O „velkém, krásném zákoně“ hlasovali američtí senátoři celou noc

Nahrávám video

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Senátoři hlasovali o pozměňovacích návrzích během noci a pokračovali i v ranních hodinách. Republikáni v horní komoře Kongresu se snažili na legislativě zanechat vlastní stopu a zároveň schválit jeden z hlavních programových bodů Trumpova druhého funkčního období.

Sněmovna reprezentantů návrh zákona předtím schválila pouze těsně, a proto se republikánští senátoři snaží postupovat opatrně, aby nenarušili křehkou rovnováhu, která vznikla v dolní komoře. Sněmovna totiž bude muset schválit senátní změny, než zákon zamíří k podpisu na prezidentův stůl.

Republikáni se snaží postupovat rychle, neboť má být cílem, aby Trump podepsal zákon do 4. července, kdy se v USA slaví Den nezávislosti. V úterý však prezident připustil, že je ochotný termín odsunout, aby zákon získal větší podporu.

Americký ministr financí Scott Bessent očekává, že Senát zákon schválí během úterního odpoledne tamního času. Trumpovi republikáni mají v Senátu většinu 53 ku 47 hlasům.

Růst amerického dluhu

Boj o přijetí zákona obnažil rozpory uvnitř Republikánské strany ohledně zadlužení, upozornila agentura Reuters. Podle nestranické federální agentury – Kongresového rozpočtového úřadu – tento balíček zvýší v příští dekádě zadlužení USA o 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun).

USA si tak budou muset půjčovat více peněz. Analytici předpovídají dodatečné úrokové náklady ve výši až 700 miliard dolarů (14,6 bilionu korun). Rostoucí dluh by také mohl zvýšit náklady na půjčky pro soukromé osoby a podniky. „To mi tedy vůbec nezní konzervativně,“ prohlásil republikánský senátor za Kentucky Rand Paul.

Návrh zákona zároveň prodlužuje daňové škrty, které byly poprvé zavedeny v roce 2017 během prvního Trumpova funkčního období. Snižuje sazbu daně z příjmů právnických osob z 35 procent na 21 procent. Pokud zákon podepíše prezident, tak tato změna bude trvalá. Společnosti budou také nadále dostávat daňové úlevy za investice do nového vybavení, strojů a výzkumu.

„Máme před sebou příležitost, jaká se objeví jednou za generaci – přinést zákon, který vytvoří bezpečnější, silnější a bohatší Ameriku,“ prohlásil u řečnického pultíku lídr republikánské většiny v Senátu John Thune.

Škrty v Medicaid zasáhnou Američany s nízkými příjmy

Návrh zákona obsahuje škrty ve výši přibližně jednoho bilionu dolarů (20,9 bilionu korun) z programu Medicaid. Téměř 12 milionů lidí s nízkými příjmy může přijít o zdravotní pojištění. Američané žijící na venkově mohou být postiženi více, protože větší procento z nich je závislé na Medicaid, upozornil server The Economics Times.

Škrty v systému Medicaid a ztráta pojištění by mohly snížit počet návštěv u lékaře a lékařských služeb. To může vést k tomu, že v příštím desetiletí zanikne téměř 500 tisíc pracovních míst ve zdravotnictví.

Omezení podpory čistých energií

Návrh zákona snižuje nebo ruší dotace pro projekty čisté energie. Na větrné a solární projekty se od roku 2027 budou vztahovat nové daňové sankce, pokud nebudou splněny přísné podmínky. To by mohlo zastavit miliardové investice a zrušit pracovní místa ve státech, jako je Georgia a Jižní Karolína. Návrh zákona rovněž snižuje výhody pro spotřebitele při nákupu elektromobilů a solárních panelů.

Návrh zákona naopak odstraňuje několik omezení pro fosilní průmysl zavedených za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena. Odkládá sankce za znečištění metanem a oslabuje pravidla pro emise z vozidel. Nová ustanovení také urychlují schvalování projektů v oblasti fosilních paliv.

Musk slibuje novou stranu

Bývalý Trumpův poradce a majitel automobilky Tesla Elon Musk naznačil, že pokud zákon projde, tak založí novou „Americkou stranu“ a podpoří kandidáty proti republikánům v primárkách před volbami do Sněmovny reprezentantů a do Senátu. Takzvané midterms proběhnou na podzim roku 2026, napsal server The New York Times.

Během pondělního večera se Musk zavázal ke konkrétním krokům a uvedl, že podpoří reprezentanta Thomase Massieho z Kentucky, který patří mezi nejvýznamnější odpůrce Trumpova zákona. Ačkoli různé frakce Republikánské strany vyjádřily obavy ohledně legislativního balíčku, což by mohlo ohrozit jeho přijetí, téměř každý republikán v Kongresu nějakou jeho verzi podporuje.

Musk prohlásil, že téměř celé republikánské osazenstvo Sněmovny reprezentantů a Senátu „příští rok prohraje primárky, i kdyby to byla poslední věc, kterou na této Zemi udělám“ – což bude náročný úkol i pro nejbohatšího člověka na planetě, který věnoval republikánským kandidátům ve volbách v roce 2024 téměř 300 milionů dolarů (6,2 miliardy korun), dodal NYT.

Zatímco Musk vystupuje proti návrhu zákona, tak Trump naznačuje, že by jeho administrativa mohla omezit dotace, které Muskovy společnosti dostávají od federální vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost.
01:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 7 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 8 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V USA se podařilo zažehnat hrozbu výbuchu nádrže s nebezpečnou chemikálií

Hasičům v jižní Kalifornii se podařilo zažehnat nebezpečí výbuchu nádrže s hořlavou chemikálií. S odvoláním na místní úřady o tom v pondělí odpoledne SELČ informovala agentura Reuters. Před hrozbou exploze hasiči varovali v pátek. Kolem 50 tisíc lidí z okolí kvůli tomu muselo opustit své domovy.
před 9 hhodinami

Indii „zamořilo“ satirické hnutí švábů

Miliony Indů uchvátila nová virální Lidová strana švábů, která se označuje za „hlas líných a nezaměstnaných“. Satirickou kampaň spustila nejapná poznámka předsedy nejvyššího soudu na adresu mladé generace. Protestní hnutí se během týdne stalo symbolem disentu mezi indickou generací Z, kterou trápí nezaměstnanost a frustrace z politického vedení, jež přehlíží mladé. Fenomén se už rozšířil do Pákistánu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...