OECD kvůli celní politice zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na 3,1 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky – na letošní rok na 3,1 procenta a na příští rok na tři procenta. Zdůvodňuje to především novou celní politikou Spojených států, kterou zahájila administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Ta se setkala s odvetnou reakcí většiny dotčených zemí. Organizace ve svém výhledu také uvedla, že napětí v mezinárodním obchodě zvýší inflaci, zejména pak v Kanadě, Mexiku a ve Spojených státech.

Dosud organizace očekávala, že růst světové ekonomiky v letošním i příštím roce dosáhne 3,3 procenta. Českou republiku výhled nezmiňuje, OECD ale začátkem tohoto měsíce uvedla, že na letošní rok české ekonomice předpovídá zrychlení tempa růstu z loňského jednoho procenta na 2,1 procenta.

Na celní politiku Spojených států a odvetné kroky ostatních zemí doplatí podle OECD hlavně Mexiko, kde organizace na letošní rok počítá s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 1,3 procenta. Dosud počítala s růstem, a to o 1,2 procenta. V poklesu mexická ekonomika zřejmě zůstane i příští rok, kdy se má HDP snížit o 0,6 procenta. Dosud OECD také čekala růst, který odhadovala na 1,6 procenta.

Kanada, které se americká cla týkají podobně jako Mexika, za letošní i příští rok vykáže hospodářský růst o 0,7 procenta, uvádí OECD. Až dosud organizace Kanadě předpovídala v obou letech růst o dvě procenta.

Dopad na USA

Trumpova celní politika a reakce na ni podle OECD zasáhne i samotné Spojené státy, kterým na letošní rok předpovídá zpomalení růstu na 2,2 procenta. Dosud počítala s růstem o 2,4 procenta. Odhad růstu na příští rok pak snížila na 1,6 procenta z dosavadního odhadu 2,1 procenta. Naopak odhad růstu čínské ekonomiky OECD na letošní rok zvýšila, a to na 4,8 procenta z dosavadních 4,7 procenta. Výhled na příští rok ponechala v případě Číny beze změn na 4,4 procenta.

OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...