Dochází k velké eskalaci, řekl v Událostech, komentářích senátor Pavel Fischer (nestr.). Zhodnotil tak dění na Blízkém východě poté, co v sobotu raketa odpálená z Libanonu zasáhla Golanské výšiny a usmrtila děti a mladé lidi. Odpovědnost se přičítá teroristickému hnutí Hizballáh, který to odmítá. Česká diplomacie vnímá situaci jako velmi vážnou a doufá, že nebude eskalovat do otevřené války mezi Libanonem a Izraelem, sdělil ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík.
Fischer připomněl, že otevření válečné fronty mezi libanonským Hizballáhem a Izraelem se všichni obávali již od 7. října 2023, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael.
Je čas pro mezinárodní diplomacii, soudí Fischer
Podle senátora se všichni snažili v minulých měsících zabránit tomu, aby se našla záminka k vojenskému střetu mezi Izraelem a Hizballáhem. Nyní však dochází k velké eskalaci a nervozitě. Fischer soudí, že je nutné, aby do dění vstoupilo mezinárodní společenství, a tam je možná prostor i pro Evropskou unii a také pro Českou republiku.
Pokud by došlo k válečnému konfliktu v regionu, tak by to ostatně mohlo přes rychle rostoucí ceny ropy zasáhnout i evropskou ekonomiku, upozornil Fischer. Proto vidí nyní důležitou roli pro diplomacii, která bude jednat s Libanonem i Izraelem.
Hladík řekl, že česká diplomacie považuje situaci za velmi vážnou a doporučuje českým občanům do Libanonu necestovat, a pokud v něm již jsou, tak zemi opustit. Dále zmínil, že četná diplomatická jednání již probíhají, zapojily se do nich například Francie či USA. Právě Američané hrají podle něj hlavní roli v tom, aby nedošlo k další eskalaci po očekávané odvetě Izraele.
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby již v pondělí řekl, že Spojené státy jsou přesvědčeny, že odpověď Izraele na sobotní úder na Golanské výšiny nerozpoutá válku s šíitským hnutím Hizballáh. Izrael má však na reakci právo, zdůraznil mluvčí podle ČTK.
Odpověď Izraele musí mířit jen na vojenské kapacity Hizballáhu, pak nedojde k další eskalaci, uvedl v Událostech, komentářích analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Nemělo by tak dojít k útokům na libanonskou civilní infrastrukturu, typu nemocnic či letiště, jako tomu bylo v roce 2006 při odvetě Izraelců na tehdejší útoky Hizballáhu.
Izrael zvažuje i sílu Hizballáhu, míní Daniel
Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel zmínil, že Hizballáh často jedná zcela nezávisle na politických přáních libanonské vlády. Je to dobře organizované hnutí, které je podle něj schopno zasypat Izrael značným množstvím raket a není jisté, zda by se se všemi dokázala izraelská obrana vypořádat. I to je jeden z faktorů, které Izrael zvažuje při svém chystaném odvetném útoku a jeho intenzitě, uvedl Daniel. Dalším faktorem je, jak by se k eskalaci konfliktu postavil Írán či různé skupiny v Iráku.
Hladík připomněl, že Hizballáh je velmi autonomní, ovšem právě s výjimkou zbraní, které dostává z Íránu. Neočekává, že by izraelské jednotky vstoupily na libanonské území – i proto, že s tím mám Izrael z minulosti už své zkušenosti.
Fischer pak doufá, že Írán nebude do současného dění zasahovat více než doposud.
Vystřelil Hizballáh?
Odpovědnost za sobotní útok se všeobecně přičítá Hizballáhu. Ten to odmítá.
Tureček se přiklání k variantě, že šlo opravdu o raketu Hizballáhu, ale nemyslí si, že by úmyslně mířila na fotbalové hřiště. Spíše šlo o špatně zamířenou palbu, nebo raketa selhala, nebo byla sestřelena, odhaduje analytik.
Hladík nemá pochybnosti o vině tohoto libanonského hnutí. Odkázal se na zprávy Američanů i Francouzů, které potvrzují původ i místo odpálení rakety.
Daniel řekl, že argumenty ukazující, že by za útokem měl být Hizballáh, jsou výrazně silnější než ty, že by to neměl být on. I jemu však nedává smysl mířit právě na hřiště. Domnívá se, že šlo například o chybu při odpalu.
Erdoganova silná slova byla určena domácímu publiku, shodli se Tureček a Hladík
Hosté pořadu diskutovali i o prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že by Ankara mohla vojensky zakročit proti Izraeli podobně, jako to v minulosti učinila v Libyi či Náhorním Karabachu.
Ani Tureček, ani Hladík však nečekají vojenský konflikt Turecko–Izrael. Vyjádření Erdogana považují za určené pro domácí publikum, kde prezident potřebuje „sbírat body“ a odvést pozornost od tíživé ekonomické situace. Navíc vzájemný obchod mezi oběma státy dál probíhá, byť někdy přes třetí strany.
