Nejdůležitější Trumpův krok je milost pro útočníky na Kapitol, míní politolog

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že Trump tímto krokem v podstatě legitimizoval popírání výsledků demokratických voleb a snahu o jejich zvrácení násilnou cestou. Zároveň ale dodává, že nejde o nelegální krok, jelikož se jedná o ústavní pravomoc prezidenta USA.

Již první kroky nového šéfa Bílého domu podle experta ukazují, že dojde k zásadním změnám. „Akce, které jsme viděli doposud, jsou plně v souladu s filozofií Donalda Trumpa, s nacionálně-populistickou filozofií America first, tedy Ameriky na prvním místě, především v otázce zásadního omezování migrace,“ tvrdí. K obratu o 180 stupňů podle Dopierally dochází také v oblasti ochrany životního prostředí.

Nahrávám video

Kroky nového prezidenta podle politologa budou řešit soudy. „Předpokládám, že prakticky všechny z těch exekutivních akcí budou v nějaké formě napadeny u soudu, což je ostatně to, jak systém soudnictví ve Spojených státech funguje, Joeu Bidenovi se to dělo taky,“ konstatoval.

„Trump po Ukrajině v NATO netouží“

Trump po své inauguraci také vyzval ruského vládce Vladimira Putina k dohodě o ukončení války na Ukrajině. Podle Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ale nedalo očekávat, že by americký prezident splnil svůj „reklamní slib“, že válku ukončí do čtyřiadvaceti hodin po inauguraci.

Nahrávám video

Kdy by k případnému příměří mohlo dojít, neumí Svoboda odhadnout. Důležité je podle něho si také uvědomit, že zmrazení konfliktu není totéž, co ukončení války. Vstup Ukrajiny do NATO ale podle něj Trump spíše podporovat nebude. „Osobně si myslím, že Donald Trump po Ukrajině v NATO netouží,“ uvedl s tím, že něco takového by Spojeným státům přinášelo další závazky v Evropě. „Trump by byl nejraději, kdyby se Evropa dokázala bránit sama,“ dodal. 

Svoboda nechtěl odhadovat ani to, zda lze během Trumpova druhého mandátu očekávat změnu v rozsahu pomoci poskytované Ukrajině. Americký prezident má totiž podle něj svoji strategii založenou na tom, že je naprosto nepředvídatelný a že jeho protivník není schopen odhadnout, co udělá.

Tuto nepředvídatelnost kritizovala politoložka Zuzana Ringlerová, která si myslí, že z evropského hlediska se pod Trumpovým vedením stane nepředvídatelnou celá Amerika. „Považuji to za problém. Jedna z věcí, která je důležitá v mezinárodních vztazích i vnitrostátní politice, je určitá stabilita a předvídatelnost,“ míní.

Nahrávám video

Výhodou tato nepředvídatelnost podle ní nebude ani právě v jednáních o ukončení ruské války na Ukrajině. Ringlerová si myslí, že možná ani nová americká administrativa neví, jak si konec války představuje. „Ale je možné, že Trump má v rukávu nějaká esa a zvládne toto dojednat… Necháme se překvapit,“ podotkla.

Ringlerová za nejdůležitější Trumpův krok stejně jako Dopieralla považuje milost pro útočníky z ledna 2021. „Tito lidé přitom byli nestranným soudem odsouzeni podle federálních zákonů. Toto Trump dlouhodobě zpochybňuje a včera (v pondělí) dokonce o těchto lidech mluvil jako o rukojmích federální vlády,“ dodala.

Pařížská dohoda

Trump také oznámil odstoupení od Pařížské dohody, která si klade za cíl udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti předindustriálnímu období. Dohoda zavazuje téměř všechny státy světa k tomu, aby snižovaly emise skleníkových plynů, podporovaly rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobovaly se změnám klimatu.

„Spojené státy přestanou být po uplynutí lhůty jednoho roku vázány ustanoveními Pařížské dohody. To znamená, že také nebudou třeba muset předkládat své klimatické závazky a pravděpodobně to také znamená, že se přestanou finančně podílet v jakékoli rozumné míře na pomoci nejohroženějším státům s dopady klimatické změny a podobně,“ vysvětlil vedoucí klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský.

Nahrávám video

Odchod USA od dohody pocítí svět podle něj velmi rychle. „Otázka zní, jestli Amerika opustí diplomatická jednání beze zbytku, nebo se jich bude ještě účastnit, ale bez nějakého politického mandátu,“ podotkl.

Edvard Sequens ze sdružení Calla naopak upozornil, že americká administrativa má omezený vliv na dlouhodobé trendy. „Už jsme Trumpa a jeho odstoupení od dohody zažili. Skutečný dopad nebyl tragický, protože emise ve Spojených státech dále klesaly. Trh preferuje levnější obnovitelné zdroje, a kdo by dnes ve Spojených státech investoval do nových uhelných elektráren?“ zamyslel se Sequens.

Vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR Miriam Macurová varovala před důsledky izolacionismu. „Politika popírání neochrání žádnou zemi před katastrofami, jako jsou lesní požáry nebo stále častější hurikány. Boj s klimatickou krizí vyžaduje spolupráci, nikoli izolaci,“ zdůraznila. Podotkla, že Pařížská dohoda je odolná díky podpoře států, komunit a firem, které se zavázaly ke klimatické spravedlnosti a ukončení používání fosilních paliv. „Trump svým krokem obrací záda budoucnosti i globálnímu společenství,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...