O verdiktu nad Dodikem mají hlasovat občané

Parlament Republiky srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, odsouhlasil uspořádání referenda, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda souhlasí s verdiktem federálního soudu nad vůdcem RS Miloradem Dodikem, informovala agentura AFP. Plebiscit se má konat 25. října, tedy nedlouho před očekávanými volbami prezidenta Republiky srbské, upozornil server Balkan Insight.

Poslanci Národního shromáždění Republiky srbské se vyslovili pro referendum v pátek pozdě večer, učinili tak uprostřed zhoršující se politické krize, poznamenala AFP.

Bosenská volební komise před zhruba dvěma týdny zbavila Dodika funkce na základě rozhodnutí nejvyššího soudu balkánské země, který prezidentovi RS uložil roční trest vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta.

Později soud trest vězení změnil na pokutu, zákaz politických funkcí ale zůstal v platnosti. Dodik se proti rozhodnutí komise odvolal, ale odvolací soud před několika dny rozhodl v jeho neprospěch, jeho odvolání z funkce tak potvrdil. Verdikt je pravomocný.

Dodik trvá na tom, že předčasné volby nebudou

Dodik už dříve uvedl, že se rozsudkem nejvyššího soudu ani rozhodnutím volební komise nebude řídit. V pondělí avizoval referenda v Republice srbské o svém odvolání a následně také o odtržení většinově srbské entity RS od Bosny a Hercegoviny.

Podle volebního zákona Bosny nyní ústřední volební komise musí vypsat předčasné volby prezidenta RS, které by se měly konat do devadesáti dnů. Podle Dodika se v RS žádné předčasné volby konat nebudou.

Zákonodárci nyní schválili referendum, ve kterém se mají občané RS vyjádřit, zda přijímají rozhodnutí Schmidta, jestli uznávají rozsudek bosenského soudu nad Dodikem a také rozhodnutí volební komise o zrušení jeho mandátu. Pro plebiscit hlasovalo padesát z 83 zákonodárců. Podle zákona Republiky srbské o referendech však nemůže být právně závazné, protože se zabývá otázkou, která je mimo jurisdikci entity, píše Balkan Insight.

EU vyzývá k respektování soudu

„Podrobení soudního rozhodnutí veřejnému hlasování je v rozporu s právním státem a nezávislostí soudních orgánů,“ reagovalo zastoupení EU v Bosně, podle něhož musí být verdikt nad Dodikem respektován. „Očekáváme, že úřady Republiky srbské zklidní situaci a budou respektovat suverenitu, územní celistvost a ústavní i právní řád Bosny a Hercegoviny,“ dodala unijní diplomacie. Britský velvyslanec v Bosně Julian Reilly se podle AFP vyjádřil podobně, když uvedl, že referendum o soudním rozhodnutí by bylo nezákonné.

Parlament podle Balkan Insight také formálně přijal demisi premiéra a vlády. Dosavadní šéf kabinetu Radovan Višković oznámil rezignaci před několika dny. Učinil tak podle svých slov po konzultaci s Dodikem, a to s cílem uvolnit prostor pro vznik vlády „národní jednoty“. Té by se podle dřívějších vyjádření Dodika měla účastnit i současná opozice v RS. Dodik v sobotu podle serveru N1 pověřil dosavadního ministra zemědělství Sava Miniče, aby sestavil novou vládu.

Vysokého představitele pověřilo mezinárodní společenství dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995. Disponuje rozsáhlými pravomocemi, mimo jiné může vydávat zákony či odvolávat politiky. Dodik mandát současného vysokého představitele Schmidta neuznává.

Dodik volá po rozpadu Bosny a Hercegoviny

Dodik, který v RS vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje bosenské vnitřní uspořádání a zemi označuje za vězení. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly mezi některými bosenskými politiky i mezinárodními představiteli obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.

Od konce války v 90. letech minulého století je Bosna rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Každá z nich má vlastní vládu a parlament, spojují je jen některé centrální instituce. RS obývají převážně etničtí Srbové, přičemž její vedení v čele se spojencem Kremlu Dodikem se netají snahou o odtržení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 48 mminutami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varuje před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Prezident vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 5 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zadrželi a vyhostili „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar Michaila Zvinčuka a jeho spolupracovníky. Následně je během dne úřady vyhostily ze země. Jejich platforma podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Veřejnou popravu jsem poprvé musela sledovat asi v devíti letech, říká uprchlice z KLDR

Lidská práva v Severní Koreji se v poslední dekádě v mnoha ohledech zhoršila, uvádí zpráva OSN, která vyzývá k vyšetřování a potrestání odpovědných představitelů. Upozorňuje na pracovní tábory, popravy a vyšší dohled nad obyvateli. Pchjongjang se proti závěrům ostře ohradil. Česká televize mluvila o situaci v KLDR s uprchlicí a aktivistkou Undžu Kim.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.