Perebyjnis: Jednání s Trumpem není nikdy jednoduché, rozhodující je výsledek

Nahrávám video

Jednání s americkou stranou i s prezidentem Donaldem Trumpem nejsou nikdy jednoduchá, ale rozhodující je výsledek, míní někdejší ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis, který nyní působí jako náměstek na ukrajinském resortu zahraničí. Myslí si, že jsou nyní Washington a Kyjev spojenci. Doufá také v to, že lídři Evropské unie v prosinci budou souhlasit s tím, aby zmrazená ruská aktiva byla použita na pomoc Ukrajině. Mluvil o tom v Interview ČT24 s Danielem Takáčem.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech absolvoval řadu jednání s evropskými partnery. „Nejdůležitější pro nás bylo pocítit, že Evropa je jednotná, že EU je jednotná v boji proti ruské agresi,“ popsal Perebyjnis. Podotknul, že Rusko vedle agrese na Ukrajině vede také hybridní válku proti celé Evropě.

Výsledky z jednání Evropské rady, potažmo pátečního jednání takzvané koalice ochotných, jsou dle náměstka šéfa ukrajinské diplomacie důležité v tom smyslu, že si EU včetně nečlenských zemí uvědomila, že je potřeba posílit vlastní bezpečnost. Údajné ruské provokace proti evropským zemím označil za „poslední kapku“, která přiměla Evropu k tomu, aby začala jednat.

Unijní lídři se zatím neshodli na tom, že by Ukrajině poskytli v rámci pomoci prostředky ze zmrazených ruských aktiv. Rozhodovat by se o tom mělo v prosinci. „Doufám, že to rozhodnutí padne,“ uvedl Perebyjnis. Finance prý Kyjev použije na posílení své armády, dále pak posílení výroby zbraní na Ukrajině. V současnosti napadená země používá na bitevním poli z padesáti procent ty zbraně, které si sama vyrobí, dle někdejšího velvyslance by to mohlo být i více.

Vyráběné zbraně na Ukrajině prý nebude využívat jen tamní armáda, Kyjev nabízí také spolupráci evropským partnerům, dělit se chce o know-how. Prostředky chce dále Ukrajina použít na obnovu země. V této souvislosti zmínil zintenzivnění ruských útoků na ukrajinský energetický systém.

Moderátor Takáč připomněl, že největší část ze zmrazených ruských aktiv je v Belgii. Brusel má nyní obavy, že kdyby vznikl v souvislosti s užíváním prostředků právní problém, tak bude chtít pomoct od dalších zemí sedmadvacítky. K tomu však příslib nepadl. „Neřekl bych, že evropští lídři nejsou připraveni to (souhlas, pozn. red.) dát,“ nastínil Perebyjnis.

Otázka funkčnosti sankcí

EU také v tomto týdnu schválila devatenáctý sankční balík proti Rusku. Moderátor Takáč se tázal, zda „už je to tlak na Rusko, který opravdu něco udělá“. Perebyjnis prý neví, zda tento balíček bude rozhodující. Nevyloučil ani další balíky, nicméně zdůraznil, že určitě existuje úroveň sankcí, která přinutí Moskvu válku ukončit.

„Rusko zdaleka není tak silnou velmocí, jak se zdá. Už teď pociťuje velké ekonomické problémy – i kvůli sankcím, které byly uvaleny Spojenými státy,“ popsal s tím, že toto tvrzení potvrzují i ukrajinské zpravodajské služby. „Možná to nebude hned zítra, ale v příštím roce se Rusko bude určitě potýkat s velmi vážnými problémy – i včetně sankcí, které na Rusko uvaluje Ukrajina. Mám na mysli útoky na ruské rafinerie,“ pokračoval.

Americký prezident Donald Trump v týdnu schválil sankce proti dvěma největším ropným společnostem Rosněfť a Lukoil. „Samozřejmě, že bychom chtěli, aby to padlo dřív. Ušetřilo by nám to určitě čas na to, abychom přiměli Rusko ukončit tuto válku,“ řekl Perebyjnis.

Jediná cesta, jak podle něj ukončit válku, je ekonomický tlak a snaha připravit Moskvu o prostředky, kterými by mohla pokračovat ve válce. „Teď to pro Rusko bude opravdu bolestivé,“ myslí si Perebyjnis.

Křehký vztah s Bílým domem

Doufá také, že Trump svůj momentální postoj nepřehodnotí, byť ruský vládce Vladimir Putin vyslal do USA svého zmocněnce Kirilla Dmitrijeva, který se má v Miami sejít se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. „Může to přehodnotit v případě, že Rusko souhlasí s příměřím – s tou cestou, kterou navrhnul prezident Trump a se kterou souhlasí i Ukrajina,“ dodal.

Ukrajinský prezident Zelenskyj se po jednání s Trumpem vyslovil pro to, aby se boje zastavily na úrovni, na které jsou nyní. Perebyjnis tvrdí, že poslední jednání v Bílém domě hodnotí pozitivně. Takáč nicméně upozornil na to, že dle informací v médiích byla „velmi dramatická“ a nyní se neodehrála v přítomnosti televizních kamer.

„Jednání s americkou stranou i s prezidentem Trumpem nejsou nikdy jednoduchá, ale rozhodující je výsledek. Myslím, že teď jsme spojenci. Americká strana podporuje Ukrajinu v tom, abychom co nejdříve tuto válku ukončili,“ zmínil Perebyjnis. Jediná strana, která tak nečiní, je Moskva, proto prý Trump rozhodl o posílení tlaku na Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...