Okupovaný Doněck čelí krizi kvůli nedostatku vody

Ruskem okupovaný Doněck a Mariupol sužuje vážný nedostatek vody. Její dodávky jsou nedostatečné, bývá často nekvalitní a situaci neulehčují ani vysychající vodní nádrže v Doněcké oblasti. Situaci měl napomoci ruský vodovod Don–Donbas, ten však očekávání nenaplnil a hlavní zúčastněný v projektu byl zatčen za přijímání úplatků, mimo jiné od společnosti, která potrubí stavěla.

Okupovaný Doněck a Mariupol, kdysi průmyslová centra Ukrajiny, čelí v poslední době, stejně jako menší města v jejich okolí, akutnímu nedostatku vody. Z kohoutků teče jen několik hodin, a to ani ne každý den. Celé čtvrti se tak uchýlily k taktikám přežití, jako je nošení vody v kbelících a sbírání dešťové vody, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Na konci července zveřejnily prokremelské telegramové kanály otevřený dopis ruskému vůdci Vladimiru Putinovi podepsaný obyvateli okupovaného Doněcku. „Doněck nemá stabilní dodávky vody od roku 2022,“ stojí v dopise. „Nyní k nim dochází jednou za tři dny, někdy i méně.“

V Mariupolu je situace jen o něco lepší. Tam je voda údajně dodávána každé dva dny, ale obyvatelé tvrdí, že tento harmonogram není často dodržován, doplňuje RFE/RL.

Nekvalitní dodávky vody

„Za posledních osm dní jsme měli vodu jen čtyři hodiny. Byla oranžová,“ sdělila Olha, která žije ve městě Jenakijeve nedaleko Doněcku. Podle dalšího místního obyvatele je voda cítit rzí a odpadními vodami. „Ale stále za ni platíme, jako by byla čistá a pitná,“ citovala ho RFE/RL.

Voda je do Doněcké oblasti dovážena také cisternami. Do samotného Doněcku na konci července přijely cisterny s vodou údajně až z Moskvy. „Sedmdesát pět cisteren z Moskvy, vyslaných do DLR na přímý rozkaz prezidenta Vladimira Putina, již dorazilo,“ napsal šéf okupované Doněcké oblasti Denis Pušilin, přičemž použil zkratku pro samozvanou „Doněckou lidovou republiku“, poznamenává list The Moscow Times. DLR byla separatisty vyhlášena v roce 2014, většina zemí světa tento loutkový kvazistát neuznává.

I Pušilin však přiznal, že „situace s vodními nádržemi se blíží kritickému stavu“ s tím, že dlouhodobé řešení přijde podle něj až poté, co Rusko dobude Slavjansk, jedno z hlavních měst v Doněcké oblasti pod kontrolou Ukrajiny, a dostane se k původnímu zdroji kanálu.

Od roku 2014 do roku 2022, tedy po dobu osmi let, navzdory ostřelování Donbasu, totiž proudila do Doněcku voda z ukrajinského území kanálem Severní Doněc – Donbas. V roce 2022, kdy Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, byl kanál zničen, píše server Current Time (CT).

Vysychající nádrže

V roce 2022 začaly okupační úřady spotřebovávat vodu z rezervních vodních nádrží, kterých bylo v té době v regionu poměrně dostatek. Nyní se však již voda vyčerpala, tvrdí CT.

Satelitní snímky, které zkoumala ruskojazyčná odnož BBC, odhalují alarmující pokles hladiny v hlavních vodních nádržích na Donbase, který zahrnuje Doněckou a Luhanskou oblast, včetně těch, které zásobují Doněck a Mariupol.

Devět z deseti sledovaných nádrží se od roku 2021 výrazně zmenšilo, píše RFE/RL s tím, že k odpařování již vysychajících nádržích navíc nyní dále přispívají vysoké teploty.

Problémový projekt Don–Donbas

Moskva tak po získání kontroly nad částmi regionu musela přijít s alternativním řešením problému. Měl se jím stát vodovod Don–Donbas, tedy 194 kilometrů dlouhý systém dvou potrubí přivádějící vodu z řeky Don poblíž ruského města Rostov na Donu.

Projekt byl dokončený v polovině roku 2023, očekávání nicméně nesplnil a stal se navíc předmětem skandálu. Vodovod Don–Donbas totiž řídil Timur Ivanov, tehdejší náměstek ruského ministra obrany, který byl v dubnu 2024 zatčen za přijímání obrovských úplatků, mimo jiné od společnosti, která potrubí stavěla, informuje RFE/RL.

Zpronevěřeny byly miliardy rublů a „voda stále neteče“, tvrdí bývalý šéf Mariupol TV Mykola Osyčenko pro CT.

Současná situace je však dle BBC „dědictvím minulosti“, a to včetně silně opotřebovaného vodovodního systému. Například v Kirovském rajonu v Doněcku, kde bylo nedávno hlášeno další protržení potrubí, je podle oficiálních údajů tato infrastruktura opotřebovaná téměř na sto procent.

Významné ztráty vody kvůli staré síti pak nebyly plně zohledněny při stavbě vodovodu Don–Donbas a nyní jsou potřeba neustálé opravy, dodává BBC.

Stížnosti od kremelských podporovatelů

S prohlubující se krizí se proti místním úřadům obrací i loajální proruské hlasy, uvádí list Obozrevatel. „Projektovaných 288 až 300 tisíc kubických metrů denně pokrývá sotva polovinu denní spotřeby vody aglomerace Doněcku a okolí a k většině odběratelů centralizovaných sítí se voda prostě nedostane,“ uvedl bývalý ukrajinský poslanec a vůdce separatistů z roku 2014 Oleh Carov. Podle Pušilina vodovod pokrývá sotva třetinu.

„V Doněcku je voda jednou za tři dny. Není možné spláchnout záchod. Běžná věc: obyvatelé Doněcku dávají do záchodu sáčky. Ti normální tyto sáčky vyhazují do odpadků. Ostatní je vyhazují pod okna,“ stěžoval si dále Carov na Telegramu.

„Region zůstal na pokraji úplného vodního kolapsu: průmyslové podniky sotva fungují, elektrárně Zujivska hrozí odstavení,“ napsal také Carov dle listu Obozrevatel. V drůbežárně ve městě Rozivka navíc kvůli přerušení dodávek vody uhynulo mnoho ptáků, dodává RFE/RL.

Carovovu výpověď doplnila i zaměstnankyně doněckého propagandistického vydavatelství „Bloknot“ Julia Skubajeva. „Doněck je bez vody ne proto, že mraky na obloze zapomněly spustit déšť. Ale proto, že projektanti, úředníci a dodavatelé zapomněli zapojit mozek. Není to sucho. Je to výsledek systematického odmítání strategického myšlení ze strany státu. Je to korupce, lhostejnost, hloupost a absence politické vůle. (...) Nikdo nechce upřímně přiznat: voda není proto, že ji není odkud vzít. Ale proto, že ji buď vypustili, nebo ukradli,“ prohlásila.

Osyčenko pro Current Time podotkl, že k obnovení dodávek vody do regionu je nutné zastavit boje. „A bez miliard dolarů, které je nyní nutné do toho investovat, to nelze nijak vyřešit,“ uzavřel.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...