„Nemyslitelné se stává skutečností,“ zdůvodňuje Macron svůj jestřábí obrat k Rusku

Francouzský prezident Emmanuel Macron během více než dvou let od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zcela změnil svůj postoj k Moskvě. Evropský státník, který na začátku konfliktu vyzýval k vyjednávání, nyní mluví o možnosti nasazení západních vojáků v pozemních operacích na Ukrajině. V době, kdy mají Ukrajinci potíže s odoláváním ruskému tlaku na frontě a Spojené státy již nejsou spolehlivým partnerem, podle Macrona není možné mít ve vztahu ke Kremlu „žádné červené linie“.

Emmanuel Macron obrátil ve svém postoji vůči Rusku a zařadil se do čela státníků, kteří požadují co nejtvrdší přístup. Francouzský prezident přitom před začátkem plnohodnotné invaze na Ukrajinu promlouval s ruským lídrem Vladimirem Putinem v Moskvě u neobvykle dlouhého stolu a po zahájení pozemních operací s ním vedl řadu telefonických rozhovorů. V červnu 2022 pak Macron vybízel v konfliktu „neponižovat Rusko“.

V přímém kontrastu s tím stojí jeho nedávné vyjádření, že „v určitém okamžiku“ bude možná Francie nucena na Ukrajině „vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám“. Nedlouho předtím se zase nechal slyšet, že by západní spojenci neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Francouzský prezident také varoval, že „bezpečnost Evropy a Francouzů je v sázce“, a pokud Rusko zvítězí, důvěryhodnost Evropy se „sníží na nulu“.

Macronovy výroky následně korigoval francouzský ministr zahraničí Stéphan Séjourné, podle kterého by se francouzští vojáci v případě nasazení na Ukrajinu neměli účastnit bojů, ale pomáhat například s odminováním nebo výrobou zbraní.

V reakci na Macronova vyjádření však odmítli vyslání svých vojáků na Ukrajinu představitelé Německa a Spojených států, negativní postoj zaujal i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) není vyslání jednotek Aliance „na stole“.

Rozpolcené reakce přišly od představitelů Polska. Duda na konci února odmítl zapojení polských jednotek na Ukrajině, zatímco ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v pátek řekl, že myšlenka nasazení sil NATO „není nemyslitelná“.

Také litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas nevyloučil nasazení litevských vojáků do nebojových operací. Odstupivší moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu zase poznamenal, že Macron pouze zahájil konverzaci, která bude v řádu měsíců nevyhnutelná. „Urychlil to, aby mobilizoval pomoc v takovém časovém horizontu, který bude na frontě užitečný,“ uvedl.

Slova o zaslepenosti a pokrytectví mezi Paříží a Berlínem

Zásadní neshody v postoji vůči Rusku panují mezi Francií a Německem. Kancléř Olaf Scholz, jehož země tradičně bývala nejbližším spojencem Francie, kvůli rozporům přijal Macrona v Berlíně.

„Žádné objímání však nemůže zakrýt zásadní neshody: Francie obviňuje Německo z otálení s pomocí Ukrajině a ze záměrné zaslepenosti (...), Německo obviňuje Francii z bezohledného válečnictví, pokrytectví (její dodávky zbraní jsou ve skutečnosti daleko za německými) a Macronova velkohubého vystupování,“ okomentoval schůzku web BBC.

„Žádné červené linie“

Ve čtvrtek Macron v televizním rozhovoru nastínil, co stojí za změnou jeho postojů. Tvrdý přístup podle něj lze zaujmout teprve po vyčerpání veškerých možností dialogu s Moskvou. Kreml podle něj v posledních měsících navíc znatelně přitvrdil, řekl s odkazem na přechod na válečnou ekonomiku, zesílené represe vůči vnitřní opozici a stupňované kybernetické útoky.

Připomněl, že Ukrajina má na frontě problémy čelit ruskému náporu a na Spojené státy jako spojence podle něj již není spolehnutí. Evropa tak dle Macrona vstupuje do světa, „kde se dosud nemyslitelné stává skutečností“.

Podle serveru The Wall Street Journal prezident řekl představitelům hlavních francouzských politických stran, že Paříž by v přístupu k Rusku „neměla mít červené linie“. „Tváří v tvář nepříteli, který si nestanovuje žádné hranice, si je nemůžeme dovolit stanovit,“ řekl podle jednoho z asistentů.

Macronův obrat jako předvolební tah

Podle BBC může být Macronova proměna postojů iniciována blížícími se volbami do Evropského parlamentu, v nichž se chce odlišit od Národního sdružení Marine Le Penové a Jordana Bardelly. Podle průzkumů se totiž zdá, že krajně pravicové uskupení v evropských volbách Macronovu stranu porazí.

Podle průzkumů veřejného mínění lze ale ve francouzské společnosti sledovat „postupnou erozi podpory Ukrajiny“. Zhruba 68 procent Francouzů také nesouhlasí s vysláním západních vojáků na ukrajinské území. Národní sdružení proto v průzkumech posiluje.

Macronův jestřábí postoj se projevil už během léta, kdy rozhodl o dodávkách raket s plochou dráhou letu Scalp. Velká Británie na Ukrajinu poslala téměř identické rakety Storm Shadow. Podle analytiků tyto zbraně pomohly ukrajinským obráncům rozbít ruskou černomořskou flotilu.

Německo a Spojené státy podobný krok odmítly. I to podle odborníků naznačuje, že Macron nutí Evropany, aby se zamysleli nad svou bezpečností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...