Papež František a homosexuálové – vztah, který se od začátku jeho pontifikátu snaží rozklíčovat média i analytici. Dlouho se zdálo, že katolická církev je pod jeho vedením na cestě ke vstřícnějšímu postoji vůči LGBT komunitě. Nyní ale samotný František zatáhl za brzdu. V seminářích je podle něj příliš mnoho homosexuálů, a proto by se další neměli přijímat. Navíc podle médií neřekl homosexuálů, ale použil výraz „frociaggine“, což je v Itálii pro homosexuály nadávka. Za hanlivý výraz se později omluvil.
Po svém nástupu do nejvyšší církevní funkce v roce 2013 se prezentoval jako otevřený a neformální. A stejná by podle něj měla být i církev, znělo tehdy. V úřadu byl teprve čtyři měsíce a už se stal nadějí pro homosexuály.
„Pokud je někdo homosexuál a hledá Boha a je dobré vůle, kdo jsem já, abych ho soudil?“ řekl v červenci 2013.
Revoluce v přístupu církve k tradičním tématům sice nepřišla, přesto loni v prosinci Vatikán umožnil – za konkrétních pravidel – žehnání párům stejného pohlaví. A mnozí čekali, že dalším krokem bude uvolnění cesty homosexuálům do kněžských seminářů – za podmínky, že stejně jako všichni kněží budou žít v celibátu.
Urážlivé slovo a omluva
Nyní zaznělo za zavřenými dveřmi jasné ne. Navíc v doprovodu se silně hanlivým výrazem („frociaggine“). Poté, co věta unikla do médií, bránili někteří biskupové Františka, že jako Argentinec nejspíš neví, jak moc je italské slovo urážlivé. Vatikán se později omluvil.
„Papež se nikdy nezamýšlel vyjádřit homofobním výrazem a omlouvá se všem, jichž se tento termín, o kterém druzí referovali, dotkl,“ uvedl mluvčí Vatikánu Matteo Bruni.
Faktem je, že papež František dokáže svými výroky překvapit. V dobrém i ve zlém. Nepřesností se v italštině dopustil už několikrát. Řekl například, že mladý muž, který si není jistý svou orientací, by měl vyhledat psychiatrickou péči. Na mysli přitom měl psychologickou pomoc. Termíny totiž často zaměňuje.
Agentura ČTK uvedla, že Vatikán v několika svých dokumentech zakazuje přijímat do seminářů lidi, kteří praktikují stejnopohlavní sex, kteří mají „hluboce zakořeněné homosexuální tendence“ či jsou příznivci gay kultury. Otázkou se zabývají i nová pravidla pro fungování seminářů, která vypracovali italští biskupové. Text ještě Vatikán neschválil. V Itálii katolická církev zaznamenala v posledních desetiletích výrazný pokles zájmu o to, stát se knězem.
Vyvažování různých proudů?
Papežův výrok byl zřejmě překvapením i pro jeho nejbližší spolupracovníky, soudí historik a publicista z Historického ústavu Akademie věd ČR Jaroslav Šebek. „Na druhou stranou lze ocenit jeho sebereflexi a poměrně rychlou omluvu.“
Publicista připomněl, že po svém nástupu se papež vyjadřoval poměrně kriticky – že homosexuálové, kteří působí v církevních funkcích, vytvářejí vzájemné sítě a snaží se i o určité protislužby. Zmiňoval také, že kněží, kteří se nehlásí ke své homosexuální orientaci, jsou pak poměrně snadno vydíratelní.
„Snaží se tedy reagovat na tuto situaci a také čelí poměrně silné konzervativní kritice po celou dobu svého pontifikátu,“ soudí Šebek s tím, že právě nyní má asi konzervativní proud silnější hlas. I vzhledem k tlakům z některých zemí, například afrických. „Papež možná ani nedomyslel hloubku svého výroku a jeho omluva svědčí o tom, že se snaží o nějaké vyvažování pozice,“ domnívá se historik.
