Pandemie ve světě: Policie zatýká řidiče blokující Ottawu, Německo je podle vlády za vrcholem omikronu

Po třech týdnech protestů proti koronavirovým opatřením kanadští řidiči kamionů stále blokují centrum Ottawy a tamní policie začala se zatýkáním. Kvůli stoupajícímu počtu pozitivně testovaných odložily hongkongské úřady volby správce města, které se měly konat na konci března. Počty nakažených stoupají také v Koreji. V Německu naopak podle ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha ustupuje omikronová vlna a už by nemělo hrozit přetížení nemocnic.

On-line přenos

Koronavirus - únor

  • 7:54

    Čína ohlásila přes 1500 nových případů koronaviru, což je její nejvyšší denní údaj. Zpřísňuje opatření, o místo přišel starosta postiženého Ťi-linu.

  • 7:41
    Česko

    Testy v Česku v pátek potvrdily 8365 nových případů covidu-19, o 110 víc než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo se blíží jedné. Mírně stoupl také počet případů podezření na opakovanou nákazu, a to o šest desítek na 1652. Ubylo přitom provedených testů.

  • 7:40

    SOBOTA 12. BŘEZNA

Řidiči kamionů, kteří už téměř tři týdny blokují ulice kanadské metropole Ottawy na protest proti vládním opatřením, v pátek ani přes hrozbu postihů neopouštěli své pozice. Ve čtvrtek večer policie v hlavním městě Kanady spustila operaci s cílem ukončit protest. Shromáždění prohlásila za nezákonné a hrozí tvrdými postihy všem, kdo ulice Ottawy nevyklidí. Někteří účastníci manifestace se dle policistů vzdávají a jsou odváděni do vazby. Už ve čtvrtek večer policie zatkla dva vůdce akce.

Snaha ukončit protest v Ottawě začala ve čtvrtek večer zatčením dvou vůdců akce. Policie ji prohlásila za nezákonnou poté, co kanadský premiér Justin Trudeau v pondělí aktivoval nouzový zákon, jenž poskytuje strážcům zákona dodatečné pravomoci. Velká část centra metropole byla kvůli operaci uzavřená.

„Zákon o nouzovém stavu v Kanadě ještě nikdy nebyl použitý, proto vnáší zmatek do toho, co všechno může obnášet a k jakým krokům může vláda sáhnout,“ upozorňuje Magdalena Fiřtová z katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zmrazení účtů podle ní vnáší nejistotu do kanadské společnosti. 

„Zákon umožňuje zmrazení finančních prostředků a pak jde také o to, že lze použít odtahová vozidla na blokující kamiony. Tyto dva body jsou použitelné díky nouzovému stavu. Ve zbývajících bodech ale policie jedná jako doposud a nemá žádné další pravomoci,“ vysvětluje Fiřtová. 

Kamiony původně vjely do kanadského hlavního města kvůli nesouhlasu s povinností očkovat se proti covidu-19 pro řidiče kamionů mířících do USA. Protestující se nicméně později začali zaměřovat na veškerá protiepidemická opatření a stále častěji se obraceli také celkově proti Trudeauově liberální vládě. 

Proti blokádám, které kromě řidičů kamionů přitáhly i pravicové extremisty či armádní veterány, policie nechtěla ihned zasahovat kvůli obavám z násilností. 

Nahrávám video

V Německu podle ministra zdravotnictví nehrozí přetížení nemocnic

Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach na tiskové konferenci v Berlíně prohlásil, že země překonala vrchol koronavirové vlny omikron a že i přes vysoké počty infikovaných nehrozí přetížení nemocnic. 

Lauterbach ale zároveň varoval, že problémy by mohla způsobit takzvaná skandinávská subvarianta omikronu BA.2, jejíž podíl v zemi roste. Podle Lauterbacha je BA.2 nakažlivější než původní linie omikronu a také zřejmě vyvolává o něco vážnější průběh infekce. „V tuto chvíli nevidím riziko přetížení nemocnic, musíme ale dávat pozor,“ poznamenal.

I přes vysokou nakažlivost omikronu neočekává Lauterbach v nadcházejících dnech prudký nárůst počtů hospitalizovaných. Institut Roberta Kocha za čtvrtek eviduje 220 048 nově nakažených. 

Zástupci institutu rovněž oznámili, že v neděli ze seznamu vysoce rizikových zemí vyškrtnou téměř dvacet států. Ze seznamu tak zmizí například Spojené státy, Británie, Španělsko, Irsko či Indie. Lidem to usnadní cestování. Kdo totiž do Německa přicestuje z vysoce rizikové země a není plně očkovaný, musí zpravidla do karantény, z níž se dostane nejdříve po pěti dnech díky negativnímu testu. 

V Hongkongu odloží správní volby, podle úřadů kvůli pandemii

Kvůli dosud nejvyššímu počtu nakažených koronavirem odložil Hongkong březnové volby správce města. Hlasování úřady přesunuly na 8. května. V pátek to podle listu South China Morning Post (SCMP) oznámila stávající správkyně velkoměsta Carrie Lamová.

„K tomuto rozhodnutí jsme dospěli, protože Hongkong čelí nejzávažnější situaci od chvíle, kdy pandemie před dvěma lety začala. Situace je kritická,“ zdůvodnila Lamová odklad voleb.

Nového správce či správkyni zvolí výbor o 1500 členech, kteří jsou většinou věrní komunistické vládě v Pekingu. Od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu, nebyla volba správce v Hongkongu ani jednou odložena. 

Denní bilance nakažených v Hongkongu v posledních týdnech výrazně vzrostly. Karanténní zařízení hlásí plnou kapacitu a nemocniční lůžka jsou podle úřadů naplněná z 95 procent. Někteří pacienti, včetně těch nejstarších, jsou proto na lůžkách ponecháni venku v deštivém a chladném počasí.

Úřady velkoměsta s více než 7,5 milionu obyvatel za čtvrtek oznámily nových 3629 případů nákazy, 7600 lidí je označeno jako předběžně pozitivních. Koronavirus se v Hongkongu od začátku pandemie prokázal u zhruba 40 tisíc lidí, z nichž jich 240 zemřelo.

„Jedno z opatření, které velmi vážně připravujeme, je povinné univerzální testování. Tak otestujeme všechny v Hongkongu,“ předeslala Lamová. Odmítla však, že by zavedla plošnou uzávěru, podobně jako to nařizují úřady v pevninské Číně.

Jižní Korea hlásí poprvé víc než sto tisíc pozitivně testovaných

Denní přírůstek případů koronaviru v Jižní Koreji poprvé překonal hranici 100 tisíc infikovaných. Rychle se tam šíří varianta omikron, počty úmrtí lidí nakažených koronavirem nicméně zůstávají ve vysoce proočkované zemi relativně nízké.

Jihokorejské úřady v pátek uvedly, že podniky budou moci mít otevřeno o hodinu déle než dosud, tedy do 22. hodiny večerní. Ostatní opatření však zůstanou v platnosti. Setkávat se tak najednou bude moci pouze šest osob, lidé budou muset po přicestování do země ze zahraničí do sedmidenní karantény, dále pak mimo jiné zůstane povinné nošení roušek na veřejnosti.

Celkem se v zemi, kde žije 52 milionů obyvatel, infikovalo koronavirem od vypuknutí pandemie přes 1,75 milionu lidí, z nichž 7283 zemřelo. Za čtvrtek testy nákazu prokázaly u 109 831 lidí a úřady evidují za stejné období 45 úmrtí v souvislosti s covidem-19.

V Japonsku zemřelo nejvíc pacientů s covidem za den od začátku pandemie

Japonsko v pátek oznámilo denní maximum co do počtu úmrtí s covidem-19: 271. Podle veřejnoprávní stanice NHK je to třetí den po sobě, kdy tam počet obětí choroby překonal 200. V únoru japonské úřady zaznamenaly 2446 mrtvých s covidem-19, což je už nyní druhý nejvyšší počet v měsíci od začátku pandemie.

Podle profesora z Kjótské univerzity Hirošiho Nišiury by si omikron mohl od ledna do zhruba poloviny dubna vyžádat přes 4300 životů, většinou lidí starších 80 let. Jejich počet by podle něj mohl být nižší, pokud by země pokročila s posilujícími dávkami vakcín proti covidu-19.

Premiér Fumio Kišida se zavázal urychlit tempo podávání posilujících dávek očkovacích preparátů, které podle dat agentury Reuters zatím dostalo jen 12 procent obyvatel.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...