Německo vzpomínalo na oběti útoku v Berlíně. Pozvání na pietu doprovázelo nepříjemné faux pas

V Berlíně byl v poledne odhalen památník loňského teroristického útoku, při kterém zemřelo 12 lidí. Tragédii nově připomínají jména obětí vyvedená na schodech k Pamětnímu kostelu císaře Viléma a zlatá stružka. Ve 20:02, tedy přesně v čase, kdy loni najel útočník s kamionem mezi návštěvníky vánočního trhu, se Berlínem na 12 minut rozezněly kostelní zvony.

Vedle rodin obětí tragédie se pietního aktu v centru Berlína účastnila kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier.

Připomínku loňského útoku provázejí zvýšená bezpečnostní opatření
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

„Truchlíme za dvanáct lidí z Německa, Polska, Česka, Ukrajiny, Itálie a Izraele. Za ženy a muže, kteří v Berlíně žili, pracovali nebo jej navštívili,“ pronesl během pietního ceremoniálu prezident Steinmeier. Připustil, že podpora ze strany úřadů přišla pozdě a nebyla dostatečná. „Musíme zjistit, kde došlo k chybám, abychom jim předcházeli. Tento útok se nikdy neměl stát. Ano, je hořké, že stát nemohl ochránit vaše blízké,“ dodal prezident.

„Nebyli jsme dostatečně připraveni na dopady takového teroristického útoku na postižené. Za to se obětem a pozůstalým můžeme jen omluvit,“ napsal zase ministr spravedlnosti Heiko Maas v příspěvku pro deník Tagesspiegel. „Jako primátor vás - příbuzné a zraněné - žádám o odpuštění za tyto chyby,“ uvedl pak v projevu při odhalení památníku berlínský primátor Michael Müller.

Nahrávám video

V den prvního výročí útoku zůstal trh uzavřen, stejně jako některé okolní ulice. Na místě jsou stovky policistů a dalších příslušníků bezpečnostních sil, řada z nich s automatickými zbraněmi. Okolo náměstí Breitscheidplatz jsou také desítky policejních a záchranářských aut a nejméně jeden obrněný vůz.

Na místo útoku nosili lidé květiny a svíčky celý rok. Nyní zde vznikl i oficiální památník, i když jeho podobu někteří z příbuzných obětí kritizují. „Myslím, že je důležité, aby tam ten památník byl. Aby se nezapomnělo na to, že se tady něco stalo,“ řekl Čech Petr Čižmár, který při loňském útoku přišel o manželku Naďu.

Merkelová se po kritice sešla s pozůstalými

v předvečer prvního výročí tragédie se s příbuznými obětí sešla kancléřka Merkelová. Ti ji před několika týdny napsali otevřený dopis, v němž tvrdě kritizovali jak postup německých úřadů, tak i politiků včetné jí samotné. V Německu „chybí základní profesionalita v zacházení s terorismem“, napsali.

Paní kancléřko, útok na náměstí Breitscheidplatz je i tragickým důsledkem politické nečinnosti vaší vlády. V době, kdy se výrazně zvýšilo ohrožení islámskými radikály, jste propásla možnost včas zvýšit prostředky a reformovat spletité struktury úřadů pro boj s tímto nebezpečím.
Z dopisu příbuzných obětí kancléřce Merkelové:

Že Německo selhalo, je přesvědčen i Petr Čižmár. Chce, aby vedení policie, které se podle něj dopustilo řady vážných chyb, konečně přijalo zodpovědnost a odstoupilo.

„To je prostě vážný problém, který tady existuje, to je realita, to že celý stát selhal takovým způsobem, že došlo k velké sérii velice vážných chyb ze strany policie, tajných služeb a tak dále,“ řekl Čižmár. Už ho prý unavuje číst o stále nových pochybeních v případu.

Německé úřady tuniského islamistu Anise Amriho, který používal řadu falešných identit, několik měsíců sledovaly a věděly, že porušuje zákony a prodává drogy, ale přesto nebyl zatčen. Podle některých informací ho úřady nechaly na svobodě záměrně - kvůli jeho vazbám na další radikály v Německu a Libyi.

„Vidím hlavní problém v tom, co se stalo před útokem. Že k němu vůbec došlo a že policie tak strašně pochybila,“ řekl Čižmár redaktorovi ČT Václavu Černohorskému. Na chyby úřadů se osobně zeptal šéfky německé vlády. Merkelová mu přislíbila, že se postará o to, aby se všechno vyjasnilo.

Kdo převezme odpovědnost?

Kancléřky se ptal i na převzetí zodpovědnosti, na což mu odvětila, že vyšetřování v případu ještě neskončilo. I tak je podle Čižmára, který se zdráhá uvěřit, že by německá policie byla skutečně tak nekompetentní, načase, aby někdo osobní zodpovědnost převzal. „Nejvyšší činitelé, kteří v policii působí, by odstoupit měli, protože nad celým aparátem stojí a tím pádem by měli nést zodpovědnost,“ míní. Případná rezignace Merkelové by podle něj asi nepomohla.

Rok po útoku, který ho připravil o čtyřiatřicetiletou manželku Naďu, se Čižmár teprve smiřuje s tím, co se stalo. „Samozřejmě, to zdaleka ještě není uzavřeno. Ani já sám v sobě to nemohu uzavřít,“ uvedl.

Opakovaně o tom mluví i se svým šestiletým synem, kterého vychovává sám. „Mluvím s ním, co nejotevřeněji umím. Samozřejmě, že on to chápe do jisté míry, těžko bych mohl říct, že na sto procent, ale částečně určitě. A jistě během jeho života ještě přijdou otázky, které se budu snažit zodpovědět tak, abych mu vysvětlil, co se stalo, pokud tomu budu sám rozumět,“ řekl Čižmár.

Merkelová má na rukou krev, je přesvědčena matka polského řidiče

Kritikou na adresu kancléřky a německých úřadů nešetří ani rodiče polského řidiče kamionu, který se stal loni první obětí Anise Amriho. 

Lukasze Urbana v jeho voze, ve kterém čekal na vyložení nákladu, zastřelil Amri 19. prosince večer. Několik desítek minut poté s kamionem zaútočil na Breitscheidplatzu.

„Chci paní Merkelové říci, že má na svých rukou krev mého syna,“ vzkazuje Janina Urbanová. Kancléřce mimo jiné vyčítá, že rodině po útoku ani nezaslala osobní kondolenci.

Třiadvacetiletý Tunisan Anis Amri najel 19. prosince 2016 kolem osmé hodiny večer s ukradeným kamionem do lidí na vánočním trhu na náměstí Breitscheidplatz v centru Berlína.

Útok si vyžádal 12 obětí. Automobil zabil 11 lidí, včetně Češky Nadi Čižmárové, která dlouhodobě pracovala v Německu. Čižmárová se stala první českou obětí teroristického útoku v Evropě. Další obětí byl polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 70 lidí bylo zraněno.

Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii. K útoku se přihlásil Islámský stát (IS), který Amriho označil za svého bojovníka.

Amrimu se po útoku podařilo prchnout a přes západní Evropu se dostal až na sever Itálie, kde jej policisté v Sesto San Giovanni 23. prosince během rutinní kontroly odhalili a následně v sebeobraně zastřelili. Než se dostal do Itálie, projel Amri Nizozemsko, Belgii a Francii.

Ze závěrečné zprávy zvláštního vyšetřovatele vyplynulo, že útoku se dalo zabránit a že policie udělala řadu chyb. Úřadům byl totiž Amri známý jako nebezpečný radikál. Vzhledem k tomu, že obchodoval s drogami a měl zfalšované osobní dokumenty, mohly ho úřady po zadržení v jižním Německu 30. července loňského roku až několik měsíců držet ve vazbě a možná i deportovat.

Místo útoku na náměstí Breitscheidplatz
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Úřady slíbily změnu přístupu. Pozvání na pietu ale příliš citlivé nebylo

I na základě stížností příbuzných obětí hodlají německé úřady do budoucna změnit přístup k pozůstalým a zraněným. Vládní zmocněnec pro oběti útoku Kurt Beck minulý týden navrhl mimo jiné i to, aby se jim usnadnil přístup k pomoci přes jedno koordinační centrum. Vyslovil se také pro vyšší finanční odškodnění, což už vláda přislíbila.

Rychleji by také mělo probíhat informování rodin obětí o úmrtí či zranění jejich příbuzných. V případě loňského útoku trvalo dva až tři dny, než se úřady na příbuzné obrátily. Identitu obětí přitom znaly už po několika hodinách.

Navzdory všem slibům se ale berlínská radnice dopustila dalšího přehmatu. Při rozesílání pozvánek na úterní pietní akce rodinám obětí přesně vypočítala, co si budou muset zaplatit ze svého a co jim proplatí úřady. „Náklady na taxíky proplaceny nebudou. Je třeba využít veřejnou dopravu. Pokud cestujete do Berlína osobním vozem, bude vám proplaceno 0,20 eura za ujetý kilometr,“ citoval z dopisu rozeslaného radnicí deník Bild.

„Chtějí za každou cenu ušetřit. Ani se nepokusili nás vyslechnout a zjistit, co potřebujeme. A svým jednáním tak ještě zhoršili naši bolest,“ uvedl švagr Izraelky Dalie Elyakimové, která loňský útok nepřežila. „Právě nyní, když vychází najevo, kolika chyb se úřady i stát dopustily, bych očekávala s ohledem na naši bolest jistou velkorysost,“ dodala jedna ze zraněných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 19 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...