionech ze začátku roku 2025 si vyžádaly na čtrnáct set mrtvých. Na jihu došlo k útokům na vesnice obývané menšinovými Drúzy. Mezinárodní pozorovatelé varují, že podobné vlny násilí se mohou kdykoli opakovat.

Zásadní překážkou návratu je katastrofální ekonomická a humanitární situace. Analýza Rozvojového programu OSN (UNDP) uvádí, že devadesát procent obyvatel Sýrie se nachází v chudobě a 66 procent v extrémní chudobě. Během 13 let války byla zničena nebo silně poškozena téměř třetina všech domů a bytů. Mimo provoz je víc než polovina úpraven vody a kanalizačních systémů, což má za následek, že skoro 14 milionů lidí nemá přístup k pitné vodě.

Rozsah humanitární krize potvrzují neziskové organizace působící přímo v terénu. „Lidé jsou nuceni činit těžké volby mezi tím, jestli si koupí jídlo, léky nebo pitnou vodu,“ zmiňují ve své zprávě o vývoji na severovýchodě země Lékaři bez hranic. Humanitární situace v regionu se podle nich zhoršuje.

Kolegové ze syrské mise Člověka v tísni, která aktuálně působí hlavně v severních regionech země (Idlib, Aleppo a Rakka), poukazují mimo jiné na důsledky mimořádně nízkých srážek, které v letošním roce těžce zasáhly tamní zemědělství. Kromě limitujících možností obživy vidí největší problémy ve stavu veřejné infrastruktury (nemocnice, školy, technická infrastruktura) a zničených obydlí.

Křehká bezpečnostní situace a obrovské humanitární problémy nebrzdí jen návraty uprchlíků ze zahraničí, ale také vnitřně vysídlených osob (IDPs). Podle UNHCR se jich za poslední rok vrátily domů téměř dva miliony s tím, že vysídlených je stále přes sedm milionů. Vedení syrské mise Člověka v tísni tato čísla na základě vlastních pozorování rozporuje a reálné návraty IDPs odhaduje spíše na čtyři až pět milionů. Většina z těch, kteří zůstávají vysídleni, žije mimo tábory, v hostitelských komunitách, v pronajatých nebo neformálních obydlích.

Hromadný návrat z Evropy je zatím v nedohlednu

Jestliže návraty z okolních zemí zůstávají za očekáváními a do budoucna jsou nejisté, o významnějších přesunech z Evropy zatím vůbec nemůže být řeč. Z Německa, kde žije téměř milion Syřanů (status uprchlíka nebo žadatele o azyl má zhruba 800 tisíc z nich), se jich podle dat ministerstva vnitra do konce letošního srpna dobrovolně vrátilo pouze 1 867.

Reálné číslo bude nepochybně o něco vyšší, protože jednotlivé spolkové země mají separátní programy podpory návratů a část Syřanů se vrací bez asistence, ale i tak se bude jednat o zlomek jejich celkového počtu.

Potenciál pro návratovou migraci se přitom snižuje. Jak v Německu, tak v Rakousku, dvou hlavních cílových zemích, byli Syřané v minulém roce na čele žebříčku cizinců, kterým bylo uděleno občanství. V obou zemích zároveň počet naturalizovaných Syřanů roste – a to už deset let v řadě. Občanství Německa jich loni získalo přes 83 tisíc. Ve Švédsku se za posledních pět let naturalizovalo téměř sto tisíc syrských emigrantů.

Samotný fakt získání občanství nemusí nutně znamenat zpřetrhání veškerých vazeb na bývalý domov. Nové německé studie například ukazují, že 9 z 10 naturalizovaných cizinců si ponechává i občanství domovského státu.

Možnost, že syrští uprchlíci přispějí k obnově své země, tak zůstává otevřená. Důležitým nástrojem pro obnovu můžou být takzvané remitence, tedy peníze, které emigranti posílají domů svým příbuzným. Už za války dosahoval proud remitencí do Sýrie miliard dolarů ročně a značně převyšoval objem zahraniční pomoci. Vize hromadného a trvalého návratu uprchlíků, zejména těch z Evropy, se ale za současných podmínek zdá nerealistická.

Mgr. Jakub Andrle, Ph.D. vystudoval Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V současnosti působí jako analytik Programu migrace v organizaci Člověk v tísni.

Jakub Andrle
Zdroj: Jakub Andrle

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...