Nord Stream 1 stojí. Plyn by měl opět proudit v sobotu

Rusko přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z dat pořízených při vstupu potrubí do Německa. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána. Ruská plynárenská společnost Gazprom zhruba před dvěma týdny uvedla, že jediná zbývající kompresorová stanice potřebuje údržbu.

Zastavení dodávek plynu do Evropy prostřednictvím hlavního plynovodu dále vyostřuje hospodářskou válku mezi Moskvou a EU, míní Reuters. Podle agentury se rovněž zvyšují vyhlídky na ekonomickou recesi v Evropě a nutnost zavést úsporná opatření ohledně spotřeby plynu v některých zemích EU. Kvůli slabším dodávkám se výrazně zvýšila cena plynu pro evropský trh.

Údaje ze vstupních bodů spojujících Nord Stream 1 s německou plynárenskou soustavou potvrdily, že průtoky plynu klesly ve středu brzy ráno na nulu.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Z Německa jsou na něj navázány plynovody do dalších zemí, včetně České republiky. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu a EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Gazprom 19. srpna oznámil, že přeprava plynu Nord Streamem 1 by po třídenní odstávce měla být obnovena, pokud nenastanou žádné technické problémy. Plyn by měl potrubím znovu začít proudit v sobotu ve 3:00 SELČ. Evropské vlády se ale obávají, že by Moskva mohla výpadek prodloužit jako odplatu za západní sankce.

Gazprom omezování dodávek plynu zdůvodňuje technickými problémy, mimo jiné chybějící turbínou ve stanici Portovaja. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Německo v reakci navýší investice do LNG terminálů

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko nemůže závazky u dodávek plynu plnit kvůli západním sankcím.

Šéf německé agentury Bundesnetzagentur Klaus Müller řekl, že povahu této nové údržby Nord Streamu 1 z technického hlediska nechápe. Nicméně pokud se od soboty objem plynu v potrubí vrátí na 20 procent kapacity, kde byl před údržbou, Německo si s tím poradí. Plynové zásobníky už má totiž naplněné téměř z 85 procent. Bundesnetzagentur má v Německu na starosti regulaci síťových služeb.

„V zimě můžeme vzít plyn ze zásobníků. Plynem teď šetříme (a musíme v tom pokračovat!), budeme mít LNG terminály a díky Belgii, Nizozemsku, Norsku (a brzy i Francii) plyn proudí,“ napsal Müller na Twitteru. Německo, stejně jako například Polsko, plánuje další investice do terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), aby mohlo surovinu odebírat i ze vzdálených ložisek a dovážet si ji na tankerech přes moře. Výrazně už se do Evropy zvýšil dovoz LNG ze Spojených států.

Rusko postupně utahuje kohoutky

Na 20 procent kapacity provozovatel Nord Streamu 1 objem přepravovaného plynu snížil postupně. V červnu nejprve na 40 procent, později víc, až na současnou pětinu. Kapacita potrubí je až 167 milionů metrů krychlových plynu denně, naposledy potrubím proudilo asi 30 milionů metrů krychlových za den.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v říjnu se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ve středu v poledne pohybovala kolem 267 eur (6550 korun) za megawatthodinu a proti úterý byla asi o půl procenta vyšší. Na maximu se ocitla začátkem března, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy v jednom dni skokově vzrostla až ke 345 eurům za megawatthodinu, nakonec ale uzavřela zpět pod 200 eur za megawatthodinu. Cena v TTF je pro ceny plynu v Evropě určující.

Před rokem stál plyn v TTF zhruba 28 eur, před dvěma lety asi 15 eur za megawatthodinu. Už před loňskými Vánocemi se ale jeho cena prudce zvýšila a dostala se ke 130 eurům, než se v lednu vrátila pod 65 eur. Podle části analytiků to byla reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...