Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Nahrávám video
Události: USA chtějí vyměnit přístup ke Starlinku za ukrajinské nerosty
Zdroj: ČT24

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.

O zachování přístupu Ukrajiny ke Starlinku se podle zdrojů Reuters začalo mluvit při jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní návrh ministra financí USA Scotta Bessenta. „To není pravda. Reuters lže,“ napsal Musk k příspěvku listu The Kyiv Independent, který agenturní informaci publikoval. 

Otázka byla znovu na stole ve čtvrtek při setkání zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se Zelenským, sdělil jeden zdroj Reuters. Při schůzce podle něj směrem k Ukrajině zaznělo, že pokud nebude dohoda o kritických nerostných surovinách, hrozí jí bezprostřední odpojení služby.

„Ukrajina Starlink využívá. Považují ho za svou severní hvězdu,“ uvedl zdroj. „Ztráta Starlinku by byla obrovskou ranou,“ dodal.

Zelenskyj odmítl požadavky Trumpovy administrativy, aby Spojené státy získaly ukrajinské nerostné bohatství za 500 miliard dolarů (bezmála 12 bilionů korun), které by Washingtonu mělo vykompenzovat válečnou pomoc. Podle serveru Kyiv Independent USA požadovaly padesátiprocentní podíl na ukrajinských nerostných zdrojích, včetně kritických minerálů, ropy a plynu.

Zelenskyj k návrhu řekl, že USA nenabídly žádné konkrétní bezpečnostní záruky a skutečná podpora navíc byla výrazně nižší. V pátek pak ukrajinský prezident uvedl, že týmy USA a Ukrajiny pracují na dohodě, podle médií Washington přišel s její revidovanou verzí. Trump řekl, že očekává její brzký podpis.

Upravená dohoda je dle Trumpa blízko

Podle upraveného návrhu by USA mohly část z ukrajinských příjmů znovu investovat do poválečné obnovy země, včetně investic do rozvoje těžby z podzemních nalezišť a do infrastruktury, píše list The New York Times (NYT).

Nová dohoda by se měla vztahovat i na příjmy z nyní okupovaných území pro případ, že by se je podařilo osvobodit. Podíl příjmů ze zdrojů v osvobozených oblastech do fondu patřícího USA by měl činit 66 procent. Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, včetně významné části Donbasu, bohatého na přírodní zdroje.

USA vyšly vstříc ukrajinskému požadavku a stáhly ustanovení, podle kterých by dohoda měla podléhat jurisdikci soudu v New Yorku, uvedl NYT.

Podle webu Suspilne, který se odvolává na zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta, ale Kyjev a Washington dohodu v sobotu nepodepíší, jelikož je potřeba dopracovat řadu detailů. Dokument kupříkladu ani nadále nestanovuje jasné závazky USA vůči Ukrajině, po které současně požaduje nerostné bohatství za 500 miliard dolarů. Zástupci Kyjeva na dokončování dohody dál pracují.

Trump v sobotu večer středoevropského času sdělil, že k dohodě o nerostném bohatství s Ukrajinou jsou USA blízko. Dostanou podle něj zpět peníze, které do Ukrajiny vložily.

Starlink na frontě

SpaceX poskytl Ukrajině tisíce terminálů satelitní služby Starlink, které mají nahradit komunikační služby zničené Ruskem po plnohodnotné invazi sil Kremlu do sousední země v únoru 2022. Amerického miliardáře Muska proto na Ukrajině oslavovali jako hrdinu.

Musk se ale vůči napadené zemi stával postupně kritický a později na podzim roku 2022 jí přístup k systému nejméně jednou omezil.

Internetové terminály společnosti Starlink mimo jiné zajišťují spojení mezi útočnými drony a velicím centrem. Ukrajinci na frontě přitom v posledním roce tvrdí, že navzdory sankcím využívají Starlink i Rusové pro navádění bezpilotních strojů na ukrajinské pozice.

Moskva to sice popřela, organizátoři sbírek pro ruskou armádu se ale veřejně chlubili jeho nákupy ze třetích zemí. Muskovy společnosti na to reagovaly tvrzením, že s Rusy neobchodují a že pokud jakákoli strana podléhající americkým sankcím Starlink používá, vyšetří to a případně terminály vyřadí z provozu.

Ukrajinský voják stojící u auta se satelitním internetovým systémem Starlink
Zdroj: Reuters/Lisi Niesner

Optické kabely v kurzu

Všechny bezdrátové sítě se ale dají rušit nebo vypnout. Ukrajinci proto čím dál častěji využívají optické kabely, které jsou většinou pod zemí a přerušit je lze jen mechanicky. Při pokládání optických kabelů ve městech navíc technici nepotřebují hloubit speciální výkopy.

Využívají totiž kolektory, které tu jsou ještě od sovětských dob. „Kde jsou podél ulic vojáci, zákopy, zařízení nebo kontrolní stanoviště, tam jsme protáhli kabel, jak bylo potřeba,“ uvedl představitel pobočky Ukrtelecom ve městě Šostka v Sumské oblasti Vitalij. „Ukrtelecom v dnešní době na Ukrajině obsluhuje a využívá 90 tisíc kilometrů optických linií. Je to jako když sedmkrát skrz naskrz protnete Zemi,“ podotkl výkonný ředitel firmy Jurij Kurmaz.

Americký obrat

Musk, kterého Trump pověřil odstraněním nepotřebných výdajů z vládního rozpočtu, už dříve vyzval k uzavření americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Tato organizace poskytuje Ukrajině životně důležitou humanitární pomoc. Miliardář zároveň šířil ruské dezinformace a zesměšnil Zelenského za to, že označil Ukrajinu za nezávislou zemi, připomíná Kyiv Independent.

Sám Trump se v posledním týdnu opakovaně opřel do ukrajinského lídra. Nový šéf Bílého domu zpochybnil Zelenského legitimitu jako prezidenta, a dokonce jej nazval diktátorem, který odmítl uspořádat volby v době, kdy jeho země čelí už tři roky plnohodnotné ruské invazi. Volby během války zapovídají ukrajinské zákony.

Trumpův tým vyjednavačů se v úterý sešel v Rijádu s Rusy. Pozvánku přitom nedostal ani Kyjev, ani zástupci Evropské unie. Na schůzku Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem ale podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ještě čas nedozrál.

Valné shromáždění OSN má už v pondělí hlasovat o stručné americké rezoluci o rusko-ukrajinské válce. Podle Reuters Rusko není v textu zmíněno jako agresor. USA si navíc podle této agentury přejí, aby o textu nejprve hlasovala Rada bezpečnosti, postavily se tak proti Ukrajině a Evropské unii, které již měsíc jednají s členskými státy OSN o vlastním návrhu textu o ruské válce, píše Reuters s odkazem na své diplomatické zdroje.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...