„Nejlepší šance na ukončení války.“ Evropští lídři přivítali Trumpův plán pro Gazu

Nahrávám video

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Trump plán představil při pondělní návštěvě izraelského premiéra Netanjahua v Bílém domě. Plán počítá mimo jiné s klidem zbraní do několika dnů a s propuštěním všech izraelských rukojmí najednou výměnou za 250 doživotně odsouzených Palestinců a dalších 1700 Palestinců zadržených od teroristického útoku Hamásu před dvěma lety.

V Pásmu Gazy má do budoucna vládnout kabinet palestinských technokratů pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem. Zatímco Netanjahu návrh podpořil, teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že požaduje vznik palestinského státu.

„Nepřátelské akce by měly skončit poskytnutím okamžité humanitární pomoci obyvatelům Gazy a okamžitým propuštěním všech rukojmí,“ napsala na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň uvedla, že Evropská unie je připravena se na něm podílet. Von der Leyenová zdůraznila, že podporuje dvoustátní řešení, po němž volají i Palestinci, Izrael jej však odmítá.

„Tento plán je nejlepší šancí na konec války, která začala 7. října 2023. To, že jej Izrael podporuje, je významný pokrok,“ uvedl Merz. Zároveň vyzval představitele Hamásu, aby s Trumpovým plánem souhlasili. „Německo je připraveno zapojit se konkrétně do realizace plánu,“ dodal kancléř. Později uvedl, že se Berlín hodlá zapojit politicky, humanitárně „a samozřejmě i při obnově regionu“.

Merz se podle mluvčího německé vlády také v úterý brzy ráno setkal s příbuznými a blízkými rukojmí, které už téměř dva roky zadržuje Hamás a kteří mají také německé občanství. Vyzval Hamás, aby rukojmí propustil.

Plán již v pondělí uvítaly velké unijní země jako Francie či Itálie, ocenila jej také Británie. „Vítám závazek prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku v Gaze a zajistit propuštění všech rukojmí,“ napsal na síti X francouzský prezident Emmanuel Macron. Poznamenal, že od Izraele očekává „rozhodné zapojení“ a od Hamásu okamžité propuštění všech rukojmí. Hamás podle Macrona nemá jinou možnost než rukojmí propustit a řídit se Trumpovým plánem.

Itálie stejně jako Francie nabídla spolupráci při naplňování plánu. „Návrh, který dnes (v pondělí) představil prezident USA Donald Trump, by mohl značit zlomový bod umožňující trvalé ukončení nepřátelství, okamžité propuštění všech rukojmí a plný a bezpečný humanitární přístup pro civilisty,“ citoval Reuters italské prohlášení.

Britský premiér Keir Starmer vyzval všechny strany konfliktu, aby s americkou vládou spolupracovaly na dokončení dohody a na jejím uskutečnění. „Hamás by nyní měl souhlasit s plánem a ukončit utrpení tím, že složí zbraně a propustí všechna zbývající rukojmí,“ řekl podle Reuters Starmer.

Někdejší britský premiér Tony Blair, se kterým návrh počítá jako s členem kontrolní mezinárodní rady míru, považuje podle agentury AFP Trumpův návrh za největší naději na ukončení války. Označil Trumpův plán za odvážný a inteligentní.

„Nabízí nám největší šanci na ukončení dva roky trvající války,“ uvedl. Návrh počítá s tím, že v Pásmu Gazy vznikne přechodná vláda palestinského technokratického a apolitického výboru, na kterou bude dohlížet rada míru. Radu povede Trump a Blair by se měl stát jedním z členů rady.

Za snahu ukončit válku v Pásmu Gazy ocenil Trumpa i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Oceňuji úsilí a vůdčí schopnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřené na zastavení krveprolití v Gaze a dosažení příměří,“ napsal Erdogan, který se s Trumpem setkal v Bílém domě minulý týden poprvé po šesti letech.

Turecká vláda je jedním z největších kritiků izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy. Ankara Izrael obviňuje z páchání genocidy na palestinském obyvatelstvu, což Izrael odmítá, a kvůli válce pozastavila veškerý obchod s Izraelem.

Trumpův plán v úterý ocenil také papež Lev XIV. a vyjádřil naději, že ho podpoří i Hamás. Informovala o tom agentura Reuters. Podle hlavy katolické církve jsou v plánu velmi zajímavé prvky. „Doufám, že to Hamás přijme ve stanovaném termínu,“ sdělil papež novinářům, když opouštěl svou letní rezidenci Castel Gandolfo.

Izraelské síly zůstanou v Gaze, palestinský stát nevznikne, prohlásil Netanjahu

Netanjahu v úterý také řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu. „Přivedeme zpět všechny naše rukojmí, živé a zdravé, zatímco izraelská armáda zůstane ve větší části pásma Gazy,“ prohlásil Netanjahu ve videu, v němž v hebrejštině shrnul výsledky jednání s Trumpem a které zveřejnil na sociálních sítích.

Uvedl rovněž, že až dosud býval Izrael vyzýván, aby přistupoval na požadavky Hamásu a umožnil tomuto palestinskému teroristickému hnutí zůstat a přeskupit se uvnitř Pásma Gazy. „Nyní celý svět, včetně arabského a muslimského, tlačí na Hamás, aby přijal podmínky, které jsme vytvořili společně s Trumpem,“ uvedl Netanjahu.

Trumpův dvacetibodový mírový plán, jemuž Netanjahu po schůzce v Bílém domě vyjádřil podporu, ovšem hned ve třetím bodě stanoví, že „Izraelské síly se stáhnou na dohodnutou linii, aby se připravily na propuštění rukojmí“ a že „bojové linie zůstanou zmrazené, dokud nebudou splněny podmínky pro postupné úplné stažení“.

Plán také předpokládá vytvoření Mezinárodní stabilizační síly (ISF), na jejímž vzniku budou spolupracovat Spojené státy s arabskými zeměmi a která by měla převzít zodpovědnost za bezpečnost v Pásmu Gazy.

Členům Hamásu, kteří si to budou přát, má být podle plánu zajištěn odchod do zemí, které je budou ochotny přijmout; ostatní příslušníci radikální skupiny v pásmu budou moci zůstat, pokud složí zbraně a zavážou se k mírovému soužití.

Na dotaz kameramana, zda premiér na setkání s Trumpem přijal myšlenku palestinské státnosti, Netanjahu tuto možnost striktně odmítl. „Vůbec ne a v té dohodě to ani není napsáno,“ prohlásil premiér. „Jednu věc jsme (na jednání) řekli jasně: budeme tvrdě proti palestinskému státu,“ dodal s tím, že se s Trumpem shodli, že by to byla „obrovská odměna za teror“.

Tento komentář však opět poněkud odporuje tomu, co stojí v 19. bodě mírového plánu: „Zatímco bude pokračovat obnova Gazy a až bude důsledně naplněn reformní program Palestinské autonomie, mohou být konečně vytvořeny podmínky pro věrohodnou cestu k palestinskému sebeurčení a státnosti, které uznáváme jako touhu palestinského lidu.“

Představitelé izraelské opozice plán přivítali

Představitelé izraelských opozičních stran plán přivítali a podpořili. Podle bývalého premiéra Naftali Bennetta, který usiluje o návrat do politiky, je tento plán nelehkým, ale nutným krokem v situaci, kdy izraelská vláda nezvládla porazit Hamás a nedokázala zajistit návrat unesených rukojmí, píše server The Times of Israel (ToI).

Bennett nicméně kritizoval skutečnost, že Jeruzalém by měl v rámci Trumpova plánu propustit stovky palestinských vězňů, které nazval „vraždícími teroristy“. Jeden z bodů plánu totiž předpokládá propuštění 250 palestinských vězňů s doživotním trestem.

Největší hrozbou pro Trumpův plán nejsou ti, kdo ho odmítají, ale ti, kdo na něj reagují slovy „ano, ale“, uvedl šéf centristické opoziční strany Ješ atid (Budoucnost existuje) a expremiér Jair Lapid, který tak podle ToI narážel na Netanjahuovo jednání. Premiér podle něj obvykle v Bílém domě říká „ano“, ovšem když se vrátí do Izraele, říká „ale“. Trumpův plán je podle Lapida potřeba přijmout bez jakýchkoliv dodatečných „ale“.

„Každá iniciativa, která přivede všechna rukojmí domů, musí být vítána,“ napsal také na sociální síti X bývalý izraelský ministr obrany a šéf opoziční pravicové strany Israel Bejtejnu (Izrael je náš domov) Avigdor Lieberman.

Smotrič plán kritizuje

Naopak pravicový izraelský ministr Becal'el Smotrič, jehož strana je klíčovým koaličním partnerem vlády premiéra Netanjahua, plán kritizoval. Podle něj je výrazným diplomatickým neúspěchem. Výslovně však neuvedl, že by plán ve vládě odmítl.

Smotrič je spolu s Itamarem Ben Gvirem jedním z lídrů dvou nacionalistických stran v izraelské vládě, kteří mají na premiéra značný vliv, a jejich reakce na oznámený plán je proto pozorně sledována, napsal server The Times od Israel (ToI). Smotrič v obsáhlém příspěvku na síti X označil „oslavování“ plánu za předčasné a kritizuje jej s tím, že „se vzdává skutečných úspěchů v terénu kvůli politickým iluzím, diplomatickému objímání a blyštivým ceremoniím“.

Plán podle AFP tvrdě kritizovalo také radikální hnutí Palestinský islámský džihád. „To, co bylo oznámeno na tiskové konferenci Trumpa a (izraelského premiéra Benjamina) Netanjahua, je americko-izraelská dohoda, která představuje postoj celého izraelského establishmentu. Je to recept na pokračování agrese proti palestinskému lidu,“ uvedlo hnutí v prohlášení, které AFP označila za první palestinskou reakci na nejnovější americký plán.

Palestinská samospráva návrh uvítala

Naopak palestinská samospráva, která působí na Izraelem okupovaném Západním břehu, plán uvítala a dala najevo důvěru ve schopnost amerického prezidenta najít cestu k míru. Vyjádřila také odhodlání pracovat s USA i dalšími partnery na ukončení války pomocí dohody, která zajistí humanitární pomoc pro Gazu, propuštění rukojmí a zároveň zabrání anexi území Izraelem a vysídlení Palestinců.

Chce také dohodu, která otevře cestu k ukončení izraelské okupace a dvoustátnímu řešení, tedy vzniku nezávislé Palestiny.

Teroristické hnutí Hamás má návrh k dispozici a chce se vyjádřit, až ho prostuduje. Diskuse o něm mohou trvat několik dní, řekl následně agentuře AFP zdroj blízký palestinskému hnutí. „Hamás dnes zahajuje řadu konzultací v rámci svého politického a vojenského vedení, a to jak uvnitř Palestiny, tak v zahraničí,“ uvedl jeden zdroj, který s AFP hovořil pod podmínkou zachování anonymity. Slova jeho představitelů před zveřejněním návrhu se ale značně lišila od představ Trumpa.

„Vzhledem ke své složitosti by diskuse mohly trvat několik dní, zejména kvůli koordinaci komunikace mezi členy vedení a dalších hnutí, zvláště po izraelské agresi v Dauhá,“ uvedl zdroj AFP s odkazem na nedávný izraelský vzdušný úder mířený proti vedení hnutí v katarském hlavním městě. Dodal, že skupina zformuluje odpověď, která bude reprezentovat reakci Hamásu i „dalších hnutí odporu“.

Prezident Trump vzkázal, že Hamás má zhruba tři nebo čtyři dny na odpověď. „Hamás to buď přijme, nebo ne, pokud ne, bude to velmi smutný konec,“ dodal. Na otázku, zda je v mírovém plánu prostor pro vyjednávání, prezident odpověděl „moc ne“.

Izraelská televize Channel 12 v úterý s odvoláním na vysoce postavené americké činitele napsala, že Washington není připraven přijmout výrazné změny týkající se návrhu. Otevřen je pouze omezeným úpravám spíše technického rázu, jako například přesného harmonogramu izraelského stažení z většiny Pásma Gazy či přesného způsobu, jakým bude Hamás odzbrojen. „Izrael stojí za návrhem. Není otevřen vyjednávání s výjimkou jistých technických otázek,“ sdělil pak televizi v podobném duchu zdroj z izraelské strany.

Katar: V úterý se uskuteční schůzka s představiteli Hamásu

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd Ansárí podle AFP uvedl, že se ještě v úterý v Dauhá uskuteční k Trumpovu plánu schůzka s představiteli Hamásu za přítomnosti zástupců Turecka. „Delegace vyjednavačů (Hamásu) slíbila, že plán zodpovědně prostuduje,“ řekl Ansárí a dodal, že v hlavním městě momentálně pobývají i šéfové egyptských a tureckých zpravodajských služeb.

„Je ještě příliš brzy na to, abychom předvídali odpovědi, ale jsme opravdu optimisty, protože tento plán, jak už jsme řekli, je plánem globálním,“ citovala Ansárího agentura.

Americká zpravodajská stanice CBS News s odvoláním na nejmenovaný zdroj „blízký procesu“ uvedla, že Hamás i ostatní palestinské frakce se přiklánějí k přijetí podmínek amerického návrhu. Představitelé Hamásu podle zprávy CBS předloží svou odpověď katarským a egyptským představitelům už ve středu.

Hamás čelí tlaku arabských zemí

Agentura Reuters připomíná, že Hamás se jednání, jejichž výsledkem je Trumpův plán, neúčastnil. Jeden z bodů návrhu mimo jiné vyzývá členy této teroristické organizace k odzbrojení, což Hamás až dosud odmítal. Hnutí však nyní čelí mimořádnému tlaku na přijetí podmínek návrhu, a to i ze strany arabských zemí, když Trumpovu iniciativu uvítali ministři zahraničí Saúdské Arábie, Jordánska, Spojených arabských emirátů, Kataru a Egypta, podotkl Reuters.

Po pondělním telefonátu mezi katarským a izraelským premiérem, jehož se zúčastnil i Trump a v němž se Netanjahu omluvil za izraelské údery, Katar uvedl, že je připraven pokračovat ve zprostředkovatelském úsilí o ukončení konfliktu, což v úterý agentuře AFP potvrdil i mluvčí katarské diplomacie.

„Poskytnuté bezpečnostní záruky a závazky ze strany prezidenta Trumpa a izraelského předsedy vlády byly velmi jasné“, včetně „závazku amerického prezidenta, že Katar nebude už nikdy napaden“, uvedl Ansárí. Dodal, že Katar je s těmito zárukami spokojen a že rovněž obdržel závazek přímo od Jeruzaléma, že na území Kataru už nezaútočí.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...