Peklo v Gaze sbližuje EU s palestinskou autonomií

Po předloňském útoku Hamásu na Izrael a následném rozpoutání krvavé odvety židovským státem Evropská unie výrazně navýšila humanitární pomoc Palestincům i finanční a diplomatickou podporu palestinské autonomii. EU se také jasně postavila za agenturu UNRWA, kterou Izrael vykázal ze země. V pondělí se koná na okraj zasedání ministrů zahraničí vůbec první palestinsko-unijní summit.

Přelomové schůzky v Lucemburku se zúčastní šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová, zástupci Komise a ministr zahraničí a premiér palestinské samosprávy Muhammad Mustafá. Unie a palestinská autonomie projednají vývoj konfliktu v Pásmu Gazy, situaci na Západním břehu či zajištění dvoustátního řešení konfliktu s Izraelem. Politici se zaměří i na bilaterální vztahy včetně podpory reforem v rámci palestinské autonomie.

Diplomatické vztahy mezi EU a palestinskými entitami fungují už půl století. V roce 1975 navázalo Evropské společenství (ES), předchůdce dnešní sedmadvacítky, v rámci euro-arabského dialogu kontakty s Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) vedené Jásirem Arafatem.

Vznik palestinské samosprávy

V devadesátých letech na základě dohody z Osla vznikla palestinská autonomie s vlastním parlamentem a vládou, kterou nyní vede na části okupovaného Západního břehu prezident Mahmúd Abbás. Ten je současně předsedou OOP, které dominuje umírněná strana Fatah.

Partnerství mezi EU a Palestinou je založeno na prozatímní dohodě o přidružení o obchodu a spolupráci, podepsané v roce 1997 ES a OOP jménem palestinské samosprávy. V roce 2013 byl schválen akční plán EU-Palestina, který stanovil program hospodářské a politické spolupráce s EU a stále platí.

Unie má své zastoupení v Ramalláhu, Palestinci zase v Bruselu a téměř všech evropských metropolích. Evropská unie také zůstává spolu s USA, Ruskem a OSN členem takzvaného blízkovýchodního kvarteta, jež dlouhodobě pracuje na zprostředkování míru mezi Izraelci a Palestinci. EU má zároveň zvláštního vyslance pro blízkovýchodní mírový proces.

Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás s tehdejší šéfkou diplomacie EU Federicou Mogheriniovou na snímku z roku 2017
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Kritika okupace i radikálních osadníků

Brusel prosazuje dvoustátní řešení konfliktu, přestože Stát Palestina dosud oficiálně uznalo jen jedenáct zemí EU. Ta dál uznává jen hranice Izraele z roku 1949, takzvanou zelenou linii stanovenou dohodou o příměří po izraelsko-arabské válce. EU nikdy nepřijala změny prosazené Jeruzalémem po šestidenní válce v roce 1967, kdy židovský stát obsadil Západní břeh, východní Jeruzalém a Pásmo Gazy.

Rozšiřování izraelských osad na Západním břehu tak Unie považuje z mezinárodního hlediska za ilegální a Jeruzalém v této otázce opakovaně odsuzuje. Loni sedmadvacítka vůbec poprvé odsouhlasila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli opakovaným útokům na palestinské obyvatelstvo.

Brusel v posledních dekádách opakovaně kritizoval podle jeho názoru nepřiměřené vojenské operace židovského státu na palestinských územích, blokádu Gazy a v případě eskalací vyzýval k okamžitému klidu zbraní.

Na palestinsko-unijní vazbu měl vliv předloňský brutální útok Hamásu na Izrael, jenž si vyžádal přes dvanáct set mrtvých. Jeruzalém poté zahájil neúprosnou ofenzivu v Gaze, jež si podle místních úřadů ovládaných teroristy vyžádala životy padesáti tisíc Palestinců. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Izraelská vláda podle agentury AP tvrdí, že zabila asi dvacet tisíc členů teroristických skupin.

„Státy EU i její představitelé odsoudili útok Hamásu a požadují, aby už nebyl u moci v Gaze. Zároveň tam byl nátlak na palestinskou samosprávu, která kontroluje část okupovaného Západního břehu, aby se více distancovala od násilí Hamásu. K tomu pak do určité míry došlo,“ řekl webu blízkovýchodní expert Jakub Záhora z Asociace pro mezinárodní otázky.

Rostoucí diplomatická podpora

Mezi řadou členských států po zahájení krvavé izraelské odvety v Gaze začíná být větší politická podpora Palestině a větší kritika Izraele, upozornil expert. „Takže tam je vidět nějaký postupný posun za ten poslední rok a půl, který směřuje k větší diplomatické podpoře palestinské samosprávy, jelikož to je entita stále braná jako mezinárodní zástupce Palestinců,“ poznamenal Záhora.

Loni na jaře několik států EU, konkrétně Španělsko, Irsko a Slovinsko nově uznaly nezávislost Státu Palestina. Podle Záhory jde ale spíš o symbolický krok než reálný ukazatel míry podpory. „Nezávislost Palestiny uznává i Česká republika, která je spolu s Maďarskem v rámci EU na kraji proizraelských sentimentů,“ uvedl Záhora.

Expert připomněl, že se jedná dědictví komunistického režimu, kdy Československo uznalo palestinský stát a po listopadu 1989 pak nedošlo ke změně stanoviska.

Za zásadní aspekt tak považuje spíš finanční podporu palestinské samosprávy, a hlavně kritiku Izraele. „To je důležitější vektor, jak poukazovat na zahraničně politickou linii než (uznání) nezávislosti Palestiny,“ míní Záhora.

Zaryté Česko

Česká pozice je podle něj „abnormalitou“ nejen v EU, ale i celosvětově. „Česko narušuje evropský konsenzus ohledně významu lidských práv. Konzistentně hlasuje ve prospěch Izraele na mezinárodních fórech, především v OSN, na Valném shromáždění, ale i v Radě pro lidská práva, kde jako jedna z mála odmítá hlasovat ve prospěch rezolucí kritizujících porušování lidských práv Izraelem,“ poznamenal Záhora.

Koncem října 2023 kupříkladu Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci vyzývající k humanitárnímu klidu zbraní mezi Hamásem a židovským státem. Mezi čtrnáct zemí, které hlasovaly proti, patřilo i Česko, které argumentovalo absencí odsouzení útoku Hamásu a apelu na propuštění rukojmí.

V září 2024 zase Valné shromáždění OSN odsouhlasilo rezoluci apelující na Izrael, aby do roka ukončil okupaci palestinských území. Česko tehdy patřilo mezi čtrnáct států, jež výzvu odmítly. Praha to vysvětlovala tím, že Izrael je strategickým partnerem, tak je třeba se k němu tak chovat, napsaly Seznam Zprávy.

Loni v květnu podpořilo 143 zemí světa rezoluci, která dává Palestincům větší práva na půdě OSN a přibližuje je tak plnému členství v organizaci. Česko hlasovalo proti spolu s USA a Izraelem. Podle Washingtonu byla tato rezoluce způsob, jak obejít proces získání plnohodnotného členství, o něž požádal Abbás již před čtrnácti lety. V Radě bezpečnosti ale návrh v té době neměl dostatečnou podporu.

Klíčová finanční a humanitární pomoc

Sedmadvacítka zůstává největším dárcem zahraniční pomoci Palestincům. „Je velmi důležitým partnerem pro palestinskou samosprávu, kde nemalá část peněz, jež má k dispozici, pochází právě z EU. Klíčová je i v humanitární pomoci Palestině, a to jak v Gaze, tak na Západním břehu,“ upozornil Záhora.

Od začátku války mezi Izraelem a Hamásem v říjnu 2023 Unie výrazně zvýšila humanitární pomoc Gaze. Loni Komise vyčlenila 237 milionů eur (5,95 miliardy korun) na humanitární pomoc zranitelným Palestincům v Gaze a na Západním břehu Jordánu. Letos v lednu pak oznámila počáteční balíček v hodnotě 120 milionů eur (3,01 miliardy korun). Celková výše humanitární pomoci činí od roku 2000 1,2 miliardy eur (30 miliard korun).

EU zároveň zahájila operaci Humanitární vzdušný most na pomoc lidem postiženým krizí. K lednu 2025 bylo celkem 64 lety přepraveno více než čtyři tisíce tun nákladu dodaného humanitárními partnery, ze skladů ve vlastnictví EU a díky darům od členských států.

Palestinské samosprávě bylo vyplaceno téměř 400 milionů eur (10,05 miliardy korun) v rámci mimořádné finanční podpory, kterou EU oznámila loni v červenci v souvislosti s tamním reformním programem. Dalších 68 milionů předtím Brusel uvolnil palestinské autonomii na pomoc s vyplácením mezd a důchodů nebo na příspěvky pro sociálně zranitelné rodiny, shrnuje významné balíčky ReliefWeb.

Podpora UNRWA

EU také dlouhodobě pomáhá financovat Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Podporu krátce přerušila po obviněních Izraele z podílu jejích pracovníků na masakru ze 7. října, následně ji ale zase obnovila poté, co organizace přistoupila na audit.

Ani nový zákaz působení agentury na izraelském území ze strany Jeruzaléma, jenž začal platit letos koncem ledna, nevedl podle Záhory k zásadnímu přehodnocení podpory organizace ze strany Bruselu. Loni EU vyplatila agentuře 92 milionů eur (2,31 miliardy korun), uvádí ReliefWeb.

„Organizaci jsou posílány desítky milionů eur, což je vnímáno jako zásadní krok, jelikož rozsah obvinění Izraele proti UNRWA nebyl zatím nezávisle potvrzen,“ podotkl Záhora. „UNRWA je klíčová pro zajištění Palestinců a Palestinek, zvlášť v Gaze, ale do menší míry i na Západním břehu,“ upozornil odborník.

EU odsuzuje veškeré snahy o zrušení dohody mezi Izraelem a agenturou UNRWA z roku 1967 nebo jiné pokusy o omezení schopnosti této agentury vykonávat svůj mandát, napsal loni v říjnu v prohlášení tehdejší šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Ten varoval Izrael před dalekosáhlými důsledky zákazu UNRWA. „Tyto předpisy de facto znemožní životně důležité operace agentury UNRWA v Pásmu Gazy, ztíží poskytování zdravotních, vzdělávacích a sociálních služeb ze strany agentury na Západním břehu a zruší diplomatické výsady a imunitu agentury UNRWA v Izraeli,“ upozornil tehdy Borrell.

„Je nezbytné, aby agentura UNRWA mohla nadále vykonávat svou zásadně důležitou činnost v souladu s mandátem, který Valné shromáždění OSN přijalo v roce 1949 a od té doby jej prodlužuje,“ zdůraznil unijní činitel, jehož poté vystřídala ve funkci Kaja Kallasová.

Ta letos v únoru znovu zdůraznila, že nemůže existovat jiné než dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Podporujeme palestinskou samosprávu a její návrat do Gazy. Podporujeme návrat každého vysídleného Palestince, pro kterého je Gaza jejich domovem. Až přijde čas, EU také podpoří obnovu Gazy spolu s regionálními aktéry. Palestinci musí mít možnost žít v Gaze,“ zdůraznila Kallasová.

Souhlas s arabským plánem

Evropská unie odmítá plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten chce Gazu převzít, přesídlit dvoumilionové obyvatelstvo palestinské enklávy a vybudovat z ní „riviéru Blízkého východu“ s hotely. Trump říká, že nedává smysl, aby statisíce lidí žily v sutinách s nevybuchlou municí, OSN ale návrh přirovnala k etnické čistce a důrazně ho odmítly i arabské státy.

Ty nakonec přišly s vlastním plánem obnovy palestinské enklávy, který počítá se setrváním obyvatel v pásmu. Plán vyplývající z egyptského návrhu počítá se třemi fázemi rekonstrukce, které se odehrají během pěti let a během nichž se odklidí sutiny a vybudují statisíce nových bytových jednotek. Obnova Gazy by měla stát zhruba 53 miliard dolarů (1,23 bilionu korun).

Unijní činitelé stejně jako některé členské země dali najevo, že se jim návrh zamlouvá. Francie, Velká Británie, Itálie a Německo ho označili za „realistickou“ cestu k obnově Gazy. „Evropská unie vítá plán obnovy předložený na káhirském summitu dne 4. března. Představuje seriózní základ pro diskuse o budoucnosti Pásma Gazy a EU bude o těchto vizích jednat se svými arabskými partnery,“ napsala v březnu Kallasová.

Jakýkoli plán pro budoucnost Gazy podle ní musí poskytovat důvěryhodná řešení pro rekonstrukci, správu a bezpečnost. Návrh ale okamžitě odmítly USA, stejně jako Izrael. Budoucnost palestinské enklávy tak zůstává v mlze.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...