Nemastná kampaň může zamíchat výsledkem francouzských voleb. Klíč je v účasti

Francouzi volí prezidenta. Favoritem je obhájce mandátu Emmanuel Macron pevně usazený v politickém středu. Jeho nejvážnějšími vyzyvateli jsou zástupci radikální pravice Marine Le Penová a Éric Zemmour a radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Dvouciferné preference má i kandidátka tradiční pravice Valérie Pécresseová. Po mdlé kampani ovlivněné pandemií a válkou se očekává malá účast. A ta by mohla posílit radikálnější hlasy i oslabit prezidentskou pozici.

Politici si své kampaně vždy pečlivě plánují, často však jejich plány rozbijí nečekané události. Francouzským prezidentským kandidátům to udělal Vladimir Putin na Ukrajině.

„Okamžitě to silně posílilo preference Emmanuela Macrona,“ říká politoložka z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Eliška Tomalová s odkazem na aktivní snahy prezidenta komunikovat s Moskvou i Kyjevem. Francouzi mají rádi, když je jejich prezident výrazně vidět na mezinárodní scéně. Mnozí také oceňují, že udržuje kontakt s Kremlem a považují to pro situaci nadále za důležité.

Upozorňuje však, že efekt docela rychle vyprchal, válka z médií trochu ustoupila, do popředí se opět dostala další témata a Macronovy zisky zase zmizely.

„Oproti Česku je znát, že Ukrajina je pro Francouze mnohem dál,“ upozorňuje Michel Perottino z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Podle něj Macron nedokázal téma naplno využít hlavně proto, že jeho snažení nemohlo Putina zastavit.

Emmanuel Macron
Zdroj: STEPHANE MAHE/Reuters

Válka logicky uškodila kandidátům s neutrálním nebo dobrým vztahem k ruskému režimu. Marine Le Penová kvůli ní raději zničila milion předvolebních letáků, na nichž byla vyfocena s Putinem. Podle Perottina mu však není nijak velmi blízká, spíš fotkou chtěla ukázat, že by se ve funkci uměla pohybovat i na mezinárodním poli.

Daleko víc válka postihla Zemmoura, který se profiluje ještě radikálněji, než dlouholetá ikona protiimigrační a protiunijní politiky Le Penová. „Zemmour v poslední době udělal několik kroků, které jsou pro všechny kromě jádra jeho voličů naprosto neúnosné,“ připomněl Perottino. Například zpochybnil důvěryhodnost fotografií zabitých civilistů v Buče s dovětkem, že pravdu se stejně nikdo nedozví. Právě tyto jeho lapsy a odliv voličů nejvíc vysvětlují rostoucí podporu Le Penové.

Éric Zemmour
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Maximálně se válku snažila využít Pécresseová. Vyzývala Le Penovou a Zemmoura, aby se styděli za svou douholetou vstřícnost k Putinovi. Moc jí to ale nepomohlo.

Zkušená pravicová politička má podle Tomalové zajímavé nápady a čekalo se, že může uspět. Jenže narazila na limity svého osobního charismatu. „Nedokázala se posunout do jakési státotvorné role,“ soudí politoložka. Perottino zhodnotil její předvolební akce rovnou jako tragické. „Ukázala, že nemá na to, být hlavním aktérem voleb.“ Její oslabování tak posiluje Macrona a částečně i Le Penovou.

Valérie Pécresseová
Zdroj: Sarah Meyssonnier/Reuters

Covid a migrace

Druhým tématem dominujícím poslední měsíce médiím po celém světě je pandemie. Za reakci na ni si Macron nevysloužil ani velkou kritiku ani žádný obdiv. Asi nejvýrazněji se projevila v jeho politice v oblasti zdravotnictví. Před koronavirem v něm totiž v rámci celkového šetření významně škrtal, nyní už hlásá, že se do něj musí investovat víc.

V jedné věci však pozornost na něco tak základního jako zdraví současnému prezidentovi pomohla: přesvědčil část Francouzů, že Macron se více zajímá o jejich životy a není jen mladým dravcem z byznysu. „Chodil mezi lidi, a to mu pomohlo získat víc bodů,“ tvrdí Tomalová. Na druhou stranu aktuální témata zastínila oblasti, v nichž se Macron cítí silný: ekologická řešení pro energetiku a průmysl.

Covid a válka upozadily také stálici francouzských kampaní: migraci. Centrem dění se nyní nestala také proto, že počty imigrantů nejsou aktuálně moc vysoké a všichni relevantní kandidáti zůstávají na svých pozicích a nic převratně nového neříkají. Migrace z Ukrajiny sice na Francii dopad má, ale zdaleka tam téma není tak urgentní jako ve střední Evropě.

Ekonomika

„Daleko víc se všichni kandidáti a zejména Le Penová soustředili na kupní sílu obyvatel. To se po covidové krizi týká velké části Francouzů v jejich každodenním životě. Zajímá je, jak zaplatí bydlení, pohonné hmoty i volný čas. To bylo hlavní téma,“ líčí Tomalová.

Marine Le Pen
Zdroj: Sarah Meyssonnier/Reuters

Le Penová i další zde útočí na Macrona a označují jeho ekonomické reformy za příčinu materiálních problémů řady Francouzů. Ostatně reformy hned na počátku jeho mandátu spojené se škrtáním sociálních výdajů a zvyšováním některých daní především na naftu vyvolaly velké protesty symbolizované žlutou vestou.

Toto hnutí se podle Perottina udrželo déle, než Macron čekal. Nakonec ho však oslabila pandemie. „Stále se objevuje, ale určitě už nemá tu sílu,“ říká politolog. Macron navíc může těžit z toho, že nalevo od něj zůstala po tradičních socialistech velká díra a pak už je tam jen radikál Mélenchon. U pravicového elektorátu mu navíc reformy podporující střední a vyšší třídu pomohly.

Mélenchon zdvihá jako představitel radikálněji laděné levice sociální témata velmi přirozeně. A docela se mu vzhledem k sílícím preferencím daří. Těží také z toho, že se ve vysoké politice pohybuje léta, má za sebou řadu kandidatur na významné posty a dobře chápe dynamiku předvolebního boje.

„Mélenchonovi se povedlo načasování a pozdní vstup do kampaně. Naopak Zemmour vložil nejvíc energie na začátku a teď jeho preference klesly, což pomohlo Le Penové,“ říká Tomalová.

Jean-Luc Mélenchon
Zdroj: PASCAL ROSSIGNOL/Reuters

Nezájem

Zájem o volby je mezi Francouzi neobvykle malý. Perottino to připisuje hlavně průběhu kampaně. „Je taková nezáživná a mdlá.“ To je podle něj z části důsledkem přesycenosti aktuálními tématy a z části skladbou kandidátů, kteří po posunu Le Penové do umírněnějších pozic nevyvolávají žádné drama.

Třetím důvodem podle Perottina je, že se obecně předpokládá, že Macron mandát obhájí, protože alternativy k němu jsou pro většinu voličů horší, a bude pokračovat v tom, co má za sebou, což je výkon bez zářných úspěchů i bez velkých průšvihů.

Hektická doba vzala kampani ještě jednu možnost vybudit elektorát: francouzští politici se tradičně objevovali na velkých akcích a shromážděních, typicky třeba zemědělském salonu. A to se tentokrát nestalo.

Očekává se tak nízká účast, která může významně zamíchat kartami a znehodnotit předvolební průzkumy. „Nepůjdou volit spíš ti umírnění voliči, zatímco ti naštvaní půjdou. Podpoří zejména krajní levici v podobě Mélenchona nebo krajiní pravici, tedy Le Penovou či Zemmoura,“ předpovídá Perottino. To může ve výsledku oslabit Macrona, který tak přes pozici favorita nemá nic jisté.

Nízká účast má ještě hlubší rozměr: bere prezidentské instituci část legitimity. „Může to podkopat prezidentovu pozici, a to docela výrazně,“ varuje Perottino.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 34 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...