„Nemyslitelné se stává skutečností,“ zdůvodňuje Macron svůj jestřábí obrat k Rusku

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Emmanuel Macron obrátil ve svém postoji vůči Rusku a zařadil se do čela státníků, kteří požadují co nejtvrdší přístup. Francouzský prezident přitom před začátkem plnohodnotné invaze na Ukrajinu promlouval s ruským lídrem Vladimirem Putinem v Moskvě u neobvykle dlouhého stolu a po zahájení pozemních operací s ním vedl řadu telefonických rozhovorů. V červnu 2022 pak Macron vybízel v konfliktu „neponižovat Rusko“.

V přímém kontrastu s tím stojí jeho nedávné vyjádření, že „v určitém okamžiku“ bude možná Francie nucena na Ukrajině „vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám“. Nedlouho předtím se zase nechal slyšet, že by západní spojenci neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Francouzský prezident také varoval, že „bezpečnost Evropy a Francouzů je v sázce“, a pokud Rusko zvítězí, důvěryhodnost Evropy se „sníží na nulu“.

Macronovy výroky následně korigoval francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné, podle kterého by se francouzští vojáci v případě nasazení na Ukrajinu neměli účastnit bojů, ale pomáhat například s odminováním nebo výrobou zbraní.

V reakci na Macronova vyjádření však odmítli vyslání svých vojáků na Ukrajinu představitelé Německa a Spojených států, negativní postoj zaujal i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) není vyslání jednotek Aliance „na stole“.

Rozpolcené reakce přišly od představitelů Polska. Duda na konci února odmítl zapojení polských jednotek na Ukrajině, zatímco ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v pátek řekl, že myšlenka nasazení sil NATO „není nemyslitelná“.

Také litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas nevyloučil nasazení litevských vojáků do nebojových operací. Odstupivší moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu zase poznamenal, že Macron pouze zahájil konverzaci, která bude v řádu měsíců nevyhnutelná. „Urychlil to, aby mobilizoval pomoc v takovém časovém horizontu, který bude na frontě užitečný,“ uvedl.

Slova o zaslepenosti a pokrytectví mezi Paříží a Berlínem

Zásadní neshody v postoji vůči Rusku panují mezi Francií a Německem. Kancléř Olaf Scholz, jehož země tradičně bývala nejbližším spojencem Francie, kvůli rozporům přijal Macrona v Berlíně.

„Žádné objímání však nemůže zakrýt zásadní neshody: Francie obviňuje Německo z otálení s pomocí Ukrajině a ze záměrné zaslepenosti (...), Německo obviňuje Francii z bezohledného válečnictví, pokrytectví (její dodávky zbraní jsou ve skutečnosti daleko za německými) a Macronova velkohubého vystupování,“ okomentoval schůzku web BBC.

„Žádné červené linie“

Ve čtvrtek Macron v televizním rozhovoru nastínil, co stojí za změnou jeho postojů. Tvrdý přístup podle něj lze zaujmout teprve po vyčerpání veškerých možností dialogu s Moskvou. Kreml podle něj v posledních měsících navíc znatelně přitvrdil, řekl s odkazem na přechod na válečnou ekonomiku, zesílené represe vůči vnitřní opozici a stupňované kybernetické útoky.

Připomněl, že Ukrajina má na frontě problémy čelit ruskému náporu a na Spojené státy jako spojence podle něj již není spolehnutí. Evropa tak dle Macrona vstupuje do světa, „kde se dosud nemyslitelné stává skutečností“.

Podle serveru The Wall Street Journal prezident řekl představitelům hlavních francouzských politických stran, že Paříž by v přístupu k Rusku „neměla mít červené linie“. „Tváří v tvář nepříteli, který si nestanovuje žádné hranice, si je nemůžeme dovolit stanovit,“ řekl podle jednoho z asistentů.

Macronův obrat jako předvolební tah

Podle BBC může být Macronova proměna postojů iniciována blížícími se volbami do Evropského parlamentu, v nichž se chce odlišit od Národního sdružení Marine Le Penové a Jordana Bardelly. Podle průzkumů se totiž zdá, že krajně pravicové uskupení v evropských volbách Macronovu stranu porazí.

Podle průzkumů veřejného mínění lze ale ve francouzské společnosti sledovat „postupnou erozi podpory Ukrajiny“. Zhruba 68 procent Francouzů také nesouhlasí s vysláním západních vojáků na ukrajinské území. Národní sdružení proto v průzkumech posiluje.

Macronův jestřábí postoj se projevil už během léta, kdy rozhodl o dodávkách raket s plochou dráhou letu Scalp. Velká Británie na Ukrajinu poslala téměř identické rakety Storm Shadow. Podle analytiků tyto zbraně pomohly ukrajinským obráncům rozbít ruskou černomořskou flotilu.

Německo a Spojené státy podobný krok odmítly. I to podle odborníků naznačuje, že Macron nutí Evropany, aby se zamysleli nad svou bezpečností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 25 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 9 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 14 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...