Odříznutím Kyjeva posílí Rusko, míní Západ. Kreml Trumpa chválí

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, reagoval na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Právě Rusko ale plnohodnotný konflikt s Ukrajinou před třemi roky rozpoutalo, když provedlo otevřenou invazi do sousední země. Evropští spojenci Kyjeva jako Velká Británie či Polsko hovoří o špatné zprávě a slibují napadené zemi podporu.

O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí Kyjev Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru. „Ještě je potřeba vyjasnit detaily, ale pokud je to pravda, pak je to rozhodnutí, které by mohlo kyjevský režim skutečně dotlačit k mírovému procesu,“ reagoval Peskov podle ruské státní agentury TASS.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov v ruské televizi prohlásil, že nelze nahlédnout do hlavy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a předpovědět, zda po zastavení dodávek amerických zbraní bude ochoten usednout za vyjednávací stůl.

Normalizace rusko-amerických vztahů by podle Peskova měla zahrnovat zrušení restrikcí vůči Moskvě. „Pokud mluvíme o normalizaci bilaterálních vztahů, pak je třeba je zbavit této negativní zátěže, takzvaných sankcí,“ pronesl kremelský mluvčí. Peskov podle agentury Reuters reagoval na zprávy, že Washington připravuje plán, jak potenciálně uvolnit sankce vůči Rusku.

Spojenci slibují pomoc

Evropské spojence Kyjeva krok Bílého domu zklamal. „Zůstáváme naprosto odhodláni zajistit trvalý mír na Ukrajině,“ reagoval mluvčí britské vlády. Londýn podle prohlášení v této věci spolupracuje s klíčovými spojenci. „Je to správná věc a je v našem zájmu to dělat,“ dodal.

„Komentátor Guardianu uvedl, že všichni doufali, že tohle Trump neudělá, nakonec to stejně udělal. Komentátoři BBC si myslí, že to znamená asi nejvážnější krizi od druhé světové války, protože z hlediska Británie to znamená znevěrohodnění partnerských vztahů a Británie se ptá, jestli Spojeným státům může věřit,“ citoval tamní média zpravodaj ČT v Londýně Lukáš Dolanský.

Nahrávám video

Britský premiér Keir Starmer v neděli v Londýně zorganizoval setkání Zelenského s představiteli některých evropských zemí včetně Česka a oznámil novou dohodu s Kyjevem o vojenské podpoře Ukrajiny ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun), za něž bude možné pořídit například střely pro systémy protivzdušné obrany.

Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v polském rádiu Zet označil nejnovější Trumpův krok za špatnou zprávu. „Suverénní, prozápadní Ukrajina, která se dokáže bránit před ruskou agresí, znamená silnější a bezpečnější Polsko,“ míní polský premiér Donald Tusk.

Ten uvedl, že z informací, které obdržel z oblasti hranic s Ukrajinou, vyplývá, že byla americká pomoc skutečně přerušena. Podle Tuska je nicméně třeba zachovat „velmi dobré vztahy“ se Spojenými státy.

Polská diplomacie kritizuje, že Trump učinil rozhodnutí bez jakékoli konzultace se spojenci. Zdůraznila svou pokračující podporu Kyjevu, situace je podle ní vážná.

Načítání...

Podobně to vidí i Paříž. „Pokud chcete mír, posílí pozastavení zbraní Ukrajině mír, nebo ho to učiní ještě vzdálenějším? Vzdálí ho to, protože jen posiluje ruka agresora na zemi, což je Rusko,“ konstatoval francouzský juniorní ministr pro Evropu Benjamin Haddád.

Francouzský premiér Francois Bayrou později uvedl, že zmrazení pomoci Ukrajině uprostřed války značí, že USA Kyjev opouštějí a nechávají zvítězit agresora. „Ministr hospodářství říká, že bude třeba zrychlit vojenskou pomoc a že se to dotkne Francie v tom smyslu, že je třeba vynaložit víc prostředků na obranu,“ sdělil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Podle šéfa estonské diplomacie Marguse Tsahkny je nyní na Evropě, aby zaplnila mezeru, která americkým rozhodnutím vznikla.

Nahrávám video

Ukrajina nyní musí dostat dodatečnou vojenskou a finanční pomoc, uvedla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Přivítala plán Evropské komise „na přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až osm set miliard eur (dvacet bilionů korun) na evropskou obranu a navýšení vojenských kapacit a poskytnout okamžitou pomoc napadené Ukrajině.

Berlín podle zpravodaje ČT Pavla Poláka očekával, že se Trump bude snažit zvyšovat tlak na Zelenského. „Nicméně to rozhodnutí není vnímáno kladně. Ukrajina z německého pohledu nadále potřebuje pomoc a Berlín řeší, jak ji zvýšit,“ řekl Polák.

Německo je podle Poláka v obtížné situaci, protože končící vláda kancléře Olafa Scholze už nemůže nic prosadit a nová ještě není vytvořená. Nedávné parlamentní volby v zemi vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. I nová vláda, kterou by měli tvořit konzervativci se sociálními demokraty, ale předem slibovala podporu Kyjeva zachovat.

Nahrávám video

Pochopení v Budapešti

Jinak situaci vnímá Maďarsko. „Americký prezident a maďarská vláda sdílejí stejný postoj: namísto pokračování dodávek zbraní a války je třeba co nejdříve uzavřít příměří a vést mírové rozhovory,“ uvedl mluvčí vlády premiéra Viktora Orbána, který udržuje vztahy s Moskvou dlouhodobě.

Orbán se vyslovil proti pokračování války na Ukrajině. Na dotaz novinářů zároveň potvrdil, že v neděli telefonoval s Trumpem. Podle premiéra spolu hovořili „o všem“. Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto by se měl v úterý ve Washingtonu sejít se svým americkým kolegou Marcem Rubiem.

Spojené státy pozastavují pomoc Ukrajině několik dní poté, co se Trump střetl v Oválné pracovně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Nový šéf Bílého domu usiluje o co nejrychlejší ukončení konfliktu, nechce však Kyjevu dát bezpečnostní záruky požadované Zelenským a odmítá Rusko označit za agresora.

USA dosud byly nejvýznamnějším poskytovatelem zbraní a dalšího vojenského vybavení zemi, která se plnohodnotné ruské invazi za cenu velkých obětí brání už přes tři roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...