Nepřetržité ostřelování i drony, popsal Gazu humanitární pracovník

Nahrávám video

Humanitární situace v Pásmu Gazy se nadále zhoršuje. Pomáhají tam proto i české neziskové organizace. Například Člověk v tísni spolupracuje s organizací War Child, která poskytuje první psychologickou pomoc dětem a jejich rodinám. Ta je v některých ohledech snazší než materiální, protože stačí lidé a ne tisíce tun potravin, řekl v Devadesátce ČT24 ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Podle spolupracovníka Lékařů bez hranic Stanislava Havlíčka, který v Gaze také pomáhal, se humanitární pracovníci vystavují neustálému riziku. Od začátku konfliktu jich bylo v Pásmu zabito na tři sta.

Havlíček, který v Pásmu Gazy pomáhal v únoru a březnu loňského roku, v ČT24 uvedl, že situace na místě se podle jeho informací výrazně zhoršila. Někteří z uprchlíků se podle něj vrátili nebo přesunuli mírně na sever od Rafahu, kde Havlíček působil. „Zásobování se výrazně nezlepšilo, a přestože se nám podařilo obnovit činnost některých dříve uzavřených nemocnic, tak příliv pacientů (...) nijak nepolevuje,“ popsal situaci Havlíček.

Podle Pánka je rozsah vojenské operace v Pásmu Gazy obrovský. „Někteří lidé jsou opakovaně vnitřními uprchlíky. Stěhovali se několikrát, takže z toho samotného vyplývá míra potřeb na místě. Vidíme ty záběry – určitě ne v každé minutě, v každém místě Gazy hrozí smrtelné nebezpečí a ne všichni jsou ohroženi podvýživou, ale ty záběry jsou děsivé,“ vysvětlil Pánek s tím, že humanitární dodávky je třeba navýšit.

Podle ředitele Člověka v tísni je psychologická stránka věci nesmírně těžká. „Když se nedaří zajistit dostatek základní pomoci, tak ta psychologická pomoc je v něčem možná snazší, protože nemusíte převážet tisíce tun potravin – stačí lidé, kteří jsou ochotni na místě pracovat. Ale v něčem je vlastně trochu nadstavbou nad základní životní pomocí,“ srovnal Pánek, který doufá, že s příměřím se otevře okno, během kterého by Člověk v tísni mohl v Gaze napřímo pracovat. Doteď fungovala v pásmu přes partnerskou organizaci.

Podle Havlíčka je humanitární pracovník operující v Pásmu Gazy v neustálém riziku. „Já když jsem tam byl, tak už při překročení hranice bylo zřejmé, že nám nad hlavou létají drony, které monitorují situaci nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně. Někdy je to jeden, jindy jich je pět. Prakticky nikdy nejsou vidět, ale jejich zvuk je nepřeslechnutelný a čas od času do toho zaznívají blíže či více vzdálené dopady toho ostřelování,“ zavzpomínal Havlíček.

Pánek doufá v solidaritu

Mimo běžné pozorovací drony se Havlíček setkal i s dalšími typy. „Já jsem byl svědkem relativně blízkého nasvětlení uprostřed noci. To byly nějaké osvětlovací drony, které řekněme do kilometrové vzdálenosti od místa, kde jsem bydlel, osvětlovaly pozemní operaci,“ sdělil.

V sousedství domu v Gaze, kde Havlíček bydlel, dostal podle něj zásah i dům Lékařů bez hranic. Zemřely tam podle jeho informací dvě ženy a dalších šest nebo osm lidí bylo zraněných. „Nebezpečí je všudypřítomné, byť jsme samozřejmě trochu iluzorně chráněni nějakou tou dohodou a sdílením míst, kde působíme. Ale jsou to živé boje, které probíhají na pozadí té naší pomoci. A těch náhodných a nechtěných rizik je tam velká spousta,“ nedělá si iluze Havlíček.

Krátce po jeho odjezdu z Gazy došlo k tragické události, kdy zemřelo sedm humanitárních pracovníků neziskové organizace World Central Kitchen. „To je humanitární organizace, která poskytovala i našim pacientům jedno teplé jídlo denně. Tohle jsou samozřejmě věci, které si přímý účastník pomoci tam nedokáže odfiltrovat, takže je to určitě psychicky náročné,“ potvrdil Havlíček.

Po otevření přístupu humanitárním organizacím do Pásma Gazy začne Člověk v tísni podle svého ředitele pomáhat, protože potřeba je nepochybná. Organizace podle Pánka doufá i ve větší solidaritu v Česku. Ta podle něj „není příliš silná – ono to souvisí samozřejmě s převládajícím diskurzem a názorem na tu situaci, který může být různý. Ale nepochybně za to, jaká je situace v Gaze, nesou velkou odpovědnost izraelské ozbrojené síly, ale také Hamás, který po tom brutálním masakru udělal to, co udělal, včetně odvlečení rukojmí“.

Podle Pánka by obě strany měly pracovat na tom, „aby se to peklo zastavilo“. „A příměří snad bude začátkem,“ uzavřel.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 57 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...