O „velkém, krásném zákoně“ hlasovali američtí senátoři celou noc

Nahrávám video

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Senátoři hlasovali o pozměňovacích návrzích během noci a pokračovali i v ranních hodinách. Republikáni v horní komoře Kongresu se snažili na legislativě zanechat vlastní stopu a zároveň schválit jeden z hlavních programových bodů Trumpova druhého funkčního období.

Sněmovna reprezentantů návrh zákona předtím schválila pouze těsně, a proto se republikánští senátoři snaží postupovat opatrně, aby nenarušili křehkou rovnováhu, která vznikla v dolní komoře. Sněmovna totiž bude muset schválit senátní změny, než zákon zamíří k podpisu na prezidentův stůl.

Republikáni se snaží postupovat rychle, neboť má být cílem, aby Trump podepsal zákon do 4. července, kdy se v USA slaví Den nezávislosti. V úterý však prezident připustil, že je ochotný termín odsunout, aby zákon získal větší podporu.

Americký ministr financí Scott Bessent očekává, že Senát zákon schválí během úterního odpoledne tamního času. Trumpovi republikáni mají v Senátu většinu 53 ku 47 hlasům.

Růst amerického dluhu

Boj o přijetí zákona obnažil rozpory uvnitř Republikánské strany ohledně zadlužení, upozornila agentura Reuters. Podle nestranické federální agentury – Kongresového rozpočtového úřadu – tento balíček zvýší v příští dekádě zadlužení USA o 3,3 bilionu dolarů (bezmála 70 bilionů korun).

USA si tak budou muset půjčovat více peněz. Analytici předpovídají dodatečné úrokové náklady ve výši až 700 miliard dolarů (14,6 bilionu korun). Rostoucí dluh by také mohl zvýšit náklady na půjčky pro soukromé osoby a podniky. „To mi tedy vůbec nezní konzervativně,“ prohlásil republikánský senátor za Kentucky Rand Paul.

Návrh zákona zároveň prodlužuje daňové škrty, které byly poprvé zavedeny v roce 2017 během prvního Trumpova funkčního období. Snižuje sazbu daně z příjmů právnických osob z 35 procent na 21 procent. Pokud zákon podepíše prezident, tak tato změna bude trvalá. Společnosti budou také nadále dostávat daňové úlevy za investice do nového vybavení, strojů a výzkumu.

„Máme před sebou příležitost, jaká se objeví jednou za generaci – přinést zákon, který vytvoří bezpečnější, silnější a bohatší Ameriku,“ prohlásil u řečnického pultíku lídr republikánské většiny v Senátu John Thune.

Škrty v Medicaid zasáhnou Američany s nízkými příjmy

Návrh zákona obsahuje škrty ve výši přibližně jednoho bilionu dolarů (20,9 bilionu korun) z programu Medicaid. Téměř 12 milionů lidí s nízkými příjmy může přijít o zdravotní pojištění. Američané žijící na venkově mohou být postiženi více, protože větší procento z nich je závislé na Medicaid, upozornil server The Economics Times.

Škrty v systému Medicaid a ztráta pojištění by mohly snížit počet návštěv u lékaře a lékařských služeb. To může vést k tomu, že v příštím desetiletí zanikne téměř 500 tisíc pracovních míst ve zdravotnictví.

Omezení podpory čistých energií

Návrh zákona snižuje nebo ruší dotace pro projekty čisté energie. Na větrné a solární projekty se od roku 2027 budou vztahovat nové daňové sankce, pokud nebudou splněny přísné podmínky. To by mohlo zastavit miliardové investice a zrušit pracovní místa ve státech, jako je Georgia a Jižní Karolína. Návrh zákona rovněž snižuje výhody pro spotřebitele při nákupu elektromobilů a solárních panelů.

Návrh zákona naopak odstraňuje několik omezení pro fosilní průmysl zavedených za vlády předchozího prezidenta Joea Bidena. Odkládá sankce za znečištění metanem a oslabuje pravidla pro emise z vozidel. Nová ustanovení také urychlují schvalování projektů v oblasti fosilních paliv.

Musk slibuje novou stranu

Bývalý Trumpův poradce a majitel automobilky Tesla Elon Musk naznačil, že pokud zákon projde, tak založí novou „Americkou stranu“ a podpoří kandidáty proti republikánům v primárkách před volbami do Sněmovny reprezentantů a do Senátu. Takzvané midterms proběhnou na podzim roku 2026, napsal server The New York Times.

Během pondělního večera se Musk zavázal ke konkrétním krokům a uvedl, že podpoří reprezentanta Thomase Massieho z Kentucky, který patří mezi nejvýznamnější odpůrce Trumpova zákona. Ačkoli různé frakce Republikánské strany vyjádřily obavy ohledně legislativního balíčku, což by mohlo ohrozit jeho přijetí, téměř každý republikán v Kongresu nějakou jeho verzi podporuje.

Musk prohlásil, že téměř celé republikánské osazenstvo Sněmovny reprezentantů a Senátu „příští rok prohraje primárky, i kdyby to byla poslední věc, kterou na této Zemi udělám“ – což bude náročný úkol i pro nejbohatšího člověka na planetě, který věnoval republikánským kandidátům ve volbách v roce 2024 téměř 300 milionů dolarů (6,2 miliardy korun), dodal NYT.

Zatímco Musk vystupuje proti návrhu zákona, tak Trump naznačuje, že by jeho administrativa mohla omezit dotace, které Muskovy společnosti dostávají od federální vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...