Němci si otvírají zadní vrátka. Už nevylučují, že odloží konec jaderných elektráren

Nahrávám video

Německá vláda připustila, že by mohla odložit vypnutí tří posledních jaderných elektráren na svém území. Učinila by tak ale pouze v krajním případě, pokud by byla ohrožena energetická bezpečnost země. Tento krok by mohl ovlivnit ceny energií v celé Evropě.

Obavy z nedostatku energií nutí německou vládu přehodnocovat dřívější rozhodnutí. Kancléř Olaf Scholz připustil, že by země mohla odložit vypnutí posledních jaderných bloků. Ty nyní zajišťují asi dvanáct procent německé spotřeby elektřiny. Krok kabinet plánoval na konec roku.

„Jde o dočasné nouzové opatření, které nebude učiněno na úkor našich klimatických cílů. Totéž platí pro investice do plynárenské infrastruktury,“ řekl kancléř. 

Poprvé v historii připustili tuto variantu také vládnoucí Zelení. Dosud přitom prodloužení životnosti jaderných elektráren kategoricky odmítali. A přestože dál vyzývají, aby boj proti klimatickým změnám nezpomaloval kvůli jiným krizím, zvažují ústupky.

„Pokud bychom viděli něco jiného, než co ukazují dosavadní čísla, tedy že můžeme čekat nedostatek elektřiny, poté vrátíme všechna opatření zpět do hry. Za současného stavu to ale nemá smysl,“ řekla spolupředsedkyně strany Ricarda Langová. 

Experti příliš nevěří, že Němci prodlouží jádru životnost

Podle odborníků by takový krok ze strany Německa mohl přinést nižší ceny pro domácnosti po celé Evropě, tedy i pro ty české. Aktuálně se jedna megawatthodina na pražské burze prodává za víc než 338 eur, to je zhruba čtyřikrát dráž než před rokem.

„Každých tisíc megawattů při současné energetické krizi je vítaných. Pochopitelně nelze čekat, že pouze rozhodnutí o protažení provozu o několik let vyřeší energetickou krizi. Ale úleva by to byla. A každá úleva a každý pokles cen na evropském energetickém trhu se promítá do našich peněženek,“ uvedl energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Osobně to však zatím považuje spíše za méně pravděpodobnou možnost. A to s ohledem na to, že Němci toto ideologické rozhodnutí –⁠ odchod od jaderné energetiky –⁠ v minulosti přijali a snaží se v něm být důslední. 

Se svým německým protějškem je kvůli energetické bezpečnosti neustále v kontaktu i český ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). „Já bych to bral jako to poslední velmi krizové opatření, kdyby bylo potřeba nahradit výpadky výroby elektřiny například z plynu a jiných zdrojů,“ řekl. Není však přesvědčen o tom, že to je cesta, kterou by Němci chtěli jít. 

Drábová upozornila na případné potíže provozovatelů jaderných elektráren

Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová upozornila, že udržení tří posledních bloků v provozu by nebylo vůbec jednoduché. Rozhodnutí německé vlády je jedna věc, ale připravenost provozovatelů těchto jaderných elektráren je věc jiná. Zvláště, když s podobným obratem nepočítali.

Drábová zmínila například to, že už neobjednali palivo pro tyto elektrárny, což by nyní museli nelehko a narychlo řešit. Začali už také propouštět personál. 

Německá vláda chystá zátěžové testy, které by měly ukázat, jak na tom země od letošního listopadu do března příštího roku energeticky bude. Zda tedy dokáže s různými zdroji dovozu energií situaci zvládnout, či ne. 

Drábová odhaduje v poměru 60 ku 40, že Němci přistoupí k prodloužení životnosti jaderných elekráren. Zároveň předpokládá, že by to opravdu bylo krátkodobé řešení, protože pro dlouhodobější variantu by se musela měnit německá legislativa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...