Pavel: Výsledkem jednání o Gaze by měla být státnost pro Palestince

Cílem konfliktu na Blízkém východě by mělo být dostat strany ke stolu s výjimkou teroristické organizace Hamásu, protože ten zatím neprojevil jedinou snahu vzdát se svého způsobu vedení boje proti Izraeli. Výsledkem jednání by měla být nějaká forma státnosti pro Palestince. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Vyjádřil se i k dění na Ukrajině, kde podle něj nebude možné dosáhnout mírového jednání bez Ruska a Číny u stolu. Čína by měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc, míní Pavel.

Podle Pavla Česko nadále stojí za Izraelem, pokud jde o jeho právo na sebeobranu či o bezpodmínečné propuštění všech rukojmí. Nemělo by se ztrácet ze zřetele, že Hamás zahájil konflikt naprosto brutálním a do té doby nevídaným teroristickým útokem, zdůraznil prezident.

„Ale zároveň při každé příležitosti, když jednáme s našimi izraelskými partnery, a bylo to i obsahem mých jednání, apelujeme na to, aby vojenská část operace byla ukončena, aby byly otevřeny koridory pro doručování humanitární pomoci,“ uvedl Pavel.

Snaha vyhýbat se při úderech civilním cílům je podle něj v případě Pásma Gazy komplikovaná nejen tím, že to je hustě zalidněná oblast, ale hlavně tím, že se Hamás neštítil schovávat své bojovníky za civilní obyvatelstvo. „Umisťoval sklady zbraní do nemocnic, nebo pod nemocnice do svých tunelů, a civilní obyvatelstvo naprosto bezskrupulózně využíval po celou dobu jako štít,“ podotkl.

Pavel: Jedině dvoustátní řešení může přinést mír

Jedině dvoustátní řešení izraelsko-palestinské problematiky může podle Pavla přinést do oblasti mír a bezpečnostní garance pro Izrael. Nějakou formou státnosti pro Palestince by podle něj výrazně pokleslo napětí v celém regionu. „Palestinská otázka živí ohýnky problémů na celém Blízkém a Středním východě,“ poznamenal prezident.

Některé země, jako Španělsko, Norsko, Irsko, Slovinsko nebo Arménie, v poslední době uznaly palestinský stát. Celkem tak nyní činí přes 140 zemí, Česko nikoli. „Česká republika není nakloněna tomuto přístupu, protože ho vidí spíše jako politické gesto, které nemá žádný odraz v praktické rovině,“ uvedl k tomu Pavel. „Nijak to nemění situaci Palestinců ani jejich možnost být přítomni jednáním třeba v OSN,“ doplnil. Za mnohem racionálnější přístup považuje zahájit seriózní jednání o palestinské státnosti. „V okamžiku, kdy bude takového výsledku dosaženo, je pak namístě palestinský stát uznat,“ dodal.

Pavel podporuje návrh dohody o třífázovém příměří, který na konci května představil americký prezident Joe Biden. Během prvních dvou fází by Hamás mimo jiné propustil zbývajících asi 120 izraelských rukojmí. Zhruba třetina z nich je ale zřejmě už po smrti.

Český prezident o situaci jednal například při lednové návštěvě Izraele a Kataru nebo v květnu v Jordánsku. Další cestu do regionu v nejbližší době neplánuje.

Jednání o Ukrajině s Ruskem u stolu

Pavel už dříve hovořil o tom, že očekává určitý posun v konfliktu na Ukrajině na konci tohoto roku, případně začátkem příštího. Vývoj bude podle něj dán tím, že letošek přináší velké množství důležitých voleb ve významných zemích, na prvním místě to budou ty prezidentské ve Spojených státech na podzim. Za další faktor považuje únavu z války, jež se promítá na obě bojující strany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině července mluvil o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé. Právě to označil Pavel za potřebné a žádoucí.

Jednání by ale podle něj nedávalo smysl, pokud by k němu Rusko přistupovalo jako dosud, kdy předložilo v podstatě kapitulační podmínky. „Ale bez Ruska a Číny u stolu skutečně nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání,“ je přesvědčená hlava státu.

Větší angažmá Číny v prosazování míru ve světě

Čína by tak podle prezidenta měla naplnit roli, kterou by sama chtěla mít. „To znamená významného globálního hráče, kterým bezesporu je v ekonomice, ve financích, ale už jím třeba není v té politice prosazování míru,“ doplnil. Pokud tak Peking neučiní, Rusko nebude cítit vnitřní potřebu jednat, domnívá se. „Bude se naopak snažit získat pro sebe výhody. Ať už na bojišti, nebo na poli mezinárodní politiky,“ podotkl.

Lídři zúčastněných zemí na nedávném summitu NATO ve Washingtonu poprvé obvinili Čínu, že poskytuje Rusku vojenský materiál. Peking tuto kritiku odmítl. Pavel alianční postoj ale nepovažuje za eskalaci vztahů mezi NATO a Čínou. „To, co tam zaznělo, je pouze odrazem reálného stavu,“ sdělil. Čína uzavřela strategické partnerství s Ruskem, je jeho významným dodavatelem technologií, především duálního použití, a odebírá z Ruska podstatnou část nerostných surovin.

I v zájmu zemí, které se zatím do mírového procesu nezapojily, podle Pavla je, aby se problémy řešily v souladu s mezinárodním právem. Na mysli měl například africké či jihoamerické státy, které jsou ekonomicky závislé na Číně, případně na dodávkách vojenského materiálu z Ruska. „Jsou ekonomicky a jinak tlačeny do toho, aby zachovávaly buďto neutrální pozici, anebo aby stály na straně Číny a Ruska,“ uvedl.

Pavel: Řešit problémy silou nepatří do moderního světa

Demokratické země světa by podle hlavy státu měly postupovat jednotně a Čína i Rusko by měly pocítit, že tlačit na řešení problémů prostřednictvím síly nepatří do moderního světa. „A že je potřeba respektovat pravidla, na kterých jsme se po druhé světové válce dohodli, podle kterých svět už 80 let funguje a měl by fungovat i nadále. A měli bychom se naopak snažit ta pravidla zlepšovat, ne je odstraňovat,“ zdůraznil Pavel.

Červnový mírový summit ve Švýcarsku, kterého se prezident zúčastnil, neměl být zasedáním, na němž bude dosaženo mírové dohody. „To si všichni uvědomovali od samého začátku. Byl to výkop, který začal proces nějakého mírového uspořádání války na Ukrajině. Jaké bude, je otázkou diplomatických, politických jednání. Podstatné je, že ten proces začal,“ řekl Pavel.

Summit měl být podle hlavy státu jakýmsi globálním referendem o tom, zda země preferují řešení sporů a konfliktů na základě pravidla síly, anebo v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN. Zhruba devadesátka států se podporou přijaté deklarace jasně vyjádřila ve prospěch řešení podle mezinárodního práva, míní Pavel. Na summit nebylo Rusko pozváno, Čína se nezúčastnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...