Odplata pro „trapný“ parlament, nebo zbytečnost? Britský tisk komentuje předčasné volby

Britští poslanci se po jistém váhání rozhodli pro rozpuštění parlamentu ve snaze prolomit patovou situaci kolem brexitu, volby 12. prosince ale budou nepředvídatelné a riskantní manévr se premiérovi Borisi Johnsonovi může vymstít. I tak komentují britské deníky úterní zlomové rozhodnutí Dolní sněmovny, které vydláždilo cestu k volbám v netradičním termínu v druhém prosincovém týdnu. Analytici opět připomínají scénář z roku 2017, kdy výsledek konzervativců výrazně zaostal za slibnými předvolebními průzkumy.

Vyvolání voleb vítají zejména deníky nakloněné britskému odchodu z Evropské unie. The Daily Telegraph na titulní stránce hlásí, že lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn nakonec podlehl tlaku a přestal blokovat Johnsonův plán. Podle hlavního komentáře listu bude „trapný“ současný parlament konečně čelit „odplatě“.

Bulvární The Sun svým titulkem „New Year's Leave“ naznačuje, že při přesvědčivém Johnsonově vítězství by Británie mohla EU opustit už s koncem roku. I The Daily Telegraph ovšem takový scénář zpochybňuje. „Zdroje v Konzervativní straně přiznaly, že bude nyní v podstatě nemožné, aby Británie odešla z EU před 31. lednem,“ uvádí.

The Guardian: Urážka voličů

Zcela jinak vidí nadcházející volby levicový bulvár Daily Mirror, podle kterého dostanou voliči konečně příležitost „skoncovat s lehkovážným Borisem Johnsonem“. The Guardian a Financial Times zase ve svých redakčních komentářích označují volby za zbytečné a za tah sledující zájmy Konzervativní strany.

„Takováto vypočítavost je urážkou voličů. Premiér se pokouší manipulovat nálady, aby vytvořil dojem, že tyto volby jsou pořádány pro dobro lidu, spíše než ku prospěchu jeho samotného a jeho strany,“ míní prounijní The Guardian. Johnson podle listu plánuje použít jako zbraň vyčerpání voličů plynoucí z vleklé první fáze brexitu a vinu za odklady svalit na parlament.

„Měl to být týden, v němž Británie opustí EU. Místo toho země směřuje k volebním urnám potřetí za čtyři roky,“ konstatují Financial Times. Podle deníku v tuto chvíli země volby nepotřebuje, premiér prý zvolil riskantní cestu přesto, že jeho brexitová dohoda v parlamentu předběžně dostala zelenou.

„Voliči v Británii by se rozhodně neměli nechat oklamat, načasování voleb bylo stanoveno, aby vyhovovalo Konzervativní straně, a nikoli proto, jak tvrdí pan Johnson, že parlament blokuje brexit,“ píše Financial Times.

BBC: Brexit zajímá čím dál víc voličů

Média konstatují, že ústředním tématem voleb pochopitelně bude odchod z EU, ovšem stejně jako před dvěma lety mohou významnou roli sehrát další otázky.

Analytik James Kirkup v The Times uvádí, že investice do zdravotnictví či školství budou pro klíčové voličské skupiny důležitější. „Formální odchod z EU možná naplní jistou metafyzickou touhu po ukončenosti, nezmění však každodenní životy voličů a nezajistí spravedlivější ekonomiku,“ napsal.

Web BBC však připomíná, že Britové považují téma Evropské unie a brexitu za čím dál důležitější. V průzkumu Ipsos ho zmínily asi dvě třetiny respondentů, což je víc než jakoukoliv jinou problematiku. Ve volbách roku 2017 to byla necelá polovina, ve volbách o dva roky dříve jen asi desetina.

Nejdůležitější témata podle Britů
Zdroj: Ipsos/BBC

Financial Times: Někteří konzervativci se bojí, že dopadnou jako Mayová

List The Times tlumočí varování ze strany premiérových spojenců. Ti prý v zákulisních vyjádřeních uznávají, že konzervativcům hrozí neúspěch v situaci, kdy se na voliče obrací, aniž by Johnson naplnil svůj slib, že „stůj co stůj“ s koncem října vyvede Británii z EU.

„Mezi některými konzervativními poslanci také panují obavy, že Strana pro brexit Nigela Farage by mohla v některých obvodech získat dostatek hlasů na to, aby je připravila o vítězství,“ napsal list.

Podle Financial Times konzervativce stále děsí vzpomínka na poslední volby, kterými chtěla tehdejší premiérka Theresa Mayová navýšit svou parlamentní většinu, aby mohla prosadit svou brexitovou vizi. „Místo toho konzervativci ztratili a z brexitu se stala šlamastyka,“ dodává deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...