Pacienti umírají na chodbách, poukazují britské zdravotní sestry na krizi nemocnic

Britský zdravotní systém NHS je dlouhodobě přetížený. Nevalnou pověst tamního zdravotnictví zhoršují svědectví ze strany unie ošetřovatelského personálu. „Pacienti umírají na nemocničních chodbách, kde je dlouhé hodiny nikdo neobjeví, zatímco jiným pacientům, kteří utrpí infarkt, nelze poskytnout pomoc kvůli přeplněným chodbám,“ píše se mezi jiným v rozsáhlé zprávě, o které nedávno informovala britská média.

Royal College of Nursing (RCN) ve své 460stránkové zprávě zmiňuje řadu příkladů nevhodného přístupu k pacientům v Británii.

„Pacienti umírali na vozících a židlích na chodbách a v čekárnách,“ cituje ze zprávy například list The Guardian. A přidává z ní i další zjištění: „Pacientům jsou podávány léky, nitrožilní infuze a v jednom případě i transfuze krve na chodbách, které jsou studené, hlučné a příliš stísněné na to, aby umožnily přítomnost blízkých osob.“ Popisuje také situaci, kdy zdravotní sestra musela říct na chodbě pacientovi, že umírá, zatímco kolem ní vozili další pacienty a křičeli příkazy. Zmiňuje také až neuvěřitelný postřeh, že nedostatek místa vede k tomu, že pacienti jsou ošetřováni rovněž ve skladech, na parkovištích, v kancelářích, a dokonce i na toaletách. Zpráva vychází ze svědectví více než pěti tisíc britských zdravotních sester, doplnil k tomu britský list.

Dodal, že podle zprávy je na chodbách nemocnic ve Spojeném království ošetřováno tolik pacientů, že v některých případech těhotné ženy potratí mimo oddělení, zatímco jiní pacienti si nemohou přivolat pomoc, protože nemají k dispozici zvonek, a jsou vystaveni „zvířecím podmínkám“.

Stav, kdy pacienti umírají v čekárnách, pak vedl jednu zdravotní sestru k prohlášení, že britský veřejně financovaný zdravotní systém NHS není „o nic lepší“, než co je v rozvojovém světě, doplňuje ze zprávy BBC.

Ta pak zmiňuje i otřesné příběhy, kdy jsou starší pacienti ponecháni celé dny na židlích nebo nuceni trávit hodiny v chodbě na lůžku v zašpiněném oblečení. Objevily se také případy, kdy je na chodbách necháno dvacet až třicet pacientů v péči jedné sestry a jednoho asistenta. Jedna zdravotní sestra pak podle BBC zmiňuje, že péče na chodbě už se stala setrvalou. „Pacienti (tam) nemají důstojnost a péči, kterou by měli mít. Upřímně řečeno, láme mi to srdce,“ dodala k tomu.

Britský ministr zdravotnictví viní éru konzervativců

Zpráva byla zveřejněna v době, kdy byl labouristický ministr zdravotnictví a sociální péče Wes Streeting nucen v Dolní sněmovně obhajovat výsledky vlády v oblasti NHS. Debata se týkala letošní zimy – v posledních týdnech bylo mnoho nemocnic přetíženo, uvedl k tomu list The Guardian.

Streeting reagoval na kritiku konzervativců prohlášením, že péče na chodbách „se v nemocnicích NHS normalizovala za předchozí vlády, je nebezpečná, nedůstojná, je krutým důsledkem čtrnácti let selhání NHS a já jsem odhodlán ji poslat do historie“. Labouristé loni vyhráli parlamentní volby a ukončili tak více než dekádu dlouhou éru konzervativců.

Streeting však také poslancům řekl, že ukončení péče na chodbách je sice ambicí vlády, ale „nemohu a nebudu slibovat, že v příštím roce nebudou pacienti ošetřováni na chodbách“. Bude podle něj trvat nějakou dobu, než napraví „škody, které byly napáchány na našem NHS“.

Premiér představil reformu přetíženého systému

Britský premiér Keir Starmer letos počátkem ledna představil plán vládní reformy přetíženého státního zdravotního systému NHS. Slibuje si od něj například zkrácení čekacích lhůt. Na ošetření v zemi čeká 7,5 milionu lidí. Podle Starmera komunitní diagnostická centra a větší využití soukromého sektoru tento počet během následujícího roku pomohou snížit o téměř půl milionu.

Starmerova labouristická vláda, která je u moci od minulého července, se zavázala oživit přetížený NHS. Do roku 2029 chce dosáhnout toho, aby 92 procent pacientů mohlo navštívit lékaře do osmnácti týdnů od získání doporučení. V současnosti čtyři z deseti lidí čekají déle.

Britský lídr slíbil novou éru pohodlí v oblasti zdravotní péče. Označil komunitní diagnostická centra za „převratnou změnu“ a slíbil, že jich bude více, stejně jako přislíbil sedmnáct nových nebo rozšířených chirurgických center. Diagnostická centra budou otevřená sedm dní v týdnu, dvanáct hodin denně, uvedl premiér. Podle něj zařízení ročně umožní 440 tisíc testů a diagnostických snímků navíc.

Plán vlády také počítá s větším zapojením privátního zdravotnictví. To je v Británii tradičně zdrojem sporů. Někteří se obávají, že pronikání soukromých poskytovatelů oslabí službu NHS, která je financována z veřejných zdrojů. „Vím, že některým lidem se to nebude líbit, ale neomlouvám se za to,“ řekl Starmer s tím, že změna je naléhavá. „Nemám zájem dávat přednost ideologii před pacienty,“ doplnil.

Neutěšený stav britského zdravotnictví

Americký list The New York Times loni v září citoval ze zprávy, kterou si Starmer nechal zpracovat po svém nástupu do funkce. NHS je podle ní „v kritickém stavu“. Zpráva poukazuje na dlouhé čekání na ošetření, rozpadající se nemocnice, pacienty s duševním onemocněním v „celách zamořených škůdci“ či mnohem menší počet skenerů magnetické rezonance než ve srovnatelných zemích.

List zmínil, že podle průzkumů veřejného mínění byl neutěšený stav NHS hlavním důvodem, proč mnoho lidí loni v červenci volilo Labouristickou stranu. V roce 2023 spokojenost Britů se státním zdravotním systémem NHS klesla na rekordně nízkou úroveň. „V tom roce bylo se stavem veřejného zdravotnictví spokojeno 24 procent Britů. To je o pět procentních bodů méně než v předchozím roce a nejnižší úroveň zaznamenaná od roku 1983, kdy byli lidé poprvé dotazováni,“ vyplývalo z průzkumu. Mezi hlavní problémy patřily dlouhé čekací lhůty na zákroky a nedostatek personálu.

Zpráva však podtrhovala rozsah úkolu, který před vládou stojí, tedy oživit systém zdravotní péče. Ten se podle zprávy zpracované na objednávku nové vlády ocitl po letech nedostatečných investic a administrativních zásahů ve spirále úpadku a stále trpí následky covidové pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...