Německo chce po záplavách požádat o peníze z unijního fondu solidarity, píše Reuters

Německo chce po katastrofálních povodních z minulého týdne požádat o peníze z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), který členské země využívají v případech živelních pohrom. Uvedla to agentura Reuters, která má k dispozici předběžný plán vládní pomoci. Okamžitá pomoc zasaženým oblastem ze spolkových i zemských zdrojů by měla dosáhnout výše 400 milionů eur (10,3 miliardy korun).

Záplavy, které západní část Německa postihly po středečních bouřkách a lijácích a které v sobotu zasáhly i východ země, si podle aktuálních údajů vyžádaly nejméně 165 lidských životů.

V Porýní-Falci, konkrétně v nejhůře postiženém okrese Ahrweiler, registrují 117 mrtvých a 749 zraněných. V Severním Porýní-Vestfálsku evidují 46 obětí, dva lidé zemřeli také v Bavorsku.

Spolková vláda se podle vládního dokumentu chystá zasaženým oblastem poskytnout okamžitou finanční pomoc ve výši 200 milionů eur (5,1 miliardy korun). Směřovat by měla na opravu domů a zničené infrastruktury a také na podporu lidem v krizové situaci.

Pokud spolkové země přispějí dalšími 200 miliony eur, na okamžitou pomoc bude k dispozici celkem 400 milionů. O této částce podle agentury DPA hovořil již v neděli spolkový ministr financí Olaf Scholz.

Šéf poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Alexander Dobrindt v pondělí DPA sdělil, že stát poskytne lidem postiženým katastrofou „pomoc v rekordní výši“. „Teď potřebujeme ofenzivu solidarity pro okamžitou pomoc a obnovu pro zaplavené oblasti,“ řekl.

Obnova zasažených míst může trvat i roky

O vládní pomoci pro zasažené oblasti, zejména v Porýní-Falci a Severním Porýní-Vestfálsku, bude kabinet kancléřky Angely Merkelové jednat ve středu.

Bavorská vláda v úterý oznámila, že pro osm zvlášť postižených okresů v této spolkové zemi okamžitě vyčlení 50 milionů eur (1,3 miliardy korun). Nejhůře zasažená přívalovými dešti a následnými povodněmi byla o víkendu oblast Berchtesgadenských Alp, kde rozvodněná řeka Ache připravila o život dva lidi.

Unijní fond, který by měl Berlínu nyní pomoci, vznikl v létě roku 2002 jako odezva na rozsáhlé záplavy v zemích střední Evropy. Od té doby byly prostředky z něj využity při osmi desítkách katastrof, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení, ale i období katastrofálního sucha. Česko z něj prostředky získalo po povodních v letech 2002, 2010 a 2013. O pomoc z EUSF požádala koncem června vláda Andreje Babiše (ANO) také v souvislosti s katastrofou způsobenou tornádem na jižní Moravě.

Ačkoliv nebyly celkové povodňové škody dosud vyčísleny, obnova zatopených oblastí v Německu může podle odhadů trvat roky. „Po záplavách na Labi v roce 2002 trvalo asi tři roky, než byly odstraněny největší škody, a pět let, než postižené oblasti vypadaly opět normálně,“ řekl DPA šéf sdružení podnikatelů ve stavebnictví (ZDB) Reinhardt Quast.

Do zaplavených oblastí míří očkovací autobus

Agentura DPA mezitím informovala, že v povodněmi nejhůře postižených oblastech bude kvůli obavám z šíření koronaviru působit očkovací autobus. Lidé si do něj budou moci přijít pro vakcínu či test  bez předchozího objednání.

Autobus očkovacího centra v Koblenzu se tak ještě v úterý přemístí do města Bad Neuenahr-Ahrweiler, kde začne s očkováním obyvatelstva vakcínami BioNTech a Johnson & Johnson.

Mluvčí ministra zdravotnictví spolkové země Porýní-Falce zdůraznil, že očkování a testování jsou nejdůležitější preventivní opatření proti nárůstu počtu nákaz. „Vzhledem k infrastruktuře, která je takto poničená, tu existuje nebezpečí,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...