Ostře sledovaný summit v Helsinkách: Trump chce s Putinem probírat vměšování do voleb i Krym

Nahrávám video
Události: Americko-ruské vztahy komplikuje hned několik témat
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump se rok a půl po nástupu do funkce poprvé sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na oficiálním summitu. Ostře sledované setkání, kterému předcházela společná snídaně Trumpa s finským prezidentem, se uskuteční v Helsinkách. Vrcholné setkání ale vyvolává v USA i v západním světě jisté kontroverze. Prezident totiž podle komentátorů podává ruku Putinovi, který je obviňován z autoritářských snah a protizápadních postojů, a zároveň ostře kritizuje tradiční americké spojence. Samotný Trump však kritiku odmítá a ještě před schůzkou hodnotí jako geopolitické vítězství samotný fakt, že se summit vůbec koná.

  • Ačkoli setkání v Helsinkách bude prvním oficiálním summitem Putina a Trumpa, oba prezidenti se už v minulosti setkali. První schůzka proběhla loni v červenci na okraj summitu skupiny G20 v Hamburku, druhá potom loni v listopadu během jednání zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ve Vietnamu.

Zda je Putin přítel, nebo nepřítel, Donald Trump podle svých slov zatím neví. Před odletem do Evropy, kde se mezitím zúčastnil summitu NATO a absolvoval pracovní návštěvu Británie, prohlásil, že ruský prezident je zcela jistě konkurent. I tak ale označil nadcházející setkání s šéfem Kremlu za nejsnadnější část svého evropského turné.

V pondělí ráno nicméně na sociální síti Twitter napsal, že vztahy Spojených států a Ruska jsou velmi špatné. „Náš vztah s Ruskem NIKDY nebyl horší kvůli mnoha letům bláznovství a hlouposti USA a nyní – zmanipulovanému honu na čarodějnice,“ napsal šéf Bílého domu, který honem na čarodějnice běžně označuje vyšetřování údajného vměšování Ruska do předloňských prezidentských voleb v USA.

V jednom z tweetů prezident kritizoval svého předchůdce Baracka Obamu, který se podle něj v roce 2016 domníval, že prezidentské volby vyhraje demokratka Hillary Clintonová, „a tak když byl informován FBI o ruském vměšování, řekl, že se to nemůže stát, že to není nic moc velkého a NIC s tím neudělal“.

„Když jsem vyhrál já, stalo se to velkým problémem a zmanipulovaným honem na čarodějnice, který vedl Strzok,“ dodal Trump s odkazem na Petera Strzoka, agenta FBI a bývalého člena týmu zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Řada republikánských politiků obviňuje Strzoka ze zaujatosti vůči prezidentovi.

Průlom se nečeká

Skutečný průlom ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem ruští ani američtí představitelé neočekávají. Vlivný ruský senátor Alexej Puškov považuje vrcholnou schůzku za uznání Ruska jako mocnosti, jejíž zájmy Spojené státy nemohou přehlížet. „Washingtonu dlouho trvalo, než to pochopil, ale nakonec se tak stalo,“ poznamenal.

Sám Trump ostatně v neděli prohlásil, že od summitu nemá přehnaná očekávání. Zároveň ale ujistil, že nic špatného se nestane. „Nic zlého z toho nevzejde, možná se dočkáme něčeho dobrého,“ dodal v rozhovoru pro CBS News. Zároveň opět obhajoval své rozhodnutí setkat se s Putinem. 

K nadcházejícímu summitu se totiž staví kriticky i část Trumpových republikánů. Američtí demokraté, pro které je Trump symbolem morálního úpadku země, pak upozorňují, že je Trump příliš vstřícný vůči k zemím, které mají s USA napjaté vztahy. 

Trump plánuje, že se s Putinem nejprve setká mezi čtyřma očima, později se k prezidentům připojí další členové delegace a summit vyvrcholí společným pracovním obědem. Chce tak očividně zopakovat formát červnové schůzky se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, kterou označil za mimořádný úspěch zajišťující bezpečnost v regionu. 

Senátoři kritizují ruské angažmá na Ukrajině i v Sýrii

Arizonský republikánský senátor Jeff Flake chce podobně jako demokrati, aby Trump Putinovi řekl, že je ruská okupace ukrajinského autonomního poloostrova nelegální. A Trump ujišťoval, že chce s Putinem téma Ukrajiny probírat. Kreml dal ale předem na vědomí, že o Krymu diskutovat nehodlá, neboť poloostrov považuje za nedílnou součást Ruské federace.

Republikáni ale nečekají, že by teď Trump s ruským prezidentem otázku Ukrajiny vyřešil – soustředit se podle nich mají na témata, kde se mohou dohodnout. „Vedoucí představitelé spolu musí být schopni mluvit a hledat společné zájmy. Velmi úzce můžeme spolupracovat například v boji proti terorismu,“ dodává republikánský senátor za Texas John Cornyn. 

Podle republikánského senátora by měl také Trump svému ruskému protějšku sdělit, že ruské aktivity v Sýrii škodí mírovému procesu. Flake prohlásil, že američtí spojenci v regionu se obávají toho, na čem se Trump s Putinem dohodne. Dodal, že on s nimi takové obavy sdílí.

Flakeův kolega ze Senátu USA Bob Corker poukázal na to, že Trumpův postup vůči Rusku vyvolává u amerických přátel v regionu otázky o aktuální důvěryhodnosti amerického partnerství. „Bojím se, že udělá ústupky týkající se Ukrajiny a Krymu. A další obavy se týkají ústupků v bezpečnosti zajišťované Severoatlantickou aliancí v Pobaltí,“ dodává demokratický senátor za Maryland Ben Cardin.

Ruské stíhačky na jedné ze syrských základen
Zdroj: Reuters

Trump: Nechceme, aby se někdo pletl do voleb

Kontroverze před schůzkou vyvolávají i Trumpova slova, jimiž ocenil Putinovy státnické schopnosti. V minulosti také prohlásil, že ruskému prezidentovi věří, když říká, že se Moskva nevměšovala do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Za to sklidil Trump v USA kritiku.

Právě téma voleb, jejichž pozadí kvůli ruské roli objasňuje zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, chce s Putinem probírat. „Nechceme, aby se někdo pletl do voleb,“ říká nyní Trump.

Trumpův někdejší štáb je pod Muellerovým drobnohledem, vyšetřovatel totiž prověřuje, zda někteří jeho členové nebyli v kontaktu s Ruskem. Trump takovéto vazby odmítá a vyšetřování označuje za hon na čarodějnice. 

Donald Trump hodlá s Vladimirem Putinem mluvit i o omezení jaderných zbraní. Podle amerických komentátorů je ale velmi nepravděpodobné, že by prezidenti už na jednání ve Finsku dohodli konkrétní postup.

Moskva by ráda slyšela pozvánku k návratu mezi G8

Rusko podle zpravodaje ČT Miroslava Karase čeká na navázání dobrého osobního kontaktu mezi oběma prezidenty a na to, že Trump bude Putina, který Rusko dovedl mezi mocnosti, plácat po zádech. 

Úspěchem by prý bylo, kdyby Trump Putinovi oznámil, že se Rusko může vrátit do G8, tedy skupiny nejvlivnějších zemí světa. Z ní bylo vyloučeno kvůli anexi Krymu a zapojení do ukrajinského konfliktu.

Moskva od summitu čeká hlavně to, že se obě hlavy státu setkají, budou spolu hovořit a domlouvat se. Kreml dokonce oznámil, že na nějaké společné prohlášení není ještě čas. 

Finská policie přijala kvůli summitu přísná bezpečnostní opatření a dočasně obnovila také kontroly na svých hranicích i pro obyvatele schengenského prostoru. V Helsinkách jsou totiž nahlášené demonstrace odpůrců Donalda Trumpa i Vladimira Putina. Zároveň se ale shromáždili i příznivci amerického prezidenta.

Ve finské metropoli se v minulosti několik podobných setkání konalo. V roce 1975 se tam sešel americký prezident Gerald Ford se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem, v roce 1990 prezident USA George Bush starší s prezidentem SSSR Michailem Gorbačovem a v roce 1997 americký prezident Bill Clinton se svým ruským protějškem Borisem Jelcinem.

  • 30. července až 1. srpna 1975:  V Helsinkách se konala třetí fáze Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), která skončila 1. srpna 1975 podpisem Závěrečného aktu nejvyššími představiteli 33 evropských států, USA a Kanady. Konferenci předcházela horečná několikaletá jednání mezi oběma znepřátelenými bloky studené války, vedenými Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. Vůdci obou velmocí, Leonid Brežněv a Gerald Ford, se během konference několikrát sešli a podle zápisů se jednání konala v uvolněné atmosféře.
  • 9. září 1990: V Helsinkách se konal sovětsko-americký summit za účasti prezidentů George Bushe a Michaila Gorbačova, jehož hlavním tématem byla krize v Perském zálivu. Byla to třetí schůzka Bushe s Gorbačovem.
  • 20. až 21. března 1997: V Helsinkách se konal rusko-americký summit za účasti prezidentů Billa Clintona a Borise Jelcina. Summit vedl mimo jiné k podepsání prohlášení o odzbrojení, likvidaci chemických zbraní, hospodářských vztazích a evropské bezpečnosti. Na summitu se také řešilo chystané rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o bývalé sovětské satelity, proti čemuž Moskva razantně protestovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 18 mminutami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
18:18Aktualizovánopřed 19 mminutami

Stav velryby uvázlé na mělčině v zátoce v Německu se dle vědců zhoršil

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil, informovali vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
11:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 17 hhodinami
Načítání...