Pandemie ve světě: Německé kontroly hranic s Českem potrvají minimálně do 3. března, Slovensko má rekordně hospitalizací

Nemocnice na Slovensku zaznamenaly nový rekord v počtu pacientů v souvislosti s koronavirovou nákazou. Země překročila hranici čtyř tisíc hospitalizovaných. Německo bude minimálně do příští středy pokračovat ve stávajících kontrolách na hranicích s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko. Podle evropské komisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové by Německo mělo dbát na to, aby hranice uzavíralo jen v té nejnutnější míře. Velká Británie rozvolňuje, díky tomu tam vzrostl zájem o turistické zájezdy. Ukrajina se dočkala první dodávky vakcín.

Němečtí policisté na hranicích dohlížejí na dodržování karanténních opatření, které Spolková republika uvalila na země považované za oblasti s výskytem nebezpečných variant koronaviru. Česko a velká část Tyrolska je na tomto seznamu od 14. února.

Hraniční kontroly měly původně trvat deset dní. Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer minulý týden ve čtvrtek na inspekci česko-saského hraničního přechodu Breitenau-Krásný Les ale řekl, že hraniční kontroly budou pravděpodobně pokračovat déle. Uvedl, že délka kontrol bude záviset na epidemické situaci v Česku, která se podle něj nemění.

Do Německa nyní z Česka mohou cestovat pouze němečtí občané a lidé, kteří mají v Německu nahlášen pobyt nebo do země cestující z humanitárních důvodů. Takovými důvody jsou pohřeb či péče o člena rodiny. Všichni po příjezdu ale musí do karantény. Výjimku z karantény mají vybraní pendleři, především zdravotníci, pečovatelé či energetici, a také dopravci zboží.

Německo nyní zvažuje zpřísnit kvůli mutacím režim na hranicích s Francií. Ve francouzském departmentu Moselle hraničícím s Německem se v poslední době totiž rychle šíří jihoafrická a brazilská mutace koronaviru.  

V minulosti se ke krokům Berlína ozývaly kritické hlasy z EU. Podle místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase ale není unijní exekutiva s Německem kvůli hranicím v žádném vyhroceném sporu, informovala DPA. „Nejde tu o žádný spor. Jsme v kontaktu a máme čas o tom diskutovat. Jsem si jistý, že z toho vzejde vzájemná dohoda,“ uvedl.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová uvedla, že od Německa očekává, že bude dbát na to, aby hranice uzavíralo jen v té nejnutnější míře. Podle ní je nezbytné, aby přes hranice mohlo proudit zboží a aby se do práce dostali pendleři.

Slovensko eviduje rekordní počet hospitalizovaných

Slovensko překonalo rekordní počet lidí, kteří kvůli pandemii skončili v nemocnici. Přesáhlo už čtyřtisícovou hranici. Aktuálně podle údajů ministerstva zdravotnictví je hospitalizovaných 3963 lidí, z nichž se covid-19 potvrdil u 3723 lidí. Na jednotkách intenzivní péče skončilo 317 pacientů, podporu umělé plicní ventilace potřebuje 348 osob.

Slovenské ministerstvo zdravotnictví už minulý týden upozornilo, že v nemocnicích bylo obsazeno zhruba sedm z deseti lůžek, která zdravotnická zařízení vyčlenila pro pacienty s covidem-19. Ještě menší rezerva, jen několika desítek lůžek, zůstala na odděleních pro nakažené pacienty ve vážném stavu.

List Hospodárske noviny napsal, že ve slovenských nemocnicích již pomáhá armáda. Bratislavě pomoc se zajištěním péče o pacienty s covidem-19 slíbily například Rakousko, Polsko a Rumunsko. Slovensko se už před propuknutím koronavirové nákazy potýkalo s nedostatkem zdravotnického personálu.

Podle premiéra Igora Matoviče se situace v nemocnicích na Slovensku nelepší navzdory zákazu vycházení a dalším omezením, která vláda zavedla před vánočními svátky a které následně zpřísnila. Odborníci opakovaně upozornili, že k takzvanému lockdownu přistoupily úřady pozdě a že v zemi také řádně nefunguje kontrola karanténních opatření.

Ukrajina se dočkala první dodávky vakcín

Po sérii zpoždění a silné kritice na adresu ukrajinských úřadů se Ukrajina dočkala první dodávky vakcíny proti covidu-19. Půl milionu dávek vakcíny AstraZeneca vyrobených v Indii a prodávaných pod názvem Covishield dorazilo ráno na kyjevské letiště Boryspil, sdělilo ukrajinské ministerstvo zdravotnictví agentuře AFP. V zemi se zatím nakazilo koronavirem přes 1,3 milionu lidí.

„Očkování zahájíme co nejdříve,“ slíbil na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož ministr zdravotnictví osobně navštívil Indii, aby na zásilku dohlížel. Podle listu Ukrajinska pravda jde o dodávku postačující pro očkování čtvrt milionu lidí. Účinnost této vakcíny se přitom pohybuje mezi 62 a 90 procenty, podle dávkování. 

Bývalá sovětská republika s přibližně 40 miliony obyvatel je jednou z nejchudších zemí Evropy, zmítá jí navíc vnitřní konflikt. Proruští separatisté, kteří ovládají část východní Ukrajiny, 1. února oznámili, že začali očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Kyjev naopak zakázal používání ruských vakcín na území pod ukrajinskou kontrolou.

Velká Británie rozvolňuje

Odlišná situace je ve Velké Británii. Výrazně tu ubylo hospitalizací mezi očkovanými, ukazují studie. Podle tamních médií už pandemie v ostrovní zemi polevuje. V pondělí představila britská vláda plán na postupné uvolnění koronavirových restrikcí.

Zákaz mezinárodního cestování potrvá nejméně do 17. května, přesnější postup ohledně cestování chce kabinet zveřejnit 12. dubna. S příjezdem britských turistů bez nutnosti karantény však musí souhlasit i vlády v cílových destinacích.

Poslední fází postupného uvolňování bude 21. června 2021 otevření klubů a povolení hromadných akcí – ačkoliv britská vláda opakovaně zdůraznila, že uvolňování se bude řídit aktuálními statistikami, nikoliv kalendářem.

Díky rozvolňování ve Spojeném království prudce stoupnul počet rezervací mezinárodních dovolených a letenek. S odvoláním na letecké společnosti a cestovní kanceláře o tom informoval zpravodajský server BBC.

Největší britský pořadatel zájezdů TUI Group přes noc zaznamenal navýšení poptávky po zahraničních dovolených o 500 procent. Nízkonákladové aerolinky EasyJet v porovnání s minulým týdnem zaznamenaly o 337 procent více rezervací letenek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skotsko ohlásilo plán odchodu z lockdownu

I Skotsko, jedna ze zemí Spojeného království, ohlásilo postupný odchod z koronavirové karantény. Odehrávat se bude ve třech etapách. Poslancům parlamentu v Edinburghu to oznámila skotská premiérka Nicola Sturgeonová.

Podle ní se všichni žáci na základních a někteří na středních školách vrátí k prezenční výuce 15. března. Od tohoto data se budou také moci setkávat ve venkovních prostorách čtyři lidé ze dvou domácností.

V další fázi, která nastane 5. dubna, se dál uvolní omezení spojená s vycházením. O tři týdny později pak začne platit nový systém etapovitého rozvolňování, který vláda zveřejní v polovině března. Sturgeonová na rozdíl od Johnsona zatím neoznámila termín, kdy budou moci lidé opět jezdit na dovolenou či pořádat hromadné akce.

Maďarsko ve středu začne jako první země v Evropské unii očkovat vakcínou proti covidu-19 od čínského výrobce Sinopharm. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na facebookové stránky maďarské vlády. Maďarský regulační úřad tento preparát nedávno schválil pro nouzové použití, aniž čekal na doporučení od Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA).

Island, který má velmi nízké počty nových případů koronavirové infekce, povolí od středy setkání až 50 lidí místo dosavadních 20. Na sportovní utkání, do divadel a kin bude vpuštěno až dvě stě sedících diváků za předpokladu, že mezi sebou budou dodržovat alespoň jednometrové mezery. Oznámila to podle agentury DPA islandská ministryně zdravotnictví Svandís Svavarsdóttirová.

Izraeli se začal obnovovat veřejný život a to díky novince –⁠ takzvanému zelenému pasu. Ten je potvrzením toho, že se dotyčný nechal očkovat. Díky tempu vakcinace mají v zemi nárok na zelený pas miliony lidí.

Nahrávám video
Události: Rozvolňování v Izraeli
Zdroj: ČT24

Polsko prožívá začátek třetí vlny pandemie. Za pondělí v zemi přibylo více než 6300 případů, což je zhruba o dvacet procent víc, než tomu bylo minulý týden. Zároveň začínají růst čísla nakažených v nemocnicích. Polsko proto mění podmínky pro vstup do země.

Řecku stávkovali a demonstrovali lékaři kvůli zhoršeným pracovním podmínkám, jež panují v posledních měsících v tamních nemocnicích. Zdravotníci po řecké vládě požadují, aby zaměstnala v nemocnicích více personálu, uvedla agentura Reuters. 

Venezuelská vláda a opozice se dohodly na financování nákupu vakcín proti covidu-19 skrze program Světové zdravotnické organizace (WHO) Covax. Preparáty budou zaplaceny prostředky, které byly Venezuele zmrazeny v zahraničí v rámci sankcí proti vládě Nicoláse Madura. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na poradce pro zdravotnictví venezuelského opozičního vůdce Juana Guaidóa. Uvolnění prostředků musí posvětit také americké úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...