Od „rychlé porážky Ukrajiny“ k „postupu na Donbasu“. Ruská informační válka se vyvíjí, cílem je odradit Západ od podpory Kyjeva

S vývojem ruské války proti Ukrajině se mění také informační operace Moskvy. Zatímco po začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru Rusko propagovalo narativ o „bleskové válce“ a svém rychlém vítězství, později zdůrazňovalo „taktický postup na Donbasu“, který doplnilo o hrozby jadernou eskalací či tvrzeními o své údajné připravenosti na „mírová vyjednávání“. Jak píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW), cílem těchto operací je především odradit Západ od podpory Ukrajiny a podkopat jeho soudržnost.

Putina podle ISW překvapilo odhodlání Ukrajinců se bránit i ochota Západu napadené zemi pomáhat. Snažil se proto přiživovat obavy, které se na Západě objevovaly, že by mohlo být nebezpečné poskytnout Kyjevu příliš mnoho vojenského materiálu nebo jeho určité druhy.

Kromě snahy odradit Západ od podpory Ukrajiny usiluje Kreml svou informační válkou také o přípravu podmínek pro ruské operace (včetně pokusů bránit Ukrajině v iniciativě a přípravě ofenzivy) nebo o zmírnění svých vlastních neúspěchů na bojišti, shrnuje ISW.

Snaha vyvolat dojem, že podpora Ukrajiny nemá smysl

Rusko nejprve spoléhalo na zdůrazňování tvrzení, že má „druhou největší armádu na světě“ s pokročilými vojenskými schopnostmi, a snažilo se navodit dojem, že se na Ukrajině odehraje blesková válka s jasným vítězstvím Moskvy. Cílem bylo vytvořit a rozšířit přesvědčení, že Ukrajina není schopna Rusům odolat a že dodávky zbraní ze Západu tudíž stejně nedávají smysl.

Pod tlakem okolností ale Rusové tento narativ přeformulovali a po svém stažení z Kyjevské oblasti a přesunu na Donbas se z „bleskové války“ stal „taktický postup“, který byl sice pomalý, ale podle ruského tvrzení nezastavitelný. Moskva zveličovala každý drobný úspěch, čímž se snažila ukonejšit i domácí publikum.

Oba narativy, jak „blesková válka“, tak „taktický postup“, měly za cíl podpořit zdání ruské převahy a bagatelizovat úspěšný ukrajinský odpor v naději, že Západ přestane Kyjev podporovat. Rusko ale v tomto podle ISW neuspělo.

Jaderné strašení a falešná připravenost jednat

Na podzim pak Rusko zesílilo svou komunikační strategii tím, že začalo mluvit o údajném riziku jaderné eskalace. Bylo to v době po ruských vojenských neúspěších v Charkovské oblasti a vyhlášení mobilizace.

Strašení jadernou zbraní mělo Západ odradit od okamžitého posílení ukrajinské rozsáhlé protiofenzivy na východě a jihu země. Putin bude podle ISW dál využívat existenci ruského jaderného arzenálu a západního strachu z něj, aniž by skutečně riskoval jaderný konflikt s NATO. Kromě toho se tak snaží před domácím publikem podpořit obraz Ruska jako velmoci.

Falešná ruská tvrzení o připravenosti zasednout k mírovým jednáním koncem minulého roku se podle ISW zase časově kryla s ruskými přípravami na velkou ofenzivu plánovanou na začátek letošního roku. Kreml se tak snažil využít západní touhu po mírových jednáních a odradit spojence Ukrajiny od včasného dodání západních tanků a dalšího pokročilého vybavení.

Ruská tvrzení o vyjednávání lze proto podle analytiků vnímat jako informační kampaně zaměřené na to, aby pomohly Moskvě upravovat podmínky na bojišti v její prospěch.

Úsilí narušit přezbrojení Ukrajiny

Rusko se vedle toho snaží vzbudit dojem, že Ukrajina využije západní zbraně k útokům na jeho území. Vojenský materiál západní výroby přitom nepředstavuje v tomto ohledu větší hrozbu než poskytnutí sovětských tanků nebo jiných přesných systémů.

Kromě oddálení dodávek západních zbraní se Rusko tímto způsobem snaží narušit úplné přezbrojení Ukrajiny na západní zbraňové systémy, což podle ISW bude muset Západ nakonec udělat, protože už nemůže získat víc zbraní ze sovětské éry.

Rusko bude v informační válce pokračovat, zejména poté, co v poslední době znovu získalo inciativu v bojích na Donbasu. Zastřešujícím cílem všech těchto kampaní je podkopat západní podporu Ukrajině a obecně soudržnost Západu, uzavírá ISW.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...