New York - Ve věku 82 let zemřel americký astronaut Neil Armstrong, první člověk, který se prošel po Měsíci. Armstrong na povrch Měsíce vstoupil v červenci 1969 jako velitel mise Apollo 11 a udělal tak pověstný „velký skok pro lidstvo“. Někdejší vojenský pilot poslední čtvrtstoletí strávil v ústraní a publicitě se spíše vyhýbal. Několik let působil jako univerzitní učitel, poté se věnoval podnikání a zúčastnil se i vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. O jeho úmrtí informoval americký server nbcnews.com, který připomíná, že Armstrong nedávno prodělal operaci srdce.
Podle dnešního prohlášení jeho rodiny byly příčinou smrti komplikace po operaci srdce. Armstrong se na začátku srpna podrobil zákroku, při němž mu byl voperován bypass. Podle tehdejších informací se mu po operaci dařilo dobře. Dnešní zpráva jeho rodiny neuvedla, kdy ani kde skonal.
Neil Armstrong, který se narodil 5. srpna 1930 v malém městečku Wapakoneta v Ohiu, se do paměti lidstva zapsal tím, že při sestupu na povrch Měsíce pronesl slavnou větu, že jde o „malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“. Povrchu Měsíce se jako velitel kosmické lodi Apollo 11 poprvé dotkl 20. července 1969.
Už v 16 letech měl první pilotní licenci
Cesta rodáka z malé farmy ve státě Ohio do vesmíru nebyla jednoduchá, ačkoli létat toužil od dětství. V šestnácti, tedy ve věku, kdy mladí Američané obvykle dostávají řidičský průkaz, už měl Armstrong první pilotní licenci a díky svému nadání a školním úspěchům si mohl vybírat univerzitu. Dostal sice nabídku ke studiu na slavném Massachusettském technickém institutu (MIT), nakonec dal ale přednost bližší Purdueově univerzitě v sousední Indianě.
Aby si nemusel dělat starosti se školným, upsal se tehdy sedmnáctiletý Armstrong americkému námořnictvu - výměnou za studium slíbil odsloužit nějaký čas v uniformě. Po necelých dvou letech také musel studia leteckého inženýrství přerušit, od oboru se ale příliš nevzdálil. Absolvoval osmnáctiměsíční letecký výcvik a krátce po dvacátých narozeninách se oficiálně stal pilotem námořnictva Spojených států. Do civilu se přitom hned tak vrátit neměl.
Ve stejné době totiž vypukla válka v Koreji a na korejském nebi nemohl chybět ani Neil Armstrong. Během roku aktivní služby absolvoval téměř osm desítek bojových letů a jen se štěstím unikl sestřelení. Po návratu do civilu se vrátil i ke studiu a jako čerstvý držitel diplomu získal v roce 1955 místo zkušebního pilota v organizaci NACA (předchůdkyně Národního úřadu pro letectví a vesmír; NASA).
Pilotoval řadu unikátních strojů včetně prvního nadzvukového letadla Bell X-1. Do vesmíru se poprvé podíval v březnu 1966 jako velitel lodi Gemini 8; byl tehdy jedním z prvních civilistů na oběžné dráze.
- Neil Armstrong na Měsíci autor: NASA, zdroj: history.nasa.gov http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/990/98910.jpg
- Přistání na Měsíci - 1969 zdroj: ISIFA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3893/389282.jpg
- Neil Armstrong autor: Bill Ingalls, zdroj: ČTK/AP/NASA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3893/389283.jpg
- Apollo 11: Neil Armstrong autor: Bill Ingalls, zdroj: ČTK/AP/NASA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3893/389286.jpg
Rozhodnuto: Prvním člověkem na Měsíci bude civilista
Díky tomu, že už nebyl aktivním vojákem, se Armstrong ostatně také stal jedním z nejznámějších astronautů všech dob. V přistávacím modulu mise Apollo 11 nazvaném Eagle (Orel) totiž seděl i plukovník letectva Buzz Aldrin, NASA ale dospěla k názoru, že prvním člověkem na Měsíci bude civilista. Aldrinovi ještě patřila první slova pronesená na povrchu mimozemského tělesa (neřekl ale nic světoborného, jen oznámil „hladké přistání“) a pak přišly Armstrongovy hvězdné okamžiky. Během jednoho z nesledovanějších letů historie si do skafandru tehdy osmatřicetiletý Armstrong pouštěl i Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka.
20. července 1969 vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce.
„Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!“ ozvalo se 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času z Měsíce. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Poté otiskl do měsíčního prachu natrvalo své stopy i Aldrin a společně strávili „na místečku velkém jako zahrádka“ v oblasti Moře klidu 21 hodin a 36 minut, než se vydali na zpáteční cestu.
Na povrchu Měsíce s Aldrinen strávil téměř tři hodiny, během nichž sbírali vzorky, dělali pokusy a fotografovali. „Byl to prostě úžasný pohled, předčil jakýkoliv vizuální zážitek, který jsem kdy potom měl,“ vzpomínal Armstrong později.
- Edwin Aldrin s americkou vlajkou na Měsíci autor: Neil Armstrong, zdroj: NASA/Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3813/381276.jpg
- Snímek vlajky na Měsíci autor: ČT24, zdroj: lroc.sese.asu.edu http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3813/381277.png
- Měsíc zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3314/331392.jpg
- NASA zveřejnila exkluzivní fotky Měsíce zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2856/285544.jpg
Po návratu z druhé a poslední vesmírné cesty patřil Armstrong k nejpopulárnějším lidem zeměkoule. V USA dostal Prezidentskou medaili Svobody, navštívil přes 20 zemí světa, přesto ale zůstal skromným. Nikdy nevyhledával veřejná shromáždění, občas nicméně vystoupil na nějaké konferenci. V roce 1971 odešel z NASA a osm let byl profesorem letecké mechaniky na Cincinnatské univerzitě. Později pracoval jako konzultant leteckých firem.
