Nejprve polévka z dešťové vody, potom výslechy a svlékání. Manželé z Mariupolu popsali útěk

Nahrávám video

Uplynuly tři měsíce od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a postupně obsadilo některá území. Dostat se z těchto míst do bezpečí je stále těžší a ne všem se to podaří. Okupanti odvážejí prchající Ukrajince na území pod svou kontrolou a každého prověřují. Zřídili filtrační tábory, kde je hodiny vyslýchají, svlékají kvůli tetování a zjišťují jejich politické přesvědčení. Podobné tábory za druhé světové války využívali nacisté. Reportéři ČT Silvie Kleková a Tomáš Vlach natočili unikátní svědectví manželů z Mariupolu, kterým se podařilo z tábora dostat a zdolat více než tři tisíce kilometrů přes Rusko až do Ostravy.

Viktorija a Viktor Bibikovi se k útěku před ruskými okupanty odhodlávali dlouho. Oba pocházejí z Mariupolu, před třemi lety tam měli svatbu a svůj domek nedaleko oceláren Azovstal si nedávno opravili.

Reportéři ČT natáčeli v Mariupolu jen několik dní před válkou. Mnozí lidé tehdy nevěřili, že Rusko na Ukrajinu zaútočí a Viktor s Viktorijí byli mezi nimi. „Nechtěli jsme tomu věřit, mysleli jsme si že je to nějaké nedorozumění, že je to sen. Je pro nás neuvěřitelné, že v tomto století se může něco takového stát,“ vzpomíná Viktor. Místo budíčku pak manželé měli zvuky soustavného ruského ostřelování, které trvalo až do setmění.

Bez jídla i pití museli sbírat dešťovou vodu

Z bezmála půl milionu obyvatel zůstala brzy asi čtvrtina, možná sto tisíc lidí. Ruské útoky měnily Mariupol v trosky. V půlce března všechno došlo, nebylo jídlo ani voda. „Když zmizel sníh, začalo pršet, ale jen málo. Sbírali jsme dešťovou vodu. Nejprve se musela uvařit řídká polévka,“ popsala Viktorija.

Volnější pohyb byl podle manželů možný kolem 25. března, když Mariupolem prošli Čečenci. To už podle nich byla ve městě k vidění povalující se těla mrtvých. Jednadvacátého dubna, v den, kdy ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že Azovstal už Rusové nebudou ostřelovat, jen ho neprodyšně obklíčí, se Viktor a Viktorija rozhodli město opustit. Jejich dům je, podobně jako spousta domů v Mariupolu, poškozený. Zatím ale stojí.

Z Mariupolu vyvezli manželský pár přátelé, ale mohli směřovat jen na východ. Věděli, že je čeká prověřování, takzvaná filtrace. V městečku Starobeševe na území samozvané Doněcké lidové „republiky“, ovládané Moskvou řízenými separatisty, čekaly oba ukrajinské manžele – psycholožku Viktoriji a bývalého pohraničníka Viktora – mnohahodinové výslechy.

„Jako nějakého zločince – berou ti otisky prstů, fotografují tě, svlékají tě, prohlížejí mozoly, telefon a kladou provokativní otázky,“ zmínil Viktor.

„Sháněli kontakty – kde jsi sloužil, kdo tam ještě slouží, kdo pracuje v SBU, v gardě, u policie, ptali se na všechno. Muže svlékali, prohlíželi tetování,“ přibližuje realitu filtračního tábora Viktor. Celý proces byl podle manželů velmi ponižující. A to oni osobně měli ještě relativní štěstí, propustku získali rychle. Jiní na ni čekali řadu dní.

Filtrační tábory zvlášť špatnou pověst získaly během konfliktu v Čečensku. V Rusku se o filtracích oficiálně nemluví.

Rusko si připravilo seznamy kritiků

Podle Milana Štefance z nevládní organizace Nesehnutí, která působí na Krymu nebo v jižních, momentálně Rusy okupovaných oblastech Ukrajiny, si už ruské tajné služby dopředu vytvářely seznamy těch, kteří podporovali Ukrajinu – zejména pak novinářů, politiků či aktivistů.

„Z informací, které jsem viděl na těchto seznamech, bylo jasné, že jsou připravované dlouho dopředu, protože o těch nepohodlných lidech tam byla spousta věcí – fotky, osobní údaje, něco jako jejich životopis,“ uvádí Štefanec. 

Osudy lidí, kteří filtrací neprošli, zůstávají nejasné – prakticky zmizeli ze světa. Mnozí skončili na Sibiři nebo v jiných okrajových částech Ruska. Manželé Bibikovi se s pomocí dobrovolníků dostali nejprve do ruského Rostova na Donu, odkud pokračovali vlakem v cestě dlouhé více než tři tisíce kilometrů.

„My jsme na každém kontrolním místě říkali, že musíme odjet, ne jen tak odjet, ale protože je to nezbytně nutné. Musím podstupovat léčení, které v Mariupolu v té době nebylo možné,“ zmiňuje Viktorija. Právě její vážná nemoc – lékaři jí už dříve diagnostikovali roztroušenou sklerózu – mohla být důvodem, proč se manželům podařilo uniknout.

Tisíce dětí k adopci

Rusové se snaží odvézt na své území co nejvíce lidí z obsazených oblastí. Například i z Mariupolu přistavené autobusy odváží Ukrajince buď do okupovaného Doněcku, nebo přímo do Ruska. Objevují se zprávy o tom, že ruské úřady vyvážejí z Ukrajiny i děti, které přišly o rodiče. „Jsou to tisíce dětí, které se Rusové snaží dát k adopci, dokonce kvůli tomu změnili příslušné zákony,“ říká ukrajinský politolog Pavel Lisňanskyj.

Poslední překážka čekala manžele z Mariupolu na hranicích Ruska a Estonska. Zadržení trvalo dvě a půl hodiny, pak je ale Rusové pustili dál. Přes Pobaltí a Polsko přicestovali Viktorija a Viktor po strastiplné cestě 1. května do Ostravy, kde už získali nové bydlení a Viktor i práci.

„Ostrava nás, doufám, přijme dobře. Město se nám moc líbí, potkali jsme tady dobré lidi. Ukrajina navždy zůstane naší vlastí, naší zemí. Určitě bychom se chtěli vrátit do Mariupolu, ale pokud tam budou ruské úřady, máme z návratu obavy,“ shodují se manželé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...