Noví slovenští poslanci složili slib, Čaputová přijala demisi Pellegriniho vlády

Nahrávám video

S rouškou na tváři a s ochrannými rukavicemi složili noví slovenští poslanci slib na ustavující schůzi parlamentu, která byla svolána necelé tři týdny po únorových volbách. Jednání Národní rady kvůli pandemii nového koronaviru provázela mimořádná opatření. Po skončení schůze parlamentu prezidentka Zuzana Čaputová večer přijala demisi dosluhující vlády Petera Pellegriniho. Také oni dva měli při ceremoniálu na tváři ochrannou roušku a na rukou rukavice. V sobotu hlava slovenského státu jmenuje nový kabinet premiéra Igora Matoviče.

Křesla ve 150členné sněmovně si rozdělilo šest stran a hnutí. Čtyři z nich se dohodly na vytvoření vládní koalice, která má v parlamentu 95 křesel. Tato výrazná většina koalici umožní bez pomoci opozice prosadit také změny ústavy.

Nastupující premiér Matovič, jehož protikorupční hnutí OĽaNO přesvědčivě vyhrálo volby se ziskem 25 procent hlasů, chce změnou ústavy dosáhnout například zavedení plošných prověrek soudců. Slovenské soudnictví od minulého týdne čelí největší korupční kauze v novodobých dějinách země; policie po raziích obvinila 13 soudců z korupce a z dalších trestných činů.

Nová koalice obstála v prvním důležitém hlasování sněmovny. Do jejího čela poslanci v tajné volbě zvolili předsedu populistického hnutí Jsme rodina Borise Kollára. Proti jeho zvolení předsedou Národní rady se předem postavil expremiér a šéf sociálních demokratů (Smer-SD) Robert Fico, který v rozpravě zmínil také společnou fotografii Kollára s členy slovenského podsvětí.

Nahrávám video

„Náhradní premiér“ skončil

Peter Pellegrini je podle průzkumů veřejného mínění druhým nejpopulárnějším politikem na Slovensku po Čaputové. Poslední volební prohru své strany Smer-SD připsal „historické zátěži“, „obrovskému tlaku“, jakož i účtu od voličů „za některé věci“. Projevy nespokojenosti občanů po Kuciakově vraždě na rozdíl od některých svých spolustraníků označil za projev skutečné demokracie.

Podle slovenských médií si zakládá na bezchybné image, ke svým příznivcům často promlouvá na Facebooku. „Vždy jsem měl a mám velkou pokoru před lidmi a vyslovováním jejich názoru. V demokratické zemi nelze nikomu upírat právo svobodně vyjádřit svůj názor,“ tvrdí původně nenápadný politik, který se z poslaneckého asistenta v roce 2002 stal premiérem.

Pár dní před únorovými volbami vyvolal rozruch cenzurní zásah do rozhovoru Týdeníku Plus 7 s Pellegrinim. Vydavatel týdeníku odmítl otisknout pasáž, týkající se jeho sexuální orientace, o které se již delší dobu spekulovalo. Respondent podle vydavatele vyjádřil nesouhlas s otištěním. Šéfredaktorka týdeníku posléze podala výpověď s komentářem, že volební lídr strany, která se vymezuje proti homosexuálům, musí zvládnout takové otázky. Strana Smer-SD se mimo jiné postavila proti registrovanému partnerství.

Média: „Muž pro černou práci“

Před nástupem do čela vlády byl Pellegrini od března 2016 místopředsedou vlády pro investice a informatizaci. Narodil se 6. října 1975 v Banské Bystrici, matka byla učitelka, otec automechanik.

Vystudoval ekonomickou fakultu na Univerzitě Mateja Bela ve svém rodném městě a na Technické univerzitě v Košicích. V letech 1998 až 2002 podnikal a v politice se začal angažovat v roce 2002, kdy se stal asistentem poslance Smeru Ľubomíra Vážného.

V letech 2006 až 2012 byl poslancem a čtyři roky působil jako předseda komise pro dopravu, poštu, komunikace a informatizaci při výboru pro hospodářskou politiku. Poté byl dva roky státním tajemníkem na ministerstvu financí.

Jako poslanec podle slovenského tisku prosadil několik zákonů, které se týkaly vyvlastňování pozemků a omezení vlastnických práv při výstavbě silnic a dálnic, a byl označován za „muže pro černou práci“. Jeho nástup do vedení parlamentu tehdy schvalovala i opozice.

V roce 2014 byl krátce ministrem školství, v letech 2014 až 2016 předsedou Národní rady. V minulosti působil v dozorčích radách několika společností a byl členem vědecké rady Univerzity Mateja Bela.

Později jako místopředseda vlády mimo jiné předložil návrh zákona, který by měl snížit administrativní zátěž pro podnikatele.

Odcházející premiér hovoří anglicky, rusky a německy. Má italské předky, jeho příjmení znamená v italštině poutník (pellegrino), respektive poutníci (pellegrini).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 8 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 9 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...