Navalnyj ukázal pohádkové bohatství senátora, který navrhuje trestat neúctu k moci

Fond boje proti korupci vedený opozičním politikem Alexejem Navalným zveřejnil video o závratném majetku v podobě luxusních domů nebo hodinek za desítky milionů korun, který podle něj patří senátorovi Andreji Klišasovi. Ten je spoluautorem nedávných návrhů zákonů na omezení svobody projevu na internetu. Navalnyj tvrdí, že Klišas získal svůj majetek podvodem a navíc porušuje povinnost uvádět ho v plném rozsahu v majetkovém přiznání. Senátor už všechna obvinění odmítl.

Senátor Andrej Klišas má v „elitní“ oblasti u Moskvy pojmenované Rubljovka, kde jsou nejdražsí pozemky v Rusku, velký dům. Stojí na pozemku o rozloze 8,4 tisíce čtverečních metrů.

Oficiálně je však od roku 2003 na Klišase napsaná jen jeho menší část. Senátor v povinném majetkovém přiznání neuvádí zbytek pozemku, i když je na satelitních fotkách jasně vidět, kam sahá plot kolem něj, uvádí v novém videu Alexej Navalnyj, který se dlouhodobě věnuje rozplétání korupčních schémat ruských politiků a úředníků.

Navalnyj dále tvrdí, že Klišas v rozporu se zákonem ovládá společnost Greahung United S. A. sídlící na Britských Panenských ostrovech. Spojení našel mimo jiné přes luxusní automobil Maybach, který je na firmu registrován. Na něj lze najít více než sto pokut za parkování nedaleko Rady federace, kde Klišas pracuje. Navalnyj našel dokonce i fotografii tohoto nesprávně zaparkovaného vozu, do kterého nasedá člověk zezadu velmi podobný Klišasovi.

Společnosti Greahung United S. A. patří také firma nazvaná Ruská tradice. Od této firmy koupil v roce 2009 Klišas 7,5 hektaru země na sever od Moskvy u břehů Pestovské vodní nádrže, ležící na kanálu spojujícím Moskvu s Volhou. Tam se staví dům o obytné ploše devět tisíc čtverečních metrů.

Dům u Pestovské vodní nádrže, který podle Alexeje Navalného patří Andreji Klišasovi
Zdroj: Fond boje proti korupci

Spojení mezi Klišasem a Ruskou tradicí nachází Navalnyj i v osobě jejího majitele Eduarda Jeremjana, který je Klišasovým zástupcem na katedře ústavního práva Ruské univerzity přátelství národů.

První podvody v majetkovém přiznání odhalil Navalnyj u Klišase už v roce 2014. Tehdy zjistil, že senátorovi patří dům na švýcarském břehu jezera Lago Maggiore. „Tehdy jsme odhalili Klišasův podvod. Přiznal švýcarský pozemek menší o 400 metrů čtverečních, než je ve skutečnosti,“ říká Navalnyj.

Dům Andreje Klišase ve Švýcarsku
Zdroj: Fond boje proti korupci

Navalnyj v novém videu také ukazuje některé hodinky, které má senátor na ruce na různých fotografiích. „Napočítali jsme dohromady Klišasových hodinek za 163 milionů rublů (54 milionů korun). To však rozhodně není vše. Připojte se i vy. Berte fotky, srovnávejte je se stránkami prodejců a záviďte,“ vyzývá. 

„Mám hodně z věcí, o kterých (Navalnyj) píše. Dokonce mnohem víc. Ale nepatří mi ani Maybach ani offshore společnosti,“ reagoval na video Klišas pro web RBK. Připustil, že má sbírku 32 drahých hodinek. „Všechny jsou uloženy ve speciálním sejfu v kanceláři Rady federace. Na vše jsem si vydělal zákonnou cestou, daně jsou zaplaceny,“ doplnil.

Klišas řekl novinářům, že byl Navalného spolužákem na právnické fakultě Ruské univerzity přátelství národů. „Mnohé o něm vím,“ naznačil.

15 dní za neúctu k moci

Video o Klišasovi přišlo nyní, protože senátor v prosinci navrhl dva zákony omezující svobodu internetu. Je spoluautorem návrhu zákona, který zavádí tresty za šíření „neúcty k moci“ na internetu. Za to bude viníkům hrozit pokuta nebo až 15 dní za mřížemi. Navalnyj to vnímá jako bič na jakoukoli opozici režimu.

Klišas podal návrh do Státní dumy 12. prosince a o dva dny později přišel do dolní komory parlamentu s dalším. Spolu se dvěma zákonodárci navrhli zákon o „suverénním internetu“, který dává vládě možnost zasáhnout do provozu internetu v Rusku. Právě globální síť je přitom jedním z posledních alespoň částečně svobodných prostředí v zemi. Všechna velká média jsou ovládána státem a kritika režimu na ulicích je tvrdě potírána.

Klišas se na pole omezování svobody nevydal poprvé. Je také spoluautorem dalších kritizovaných zákonů. Podle jednoho se nevládní organizace se zahraničním financováním musí jmenovat „zahraniční agent“, další zase zavedl trestní sazbu za projevení názoru osamoceným stáním na ulici s transparentem.

Zázračná privatizace

Navalnyj se v novém videu věnuje také původu majetku senátora Klišase, který mimo jiné vede v Radě federace výbory pro ústavní zákonodárství a státní výstavbu.

„Ještě v době studia začal se svou první prací v Ruském fondu federálního majetku,“ popisuje začátky senátorovy kariéry v polovině 90. let Navalnyj s odkazem na organizaci, která měla na starosti provádění privatizace velkých ruských podniků. „Jako právník dodával těm machinacím dojem zákonnosti,“ popisuje jeho roli.

Životní šancí se prý pro mladého právníka tehdy stala privatizace podniku Norilský Nikel, který měl v dané době monopol na těžbu a výrobu niklu a mědi a byl jedním z největších světových zpracovatelů barevných a cenných kovů. „Je jasné, že podnik měl nepředstavitelnou hodnotu. Ovšem jak to funguje v Rusku? Jestli je něco státní a je to nepředstavitelně drahé, tak se to s pomocí nevelkých machinací dá vzít téměř zadarmo,“ kritizuje Navalnyj ruskou privatizaci.

Norilský Nikel se na konci roku 1995 dostal do takzvané zástavní aukce. Při tomto schématu dával stát akcie svých velkých podniků soukromým bankám za půjčky. Bylo jasné, že půjčky ani akcie se vracet nebudou. A bylo také jasné, že stát takto získal jen malou část hodnoty odevzdaných akcií.

V tomto případě získali bankéři Vladimir Potanin a Michail Prochorov 38procentní podíl ve firmě Norilský Nikel za 170,1 milionu dolarů. „Za pár let vydělá Prochorov na Nikelu miliardy a investuje do amerického klubu New Jersey Nets 200 milionů dolarů,“ srovnává Navalnyj a dodává, že Potanin je podle časopisu Forbes nyní s majetkem 15,9 miliardy dolarů šestým nejbohatším Rusem a Prochorov s 9,6 miliardy dolarů třináctým.

„Úsilí v tomto případě bylo oceněno podle zásluh. Hned jak nám Norilský Nikel ukradli, Klišas opustil státní službu a odešel pracovat k oligarchům Prochorovovi a Potaninovi,“ vysvětluje Navalnyj s tím, že Klišas tam pracoval 15 let, než se vydal do zákonodárného sboru.

Ignorovaný

Fond boje proti korupci Alexeje Navalného rozplétá přesuny majetků kolem ruských politiků a úředníků léta. Nejznámějším se stalo video z března 2017 o jachtách, vinicích a palácích premiéra Dmitrije Medvěděva. Po jeho zveřejnění vyšli do ulic naštvaní především mladí lidé a policie jich stovky zatkla.

Největší pozdvižení na ruském internetu zase vyvolalo video, v němž Navalnyj obvinil šéfa speciálních policejních jednotek Viktora Zolotova, že pro tři sta tisíc mužů nakupuje potraviny několikanásobně dráž, než kolik stojí v obchodě. Zolotov mu potom vyhrožoval, že ho zbije, a vyzval ho na souboj, na což mladí Rusové reagovali silnou vlnou posměchu.

Většina obviněných se však k videím fondu nijak nevyjadřuje. Mlčí i režim. V době plánovaných demonstrací musel Navalnyj několikrát na pár týdnů do vězení. Ovšem jeho jméno je na státních televizních kanálech a v tisku tabu. Většina Rusů o jeho vyšetřování mocných díky tomu nemá tušení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...