Vodní nádrž

V přístupu k suchu a reakci na klimatické změny často řešíme jednotlivosti a nevidíme problém komplexně, prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s odborníky. Dle něj nepomůže jen stavět vodní nádrže, ale je třeba dělat celou řadu opatření. Pavel s první dámou Evou v úterý uspořádal v Lánech setkání k tématu životního prostředí. Diskuse se měla zaměřit i na význam vědeckého poznání a na to, jak ho srozumitelně přibližovat veřejnosti.

Česko musí podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) reagovat na sucho kombinací menších zásahů v krajině, výstavby vodních nádrží i legislativních změn. Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v Událostech, komentářích zdůraznil potřebu změn v zemědělství, zatímco exministr zemědělství Petr Bendl (ODS) mluví o zadržování vody v půdě. Hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec a exministr životního prostředí (ANO) míní, že je nutné provádět všechna opatření současně a počítat s tím, že řešení sucha potrvá dekády. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.

Kvůli vysokým teplotám a dlouhotrvajícímu suchu chybí na některých místech voda v potocích a řekách. V Povodí Moravy má zároveň většina nádrží přibližně o třetinu méně vody, než odpovídá běžnému stavu. V období sucha přitom tyto nádrže uvolňují vodu ze svých zásob, aby zlepšily průtoky v řekách. To je nyní stále větší problém.

V Novém Vrbnu na Opavsku hoří les. Kvůli požáru musel být vyhlášen třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Hoří na ploše přibližně 27 hektarů. Na místě zasahuje speciální technika. Zásah komplikují vysoké teploty a především vítr, kvůli kterému se oheň už rozšířil i na přilehlé strniště. Na místě přes den zasahovalo 150 hasičů, požár se jim stále nepodařilo lokalizovat.

Stav Dyje se po problémech s nedostatkem kyslíku zlepšuje, riziko ale podle odborníků trvá. Podle ekologa Kryštofa Chytrého by mohlo omezit množství sinic a tlející biomasy zprůtočnění alespoň části Novomlýnských nádrží a obnova říční krajiny. Ředitel pro správu povodí z Povodí Moravy Antonín Tůma to odmítá, tvrdí, že vypuštění nádrží není technicky ani z bezpečnostního hlediska možné a ohrozilo by jejich protipovodňovou i vodohospodářskou funkci. O problému diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Situace na řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi je kritická. Na výpusti ze Staré Dyje do Dyje se nachází zhruba 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Hynou kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají výrazně přemnožené sinice. Ty se dostávají do toku níže právě z nádrží. V průběhu pátku dochází k jejich odstraňování. Odborníci mezitím volají po vypuštění přinejmenším dolní nádrže. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) není proti.

V řece Dyji pod vodní nádrží Nové Mlýny v noci na pondělí znovu klesla koncentrace kyslíku na nulu. Podle rybářů zatím uhynulo zhruba sto kilogramů ryb. Vodohospodáři vytvářejí rybám únikové cesty a hasiči provzdušňují vodu nad jezem v Břeclavi, kde je situace nejhorší. Včasný zásah masivní úhyn prozatím odvrátil, vyhráno ale ještě není. „Vodní elektrárny jsou vypnuté, manipulace probíhají, takže umožňujeme rybám, aby unikaly dál po toku, případně proti vodě, kde kyslík mají,“ uvedla technicko-provozní ředitelka Povodí Moravy Marie Kutílková. Masa sinic se po řece šíří už několik dní od Novomlýnských nádrží dál na jih. Problém není jen v hlavním korytu řeky, ale i v těch vedlejších. Mrtvé ryby plavou například v Zámecké Dyji. Riziko podle vodohospodářů potrvá celé prázdniny.

Po útoku ukrajinských sil na přehradu nedaleko ruského města Bělgorod z ní prosakuje voda, která zaplavuje okolí. Podle médií poškození přehrady pocítí ruské jednotky, které útočí v sousední Charkovské oblasti. Některé z jejich pozic v okolí města Vovčansk tak byly fakticky odříznuty od hlavních invazních sil. Sobotní útok potvrdil o den později velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. Obě válčící strany proti sobě v noci na pondělí vyslaly další bezpilotní letouny.

Přemnožení invazivního vodního salátu na největší salvadorské přehradě ohrožuje klíčový zdroj energie v zemi. Tato plovoucí rostlina, jejíž růst urychluje znečištění, dusí původní vegetaci a ucpává vodní cesty. Místní úřady a obyvatelé pracují na odstraňování tisíců tun této rostliny. Nádrž ve městě Suchitoto je zároveň domovem pro mnoho stěhovavých ptáků a vodních živočichů, kteří jsou tak v ohrožení.

Ruskem okupovaný Doněck a Mariupol sužuje vážný nedostatek vody. Její dodávky jsou nedostatečné, bývá často nekvalitní a situaci neulehčují ani vysychající vodní nádrže v Doněcké oblasti. Situaci měl napomoci ruský vodovod Don–Donbas, ten však očekávání nenaplnil a hlavní zúčastněný v projektu byl zatčen za přijímání úplatků, mimo jiné od společnosti, která potrubí stavěla.

Sucho postupující Českem je vidět už na nádrži Orlík, kde výrazně klesá hladina několik dní v řadě – od pondělí o půl metru. Uzavírá se tak plavební komora Kořensko u Týna nad Vltavou. Vodohospodáři už totiž nemůžou garantovat bezpečnou hloubku pro všechny lodě.

Koncentrace toxického benzenu, který unikl při havárii cisteren na konci února v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, již v tamním jezeře klesla pod povolený limit, vyplývá z informací hustopečských rybářů. Poslední březnový den byly tyto hodnoty překročeny čtyřnásobně až pětinásobně. Nejvýraznější rozdíl je patrný z výsledků na břehu jezera nejblíže k místu havárie, kde jsou již postaveny kovové zábrany, které neumožňují mísení vod.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původní odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření, uvedla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Parné počasí i přívalové deště zhoršují vodu v některých přírodních koupalištích. Na Vysočině hygienici vyhlásili zákaz na dvou místech – na vodní nádrži Sedlice a rybníku Ředkovec u Broumovy Lhoty na Havlíčkobrodsku. Lidem za ignorování omezení pokuta nehrozí, do vody ale vstupují na vlastní nebezpečí a s rizikem zdravotních potíží.

Invazní rostliny u Nových Mlýnů na Břeclavsku začala spásat trojice vodních buvolů. Pomohou tím revitalizovat lokalitu, která je nežádoucími rostlinami postižená. Vodní buvoli jsou podle řešitelky projektu Marie Kotasové Adámkové pro revitalizaci dotyčné lokality velice vhodným druhem, protože mají rádi monokulturu rákosu a na rozdíl od jiných druhů hospodářského dobytka mohou pobývat i na hodně podmáčených plochách.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

Rekreanti u vodních nádrží v Česku často komplikují práci vodních záchranářů. Jde sice o drobnost, záchranáře ale stojí spoustu času. Lidé na ně totiž mávají, čímž je matou. Právě mávající člověk je totiž zpravidla ten, který záchranářům ukazuje místo, kde mají první pomoc poskytnout.

Stále víc evropských států se už na jaře potýká s vytrvalým suchem. Po Itálii se o letošní úrodu obává i Španělsko. Část farmářů zasetou úrodu rovnou odepsala, další váhají, jestli se mají za současné situace pokoušet zasít například kukuřici, rýži nebo vojtěšku. V ohrožení se tak kvůli nedostatku krmiva ocitnou i chovatelé dobytka. Sucho pociťují rovněž na francouzských vinicích či v rakouských Alpách.

Francií zmítají další protesty – vedle hlasitých nepokojů kvůli důchodové reformě se na západě země vzbouřily tisíce lidí proti plánované výstavbě vodní nádrže. Aktivisté proti ní protestují už několik měsíců, o víkendu se tvrdě střetli s bezpečnostními složkami. Minimálně devětadvacet policistů a sedm demonstrantů utrpělo zranění. Vláda mluví o neomluvitelném násilí a radikalizaci.

Je polovina prázdnin a záchranáři už zasahovali u stovky závažných případů tonutí. Přes třicet lidí zemřelo, další mají vážné následky. Více výjezdů než loni evidují v Jihomoravském nebo Královéhradeckém kraji, zejména k dětem. Mezi nejčastější příčiny patří přecenění sil, vdechnutí vody i alkohol.